Rubriky

Laboratorní studie odhaluje interakci mezi vlákninou a střevním mikrobiomem, která může být užitečná v boji proti rakovině. Studie na myších naznačuje, že mikroby ve střevech mohou pomoci imunitnímu systému a strava bohatá na vlákninu může být klíčem k uvolnění těchto výhod.

Představ si, že někdo musí každý den zajistit, aby se po silnicích, železnicích, mořích a ve vzduchu bezpečně přepravily miliony zásilek nejrůznějšího radioaktivního materiálu – materiálu, který se používá k záchraně životů v nemocnicích, k zásobování elektráren i k vědeckému výzkumu. Přesně tím se zabývá Světový institut pro jadernou dopravu – WNTI, World Nuclear Transportation Institute.

Kombinace malých zlepšení v několika oblastech života by mohla vést k větším zdravotním přínosům než zlepšení pouze jedné oblasti izolovaně. Malé změny v cvičení, spánku a stravovacích návycích by mohly dělat zázraky pro zdraví lidí a možná i prodloužit celkovou délku lidského života, naznačuje rozsáhlá britská studie.

Že psi pocházejí z vlků a mají tudíž podíl jejich DNA, ví asi každý a není na tom nic divného. Zajímavé je, že většina moderních psů má vlčí DNA z relativně nedávného křížení (byla do rodiny psů zavlečena teprve v posledních několika tisíci letech čili dlouho po domestikaci) a naopak u některých plemen se vlčí DNA už nedá najít. Která plemena jsou nejvíce a nejméně „vlčí“?

Dne 28. října 2025 byla mezi federální vládou USA a vlastníky Westinghouse, společnostmi Brookfield Asset Management a Cameco, podepsána dohoda za 80 miliard dolarů na nasazení reaktorů Westinghouse AP1000 po celých USA. Má potenciál posílit jaderný dodavatelský řetězec země a proměnit jadernou energii v přední zdroj energie zejména vzhledem k boomu datových center. Snahou vlády je zvýšit jadernou kapacitu ze současných přibližně 100 GW na 400 GW do roku 2050. Tyto plány počítají s výstavbou 10 nových velkých reaktorů.

Mechu se daří i v některých z nejextrémnějších prostředí na Zemi, od chladných vrcholků Himálaje až po suché, spálené písky Údolí smrti. Odolnost mechu vůči nepříznivým podmínkám z něj činí ideálního kandidáta pro přežití v drsném prostředí vesmíru, kde extrémní teplotní výkyvy, minimální gravitace a vysoká radiace ženou životní formy na hranice jejich možností. Vědci umístili mech na vnější stranu Mezinárodní vesmírné stanice na 9 měsíců – a poté ho nechali znovu růst na Zemi. 80 % vzorků se po návratu dále rozmnožovalo!