Astronomie

Článků v rubrice: 109

Časový stroj aneb 100 let zpátky žádný problém

Existuje časový stroj, kterým bychom se posunuli do doby před 50 i více lety? Mnozí by to jistě uvítali… asi se usmějete. Jakkoli se to zdá nemožné, přece jen existuje možnost spatřit hvězdnou oblohu tak, jak vypadala třeba v den, kdy jste se narodili.

Fotogalerie (6)
Archiv skleněných negativů oblohy v Sonnebergu v Německu je s 280 000 deskami největším v Evropě

Umožňují to archivy fotografických desek oblohy. Největším z nich je na Harvardově observatoři v USA s 500 000 skleněnými negativy. Na každém jsou tisíce až desítky tisíc hvězd tak, jak vypadaly v době pořízení snímku. To může být až 130 let zpět.

V lednu 2007 jsem se svým doktorandem Milanem Baštou strávil v tomto archivu měsíc a prostudovali jsme přitom přes 8000 desek – a pro každý ze zkoumaných objektů nastal výlet po časové ose o 100 let dozadu a další den zase zpět. Několik desítek negativů starých přes 110 let máme i u nás na observatoři v Ondřejově.

Po desetiletí tyto skleněné skvosty zůstávaly téměř bez povšimnutí. Jejich vědecké zpracování vyžadovalo pracné a časově náročné postupy. Až dnešní skenery a výkonné počítače umožňují rychlou cestou studovat cenná data o chování kosmických objektů. Tam, kde dříve hledání. proměnných objektů vyžadovalo 10 hodin času u přístroje, počítač dnes totéž zvládne za minuty s pomocí speciálních výpočetních programů, do nichž se zapojují studenti informatiky.

Existuje celá řada oborů moderní astrofyziky, kde je studium v průběhu 100 let cenné (např. objekty obsahující v jádře dvě supermasivní černé díry se projeví kolísáním jasnosti na časových škálách desítek let i více).
Astronomové plánují centra vědecky vyhodnocující deskové astronomické kolekce. Vzorem je USA, kde se loni sešel mezinárodní workshop věnovaný této tematice na astronomické instituci PARI v Severní Karolině. Ta vznikla ze satelitní základny amerického úřadu NASA a vlastní již 38 000 astronomických desek.

René Hudec
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail