Astronomie

Článků v rubrice: 117

Další sluneční záhada

Nejnovější pozorování provedená na Švédském slunečním dalekohledu (SST), který se nachází na kanárském ostrově La Palma, odhalila novou záhadu sluneční fyziky.

Fotogalerie (2)
Ilustrační foto

Zmíněný dalekohled je totiž schopen díky technologii adaptivní optiky a velmi chytrému počítačovému zpracování obrazu pozorovat sluneční skvrny s rozlišením 0,1 úhlové vteřiny, což odpovídá 75 km na slunečním disku (pro srovnání – průměr Slunce je bezmála 1 400 000 km). Při takto podrobném pohledu vycházejí najevo fantastické podrobnosti z podstaty skvrn. Že mají sluneční skvrny typicky dvě části – velmi tmavé jádro (umbru) a světlejší přechod do okolní fotosféry (penumbru) – vědí astronomové už staletí. To, že penumbra je tvořena radiálními vlákny, zjistili pozorovatelé již v polovině 19. století. Penumbrální vlákna jsou útvary široké 150 až 180 km a lze je vysvětlit jako projev magnetické trubice, jíž proudí plazma. Ale teprve velmi čerstvé snímky ukázaly jemnější struktury ve vláknech – některé z nich vykazují tmavší jádra. Otázka skutečné podstaty vláken a jejich vzniku se tak ještě více vzdálila odpovědi. Pozorovaná tmavá jádra by se ve vláknech mohla vyskytovat jedině v případě, že by vnitřek magnetické trubice byl chladnější než její povrch. Jinou možností je úzký tok chladného plazmatu po povrchu horkého filamentu.
Jenže: očekává se, že takové trubice budou chladnější naopak vně a navíc je chladné plazma těžší, než horké. Je tedy jasné, že obě nabízená vysvětlení jsou dosti nepravděpodobná. Nyní je na teoreticích, aby pozorování vysvětlili. Pak se třeba objeví ještě jemnější struktura penumbrálních vláken.

Jiří Dušek
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jaderné firmy se spojují napříč světem

Společnost Westinghouse Electric Company a Ansaldo Nucleare podepsaly novou smlouvu o spolupráci na vývoji jaderné elektrárny 4. generace využívající technologii olovem chlazeného rychlého reaktoru – LFR (Lead-Cooled Fast Reactor).

Začínají se recyklovat solární panely, lopatky větrných turbín i popel z biomasy

Udržitelné technologie produkující co nejméně skleníkových plynů jsou novým náboženstvím dneška. I obnovitelné zdroje energie ale představují problém pro životní prostředí.

Ultrakondenzátor ve vodních elektrárnách

Finská společnost UPM Energy ve svých vodních elektrárnách Ontojoki ve finském Kuhmo investuje do ultrakondenzátoru. Ten se stane prvním svého druhu, který bude použit v hydroenergetickém ...

Spojené království si vybralo uhelnou elektrárnu jako místo pro stavbu prototypu fúzní elektrárny

Není žádným tajemstvím, že pokračováním (věřme, že úspěšného) projektu tokamaku ITER bude zařízení, pro které se obecně přijal název DEMO – demonstrační elektrárna.

Fusion móda - srážka světů

Někdy se musím hodně zamyslit, zda téma patří do popularizace vědy. Popularizovat termojadernou fúzi kupříkladu mezi technickou komunitou není až tak inovativní a nezbytné, neb tato část společnosti ...

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail