Astronomie

Článků v rubrice: 109

Nová Machholzova kometa

Těsně nad ránem 27. srpna 2004 nalezl amatérský astronom Don Machholz z kalifornského Colfaxu (USA) neznámou kometu. V jeho 0,15-m zrcadlovém dalekohledu se jevila jako mlhavý slabý obláček 11. magnitudy pohybující se jihovýchodním směrem souhvězdím Eridanus.

Fotogalerie (3)
Ilustrační foto

Absolutní většina dnes objevovaných komet připadá na velké hledací programy, zaměřené primárně na pátrání po blízkozemních planetkách (LINEAR, Spacewatch, LONEOS, NEAT) či na družici SOHO sledující okolí Slunce. Vizuální amatérské objevy komet, výsledky nekonečných hodin sezení u dalekohledu s okem přitisknutým na okulár jsou vlastně už jen výjimkou ve statistice. Přesto se o nich sluší zmínit. Právě takovou kometou je C/2004 Q2 (Machholz).
Nově objevená kometa C/2004 Q2 (Machholz) je desátým objevem Donalda Edwarda Machholze. Poté její existenci potvrdili dva australští astronomové ze Siding Spring G. Garradd a R. McNaught s 0,5-m teleskopem Uppsala Schmidt a 1-m dalekohledem. Na snímcích detekovali CCD kamerou i krátký a slabý ohon komety mířící k západu. Dráhu komety spočítal expert na dynamiku těles sluneční soustavy Brian Marsden.

Kdy se dívat na oblohu
Jedná se o kometu s parabolickou dráhou a sklonem k rovině ekliptiky 39 stupňů. Nejblíže Zemi se ocitne v noci z 5. na 6. ledna 2005, kdy projde 51 milionů kilometrů od nás. Kometa se od objevu přesouvala směrem k jihu, na začátku prosince se obrací na sever. 7. ledna 2005 se ocitne poblíž otevřené hvězdokupy Plejády v souhvězdí Býka, což může být zajímavý obrázek. Od konce prosince 2004 do konce ledna 2005 by měla kometa Machholz být dost jasná na pozorování malými dalekohledy i triedry. Jen pozor na fázi Měsíce, úplněk bude 26. prosince 2004, a na rušící umělé osvětlení. Nejjasnější by měla být kolem 10. ledna 2005 s magnitudou 4,1. Na skutečně tmavé obloze mimo města pak budou bystrozrací mít možnost pokusit se kometu vyhledat i pouhým okem jako malou mlhavou „hvězdičku“. Čtvrtá magnituda je však méně, než jaké největší jasnosti dosáhla na jaře 2004 známá kometa C/2001 Q4 (NEAT). Nečekejte tedy výraznou vlasatici. Ač jasnost je zejména u nově objevených obtížné předpovídat, podle současných poznatků nebude Machholz nebeským divadlem, jakým byla kometa Hale-Bopp. Přísluním kometa projde 24.ledna 2005 a bude v té době 180 milionu km od Země.

Víte, že
Svůj lov na komety začal Donald Edward Machholz 1. ledna 1975. Sledování oblohy věnoval dosud více než 7000 hodin, z toho na objev poslední komety připadlo 1457 hodin. Svoji první kometu nalezl Machholz v roce 1978, předposlední objevil v roce 1994.

A jak se amatérsky komety hledají?
Machholz projížděl vybranou část oblohy dalekohledem. Když mezi známými galaxiemi a mlhovinami nalezl neobvyklý mlhavý obláček, zkontroloval si jej s několika hvězdnými mapami i polohou známých komet. Protože se mu jevilo, že mlhavý obláček se oproti sousedním hvězdám během času o něco posunul, napsal zprávu o možném novém objevu do Central Bureau for Astronomical Telegrams při Mezinárodní astronomické unii.

Jana Tichá
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Sloupový nástroj aneb 600 tun ve středu tokamakové jámy ITER

Impozantní nástroj tvořený rovným kmenem a větvemi z něho vyrůstajícími, neboli 600tunovým sloupem s devíti radiálními rameny, vyroste příští rok ve středu jámy tokamaku ITER. Během montáže v jámě bude podepírat, vyrovnávat a stabilizovat podsestavy vakuové nádoby, jakmile budou spojeny a svařeny.

Československo – země radia

Letos si připomínáme 100 let od založení Státního ústavu radiologického a 70 let od vzniku Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.

Centrální solenoid ITER

Který magnet tokamaku je nejdůležitější? Bez magnetů toroidálního pole vám plazma uteče na stěny komory, bez magnetů pole poloidálního nedosáhnete potřebného tvaru plazmového provazce, bez magnetů centrálního solenoidu nebude žádné plazma…Stop!

Dolivo - Dobrovolskij a počátky přenosu elektrické energie

Před sto lety zemřel dnes již málo známý ruský fyzik, elektrotechnik a vynálezce M. O. Dolivo-Dobrovolskij. Jako jeden z prvních fyziků a techniků teoreticky i prakticky odhalil možnosti využití trojfázového střídavého proudu.

Výletů do vesmíru se nebojíme, ale auto si raději budeme řídit sami

Mladí by chtěli profitovat z vědeckého pokroku okamžitě, starší generace se dívá spíše na jeho pozitivní vliv do budoucna, vyplývá z průzkumu 3M o postojích veřejnosti k vědě (State of Science Index).

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail