Evropská kosmická agentura ESA oznámila výsledek výběru 4 kandidátů (ze 47 podaných návrhů) na středně velkou vědeckou kosmickou misi ESA se startem v období let 2020‑22. Vybrané družicové projekty pokrývají velmi odlišné obory vědeckého výzkumu, od výzkumu černých děr a projevů obecné relativity až k sondě s návratem vzorku materiálu z asteroidu nebo výzkumu planet obíhajících kolem vzdálených hvězd. Podle slov představitelů ESA byl zájem badatelských týmů o účast na projektech největší v historii výzkumu kosmu. Výzvu k podávání návrhů pro třetí střední vědeckou družici v rámci dlouhodobého vědeckého plánu „Kosmické vize 2015‑2025“ vypsala ESA 29. 7. 2010. Na přípravě jednoho z projektů se účastní i autor tohoto článku.
Fotogalerie (10)
Čtyři vybrané projekty projdou podrobnou analýzou, realizován bude ten nejvhodnější. Mezi vybrané projekty patří návrhy družic EChO, LOFT, MarcoPolo‑R and STE‑QUEST.
Exoplanet Characterisation Observatory (EChO) by se mohla stát první družicí specializovanou na výzkum atmosfér exoplanet, studující jejich vhodnost pro potenciální život ve srovnání s naší sluneční soustavou.
Large Observatory For X‑ray Timing (LOFT) je rentgenová astronomická družice zaměřená na studium základních otázek spojených s pohybem hmoty v okolí černých děr a stavu hmoty v neutronových hvězdách prostřednictvím pozorování jejich velmi rychlé proměnnosti v rentgenovém oboru spektra. Analogické studie by se měly zaměřit i na supermasivní černé díry v jádrech aktivních galaxií.
MarcoPolo‑R je misí na odebrání a návrat vzorku materiálu z primitivního asteroidu v blízkosti Země pro detailní analýzu v pozemních laboratořích. Tato data by mohla zodpovědět klíčové otázky o procesech, které proběhly během formování planet a o evoluci hornin, které se staly stavebními prvky Zemi podobných planet, a snad i osvětlit otázku původu molekul nezbytných pro život.
Principle Space Test (STE‑QUEST) je mise určená na přesné měření vlivu gravitace na čas a hmotu. Jejím hlavním cílem bude ověření principu ekvivalence jako základního předpokladu Einsteinovy teorie obecné relativity. Satelit by měl měřit zakřivení časoprostoru pomocí porovnání atomových hodin na satelitu s hodinami na Zemi.
Tento, v pořadí již třetí výběr navazuje na studii misí Euclid, PLATO a Solar Orbiter, s nimiž se počítá pro 1. a 2. střední misi ESA v rámci programu Kosmické vize. Finální výběr těchto projektů se uskuteční již letos s předpokládaným startem do vesmíru v letech 2017‑2018.
Česká republika je členem ESA již téměř 2,5 roku a větší české zapojení do některé z příštích vědeckých kosmických misí ESA nebude jistě překvapením. Česká účast by měla být jak u přípravy vlastního vědeckého programu, tak i přípravy a vývoje vědeckých přístrojů i systémů družice. Existuje i šance doplnit palubní experimenty o malý český rentgenový monitor s optikou typu račí oko.
O soukromém úsilí v oblasti termojaderné fúze jsme již psali vícekrát. O prvním „soukromníkovi“ zatím ani jednou. Poslyšte příběh, který měl dva konce. Dobrý a špatný. Vůbec prvními fúzními podnikateli byli Americký fyzik Keith Brueckner a podnikatel Kip Siegel.
dne 21.11.2019 pořádá Matematicko-fyzikální fakulta UK tradiční Den otevřených dveří. Připravuje opět bohatý program, který probíhá po celý den v budově Matfyzu na Malostranském náměstí 25. Mnoho inspirativního nabídne také učitelům fyziky, matematiky či informatiky.
Specialitou české pobočky firmy Edwards jsou přístroje pro oblast vědeckého vakua. Firma z Lutína jimi zásobuje celý svět. Díky vývěvám fungují nejpřesnější elektronové mikroskopy na světě či supersilné vědecké lasery.
Pokud zalovíme v paměti a vzpomeneme si na školní léta, určitě se nám vybaví v hodinách chemie používaný laboratorní plynový kahan, nesoucí jméno jednoho z největších vědců 19. století, profesora Roberta Bunsena.
Čtyři z deseti počítačů řídících automatické systémy chytrých budov byly v prvním pololetí tohoto roku vystaveny nějakému druhu kybernetického útoku. Toto zjištění přináší společnost Kaspersky ve svém přehledu hrozeb zacílených na chytré budovy.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
