Astronomie

Článků v rubrice: 109

Další sluneční záhada

Nejnovější pozorování provedená na Švédském slunečním dalekohledu (SST), který se nachází na kanárském ostrově La Palma, odhalila novou záhadu sluneční fyziky.

Fotogalerie (2)
Ilustrační foto

Zmíněný dalekohled je totiž schopen díky technologii adaptivní optiky a velmi chytrému počítačovému zpracování obrazu pozorovat sluneční skvrny s rozlišením 0,1 úhlové vteřiny, což odpovídá 75 km na slunečním disku (pro srovnání – průměr Slunce je bezmála 1 400 000 km). Při takto podrobném pohledu vycházejí najevo fantastické podrobnosti z podstaty skvrn. Že mají sluneční skvrny typicky dvě části – velmi tmavé jádro (umbru) a světlejší přechod do okolní fotosféry (penumbru) – vědí astronomové už staletí. To, že penumbra je tvořena radiálními vlákny, zjistili pozorovatelé již v polovině 19. století. Penumbrální vlákna jsou útvary široké 150 až 180 km a lze je vysvětlit jako projev magnetické trubice, jíž proudí plazma. Ale teprve velmi čerstvé snímky ukázaly jemnější struktury ve vláknech – některé z nich vykazují tmavší jádra. Otázka skutečné podstaty vláken a jejich vzniku se tak ještě více vzdálila odpovědi. Pozorovaná tmavá jádra by se ve vláknech mohla vyskytovat jedině v případě, že by vnitřek magnetické trubice byl chladnější než její povrch. Jinou možností je úzký tok chladného plazmatu po povrchu horkého filamentu.
Jenže: očekává se, že takové trubice budou chladnější naopak vně a navíc je chladné plazma těžší, než horké. Je tedy jasné, že obě nabízená vysvětlení jsou dosti nepravděpodobná. Nyní je na teoreticích, aby pozorování vysvětlili. Pak se třeba objeví ještě jemnější struktura penumbrálních vláken.

Jiří Dušek
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Energetika by měla respektovat fyzikální zákony, ne politická rozhodnutí

Německo ročně spotřebuje 2500 terawatthodin energie. Ve větrných a solárních elektrárnách ale vyrobí za rok jen 180 TWh, což pokrývá sotva sedm procent spotřeby. Mezi těmito dvěma čísly je obrovská propast. Německo, díky politickým rozhodnutím posledních let, čelí vážnému problému.

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail