Nejmenší observatoře na světě

O největších astronomických dalekohledech na světě se píše často, o těch nejmenších však nevíme téměř nic. A to je škoda. Rychlý rozvoj digitálních fotoaparátů a souvisejících technologií totiž umožňuje jednoduchou a levnou stavbu a provoz vědecky využitelného zařízení, které by dříve bylo možné pořídit jen obtížně a s mnohem vyššími náklady.

Zařízení pořídíte poměrně snadno

Kamery schopné snímat celou oblohu, jejichž základ tvoří kvalitní digitální fotoaparáty vybavené dobře kreslícími objektivy tak vlastně představují nejmenší observatoře na světě. Podmínkou je doplnit výbavu o systémy umožňující trvalý provoz v nehostinných podmínkách v exteriéru. Při použití objektivu typu rybí oko s extrémně velkým úhlem záběru zorného pole umožňují tyto přístroje dokonce na jediném snímku zaznamenat celou viditelnou hvězdnou oblohu. A to až do hvězdné velikosti 10 magnitud, což znamená schopnost rozeznat 100 x slabší objekty, než které jsou viditelné pouhým okem. Takové parametry zařízení již umožňující řadu vědeckých aplikací. Přitom jde o cenově přijatelné, snadno dostupné a jednoduše aplikovatelné systémy, které si mohou pořídit i amatéři nebo školy. Vlastní vybavení (fotoaparát a objektiv) seženete již za cenu od 20 000 Kč. Nesmíme ale zapomenout i na další eventuální investice, které si vyžádá adaptace pro trvalejší venkovní provoz.

Umístění kamery na zařízení sledující kontinuálně pohyb hvězd na obloze pak umožní delší expozice a při použití rybího oka i docílení limitní hvězdné velikosti okolo 12 magnitud. Použijete‑li „delší“ objektivy, výsledky budou ještě lepší. Při použití jiného objektivu než je rybí oko se pochopitelně zmenšuje zorné pole, ale zato se zvyšuje citlivost a tedy dosažitelná limitní hvězdná velikost..

Fotografují hvězdáři v Karlových Varech

Jeden z podobných systémů se testuje na Hvězdárně Karlovy Vary. Na jeho vývoji spolupracuje skupina Astrofyziky vysokých energií na Astronomickém ústavu AV ČR, v.v.i. v Ondřejově a elektrotechnická fakulta Českého vysokého učení v Praze. Zařízení umožňuje trvalý provoz ve venkovních podmínkách, které jsou ve střední Evropě často nehostinné (déšť, sníh, mlha apod.). Snímky z kamery si můžete prohlédnout na adrese www.astro‑webcast.eu, kde najdete i kontakt pro případné konzultace. Současná kamera v Karlových Varech používá technologii CANON EOS 1000D, použít však lze i jiné kamery.

Fotoaparát objeví i velmi vzácné jevy

Jedním z vědeckých cílů využití těchto kamer je sledovat a zkoumat krátkodobá zjasnění astrofyzikálních objektů na obloze ve viditelném světle včetně optických vzplanutí doprovázejících kosmické gama záblesky. Tyto jevy jsou velmi vzácné a jejich studium předpokládá dlouhodobé sledování co největší plochy hvězdné oblohy. Pro taková zadání jsou velmi vhodné právě tzv. celooblohové kamery. Databáze snímků celé oblohy pak dobře poslouží k vyhledávání optických jevů doprovázejících výbuchy pozorované družicemi v oboru vysokoenergetického rentgenového a gama záření, popř. i k potvrzení pozorování vzácných jevů obecně. Jde zejména o hlášení záblesků na obloze – snímek pořízený v jiné lokalitě může být důkazem jejich existence a astrofyzikálního původu.

Zájemci o vědecké aplikace těchto systémů mohou kontaktovat autora příspěvku (rhudec@asu.cas.cz).