Astronomie

Článků v rubrice: 111

Další sluneční záhada

Nejnovější pozorování provedená na Švédském slunečním dalekohledu (SST), který se nachází na kanárském ostrově La Palma, odhalila novou záhadu sluneční fyziky.

Fotogalerie (2)
Ilustrační foto

Zmíněný dalekohled je totiž schopen díky technologii adaptivní optiky a velmi chytrému počítačovému zpracování obrazu pozorovat sluneční skvrny s rozlišením 0,1 úhlové vteřiny, což odpovídá 75 km na slunečním disku (pro srovnání – průměr Slunce je bezmála 1 400 000 km). Při takto podrobném pohledu vycházejí najevo fantastické podrobnosti z podstaty skvrn. Že mají sluneční skvrny typicky dvě části – velmi tmavé jádro (umbru) a světlejší přechod do okolní fotosféry (penumbru) – vědí astronomové už staletí. To, že penumbra je tvořena radiálními vlákny, zjistili pozorovatelé již v polovině 19. století. Penumbrální vlákna jsou útvary široké 150 až 180 km a lze je vysvětlit jako projev magnetické trubice, jíž proudí plazma. Ale teprve velmi čerstvé snímky ukázaly jemnější struktury ve vláknech – některé z nich vykazují tmavší jádra. Otázka skutečné podstaty vláken a jejich vzniku se tak ještě více vzdálila odpovědi. Pozorovaná tmavá jádra by se ve vláknech mohla vyskytovat jedině v případě, že by vnitřek magnetické trubice byl chladnější než její povrch. Jinou možností je úzký tok chladného plazmatu po povrchu horkého filamentu.
Jenže: očekává se, že takové trubice budou chladnější naopak vně a navíc je chladné plazma těžší, než horké. Je tedy jasné, že obě nabízená vysvětlení jsou dosti nepravděpodobná. Nyní je na teoreticích, aby pozorování vysvětlili. Pak se třeba objeví ještě jemnější struktura penumbrálních vláken.

Jiří Dušek
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Solární nabíječky pro elektromobily

Nabíjení elektromobilů přinese v budoucnosti zvýšené nároky na kapacitu energetických sítí. K řešení problémů s tím spojených by mohly přispět solární nabíječky. Jejich rozvoj zatím táhnou především technologické firmy v USA.

Větrné turbíny vyplouvají na moře

Výkon větrných elektráren umístěných v mořích celého světa přesáhl ke konci loňského roku 650 GW, což odpovídá přibližně dvěma třetinám instalovaného elektrárenského výkonu Evropské unie. Naprostá většina elektřiny z větru pochází z turbín ukotvených ve dně mělkých pobřežních vod.

Jiný plyn, jiné plazma

Čínská domácí agentura dodala první část systému vstřikování plynů do vakuové komory tokamaku ITER. Jedná se o spoustu trubek a trubiček, které dopravují z Budovy tritiového hospodářství do Budovy tokamaku všechny potřebné plyny.

Fotovoltaika za korunu

Společnost ČEZ ESCO přišla s návrhem, který nazvala „Fotovoltaika za korunu“. Přivedlo mne to na myšlenku, jak tento návrh využít a přeměnit ho v návod, jak vyrábět čistou energii pomocí systému agrovoltaiky s třetinovou investicí.

4D plánování montáže tokamaku ITER

K přípravě na činnosti prováděné s kritickými částmi tokamaku ITER v přetíženém prostředí Montážní haly ITER používají projektanti a koordinátoři projektu metody 4D plánování. To znamená 3D zobrazování prostoru plus parametr čas.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail