Odsolování pomocí jaderné energie v arabském regionu
Nedostatek sladké vody je trvalým problémem po celém světě, zejména v arabském regionu, kde omezené přírodní vodní zdroje a rychlý růst populace kladou stále větší požadavek na dodávky.
Při podzimní návštěvě americké instituce PARI (Pisgah Astronomical Research Institute) jsme učinili nečekaný a rozhodně neobvyklý objev. Objev v podobě 8 velkých dřevěných beden s emblémem americké kosmické agentury NASA a nápisy Henize.
Karl Henize zřídil dedikovaný teleskop v Jižní Africe. Jeho pomocí pak po několik let na velké fotografické desky s objektivním hranolem snímkoval jižní hvězdnou oblohu. Na desce jsou hvězdy zobrazeny jako malé čárky-spektra. Na těchto podkladech pak několik let vyhledával výjimečné objekty se silnými emisemi ve spektrech a ty označil. Práce mu trvala 11 let, až do roku 1960.
Sám letěl do vesmíru pouze jednou, a to v roce 1985 na palubě raketoplánu Challenger v sedmidenní misi STS-51-F. Pro Challenger to byl let osmý, na palubě byli: Charles Fullerton jako velitel, pilot Roy Bridges, dále Karl G. Henize, Story Musgrave, Anthony England, Loren Acton a John-David Bartoe. Na oběžnou dráhu vynesli laboratoř Spacelab. Startovali z Kennedyho vesmírného střediska na mysu Canaveral, přistáli na základně Edwards AFB v Kalifornii. Henize se stal 176. člověkem ve vesmíru.
Jak byl výjimečný jeho život, taková byla i jeho smrt. Karl Henize zemřel v 67 letech v roce 1993 při pokusu o výstup na Mount Everest ve výši 7000 m na vysokohorský (výškový) plicní otok . Tam, pod vrcholem nejvyšší hory světa, je i pochován. Měl jsem možnost hovořit s kamarády a kolegy Henizeho – a tak vím, že na vrchol nejvyšší hory světa lezl proto, že ten vrchol je.
Nedostatek sladké vody je trvalým problémem po celém světě, zejména v arabském regionu, kde omezené přírodní vodní zdroje a rychlý růst populace kladou stále větší požadavek na dodávky.
Infocentra energetické společnosti ČEZ návštěvníkům o prázdninách kromě interaktivních prohlídek přinesou i soutěž o unikátní odměnu.
Rozsáhlé výpadky elektřiny, které počátkem května 2025 zasáhly Pyrenejský poloostrov, poukázaly na zranitelnost naší energetické infrastruktury a zdůraznily potřebu ochránit ...
V temelínské jaderné elektrárně zkoušejí energetici využití autonomních dronů pro inspekce technologií v obtížně přístupných prostorách.
Pietro Barabashi, generální ředitel mezinárodního projektu ITER, který ve Francii buduje fúzní reaktor, vypráví o nekonečně náročném procesu výstavby.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.