Astronomie

Článků v rubrice: 111

ESA vybrala čtyři nové kosmické mise, jsme při tom

Evropská kosmická agentura ESA oznámila výsledek výběru 4 kandidátů (ze 47 podaných návrhů) na středně velkou vědeckou kosmickou misi ESA se startem v období let 2020‑22. Vybrané družicové projekty pokrývají velmi odlišné obory vědeckého výzkumu, od výzkumu černých děr a projevů obecné relativity až k sondě s návratem vzorku materiálu z asteroidu nebo výzkumu planet obíhajících kolem vzdálených hvězd. Podle slov představitelů ESA byl zájem badatelských týmů o účast na projektech největší v historii výzkumu kosmu. Výzvu k podávání návrhů pro třetí střední vědeckou družici v rámci dlouhodobého vědeckého plánu „Kosmické vize 2015‑2025“ vypsala ESA 29. 7. 2010. Na přípravě jednoho z projektů se účastní i autor tohoto článku.

Fotogalerie (10)
Model jádra aktivní galaxie

Čtyři vybrané projekty projdou podrobnou analýzou, realizován bude ten nejvhodnější. Mezi vybrané projekty patří návrhy družic EChO, LOFT, MarcoPolo‑R and STE‑QUEST.

Exoplanet Characterisation Observatory (EChO) by se mohla stát první družicí specializovanou na výzkum atmosfér exoplanet, studující jejich vhodnost pro potenciální život ve srovnání s naší sluneční soustavou.

Large Observatory For X‑ray Timing (LOFT) je rentgenová astronomická družice zaměřená na studium základních otázek spojených s pohybem hmoty v okolí černých děr a stavu hmoty v neutronových hvězdách prostřednictvím pozorování jejich velmi rychlé proměnnosti v rentgenovém oboru spektra. Analogické studie by se měly zaměřit i na supermasivní černé díry v jádrech aktivních galaxií.

MarcoPolo‑R je misí na odebrání a návrat vzorku materiálu z primitivního asteroidu v blízkosti Země pro detailní analýzu v pozemních laboratořích. Tato data by mohla zodpovědět klíčové otázky o procesech, které proběhly během formování planet a o evoluci hornin, které se staly stavebními prvky Zemi podobných planet, a snad i osvětlit otázku původu molekul nezbytných pro život.

Principle Space Test (STE‑QUEST) je mise určená na přesné měření vlivu gravitace na čas a hmotu. Jejím hlavním cílem bude ověření principu ekvivalence jako základního předpokladu Einsteinovy teorie obecné relativity. Satelit by měl měřit zakřivení časoprostoru pomocí porovnání atomových hodin na satelitu s hodinami na Zemi.

Tento, v pořadí již třetí výběr navazuje na studii misí Euclid, PLATO a Solar Orbiter, s nimiž se počítá pro 1. a 2. střední misi ESA v rámci programu Kosmické vize. Finální výběr těchto projektů se uskuteční již letos s předpokládaným startem do vesmíru v letech 2017‑2018.

Účast českých vědců

Na projektu navrhované rentgenové družice LOFT se účastní i čeští vědci. Jeden ze čtyř vítězných návrhů předložilo devět vědeckých pracovníků ze sedmi členských zemí ESA, včetně René Hudce z České republiky. V širším 150členném konsorciu vědců projektu LOFT je zastoupeno dalších pět vědců z českých pracovišť.

Česká republika je členem ESA již téměř 2,5 roku a větší české zapojení do některé z příštích vědeckých kosmických misí ESA nebude jistě překvapením. Česká účast by měla být jak u přípravy vlastního vědeckého programu, tak i přípravy a vývoje vědeckých přístrojů i systémů družice. Existuje i šance doplnit palubní experimenty o malý český rentgenový monitor s optikou typu račí oko.


O Račím oku jsme psali již v článku http://www.www.www.3pol.cz/cz/rubriky/astronomie/57-raci-oko-miri-do-vesmiru

René Hudec
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Vylepšování Jaderné elektrárny Temelín

Od 13. března do 11. května 2020 byl první temelínský blok v plánované odstávce pro výměnu paliva. Technici však vždy odstávku využijí také k dalším činnostem - k důkladným kontrolám a modernizacím. Temelín vyrábí elektřinu pro pětinu České republiky už 19 let!

Jak funguje produkce radionuklidů pro medicínu v době koronakrize

Nemocnice na celém světě řeší nejen COVID-19, ale i běžný provoz (i když mnohde v omezené míře). Moderní medicínu si neumíme představit bez nukleární medicíny a jejích pomocníků - radionuklidů. Produkce radionuklidů pro medicínu tedy musí pokračovat i v době pandemické krize.

Hledání hmotnosti neutrina

Částice, o níž se kdysi předpokládalo, že je nehmotná, hmotnost má. Je pravděpodobně 500 000 krát menší než elektron, případně ještě menší. Nový horní limit hmotnosti neutrina je 1,1 elektronvoltu. (Elektronvolt je kinetická energie, kterou získá elektron urychlený ve vakuu napětím jednoho voltu.

Kuriózní pojídání arsenu

Určité empirické zkušenosti s jedovatými látkami pocházejí již z doby prehistorické, ale první písemné zmínky o nich najdeme ve starém Egyptě. Vražedné a sebevražedné prostředky se těšily velké pozornosti také v antickém Řecku a Římě, avšak svého vrcholu dosáhlo travičství až v době renezance.

Zadrátovaný ITER

14. dubna 2020 uplynulo 40 let od havárie Apolla 13. Kosmonauti tehdy na Měsíc nevystoupili, „pouze“ ho s vypětím všech sil obletěli. Jejich šťastný návrat na Zemi sledoval s rozechvěním celý svět.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail