Časový stroj aneb 100 let zpátky žádný problém

Existuje časový stroj, kterým bychom se posunuli do doby před 50 i více lety? Mnozí by to jistě uvítali… asi se usmějete. Jakkoli se to zdá nemožné, přece jen existuje možnost spatřit hvězdnou oblohu tak, jak vypadala třeba v den, kdy jste se narodili.

Umožňují to archivy fotografických desek oblohy. Největším z nich je na Harvardově observatoři v USA s 500 000 skleněnými negativy. Na každém jsou tisíce až desítky tisíc hvězd tak, jak vypadaly v době pořízení snímku. To může být až 130 let zpět.

V lednu 2007 jsem se svým doktorandem Milanem Baštou strávil v tomto archivu měsíc a prostudovali jsme přitom přes 8000 desek – a pro každý ze zkoumaných objektů nastal výlet po časové ose o 100 let dozadu a další den zase zpět. Několik desítek negativů starých přes 110 let máme i u nás na observatoři v Ondřejově.

Po desetiletí tyto skleněné skvosty zůstávaly téměř bez povšimnutí. Jejich vědecké zpracování vyžadovalo pracné a časově náročné postupy. Až dnešní skenery a výkonné počítače umožňují rychlou cestou studovat cenná data o chování kosmických objektů. Tam, kde dříve hledání. proměnných objektů vyžadovalo 10 hodin času u přístroje, počítač dnes totéž zvládne za minuty s pomocí speciálních výpočetních programů, do nichž se zapojují studenti informatiky.

Existuje celá řada oborů moderní astrofyziky, kde je studium v průběhu 100 let cenné (např. objekty obsahující v jádře dvě supermasivní černé díry se projeví kolísáním jasnosti na časových škálách desítek let i více).
Astronomové plánují centra vědecky vyhodnocující deskové astronomické kolekce. Vzorem je USA, kde se loni sešel mezinárodní workshop věnovaný této tematice na astronomické instituci PARI v Severní Karolině. Ta vznikla ze satelitní základny amerického úřadu NASA a vlastní již 38 000 astronomických desek.