Biografie

Inés Sanz Alvarezová vyrůstala v Montevideu v Uruguayi a nikdy si nepomyslela, že bude pracovat v mořské vědecké laboratoři, natož v Monaku. Původně pracovala ve farmaceutické chemii. Nyní je nedílnou členkou týmu vědců, kteří studují modrý uhlík – uhlík zachycený oceánem a pobřežními ekosystémy v přírodním mechanismu, který pomáhá zmírňovat změnu klimatu – v laboratořích mořského prostředí MAAE, jediné mořské vědecké laboratoři v systému OSN. Dcera právníka a úředníka se v dětství s vědou nesetkala, ale na střední škole ji zaujala chemie a biologie.

„Odvažte se skočit,“ radí Hildegarde Vandenhoveová všem mladým profesionálům. Tohle motto jí pomáhalo po celou dobu kariéry, která ji dovedla až na současnou pozici ředitelky divize radiační bezpečnosti, dopravy a bezpečnosti odpadů MAAE.

V předchozím díle článku o Latě Brandisové jsme se seznámili s její rodinou, jejími jezdeckými začátky a také s nevolí mužů soupeřit se ženou. A to chlapská jezdecká společnost ještě netušila, že bude hůř. Dosud nemyslitelné se mělo stát skutečností – na startu nejtěžšího evropského dostihu přes nejobtížnější překážky se objeví žena!

Co má společného náš magazín Třípól a prakticky neznámá komtesa Lata Brandisová ze zámečku na Řitce? Píšeme o přírodě a v jejím příběhu hrají hlavní roli koně. Protože jsme primárně časopis pro studenty, přinášíme jim pro inspiraci životopisy osobností. A Lata má čím inspirovat. (Také jedna z redakčních rad Třípólu se konala právě v prostorách řiteckého zámku. A poradu o náplni magazínu, který je plný pozitivní energie už od roku 2001, navíc obohatil čtyřnohý zámecký hlídač se stylovým jménem Uran. Ba co víc, teorii strun pak na místním pianinu praktikoval člen redakční rady Jenda Obdržálek. Redakční radu jsme zakončili prohlídkou muzea věnovaného mnohovrstevnatému osudu ženy, jejíž rodině patřil zdejší zámek a která je prakticky neznámá, přestože změnila historii dostihového sportu. Lata Brandisová je již téměř století jedinou vítězkou-ženou proslulé Velké pardubické - nejtěžšího překážkového dostihu kontinentální Evropy. A my nyní můžeme s touto nevšední osobností, jež je mimochodem příbuzná první nositelky Nobelovy ceny za mír a pražské rodačky Berthy Kinské-Suttnerové, seznámit i čtenáře Třípólu.

„Popularizace vědy a techniky byla mým celoživotním štěstím. To, co jsem v mládí obdivoval, publikoval, nebo jako kantor vyučoval, jsem v poslední třetině života vstupem do světa volného novinářského působení mohl na výstavách, veletrzích a v řadě právě otevíraných projektů na nejzajímavějších místech světa vidět svýma očima, vyfotografovat nebo i osobně vyzkoušet, a dokonce mluvit i s autory projektů,“ říká největší český žijící popularizátor vědy a techniky. Internetový magazín Třípól je nanejvýš poctěn tím, že pan Jan Tůma patří do kolektivu jeho dopisovatelů. K letošním kulatým narozeninám přejeme všechno nejlepší, hlavně zdraví, a ještě mnoho krásných článků!

S obdobím rozkvětu atomové fyziky ve dvacátých letech minulého století na proslulé univerzitě v německém dolnosaském městě Göttingenu (Georg-August-Universität) je významně spjato jméno německo-britského matematika a fyzika židovského původu Maxe Borna, od jehož úmrtí uplynulo počátkem letošního roku 50 let. Born byl jednou z klíčových postav moderní fyziky, a to  jako její spolutvůrce i jako organizátor vědy a vysokoškolský pedagog. Podílel se zde nejen na vzniku evropského centra „kvantové revoluce“, představujícího přední světové středisko teoretické fyziky a matematiky, ale především na výchově desítek budoucích významných vědců.