Nejnovější pozorování provedená na Švédském slunečním dalekohledu (SST), který se nachází na kanárském ostrově La Palma, odhalila novou záhadu sluneční fyziky.
Fotogalerie (2)
Zmíněný dalekohled je totiž schopen díky technologii adaptivní optiky a velmi chytrému počítačovému zpracování obrazu pozorovat sluneční skvrny s rozlišením 0,1 úhlové vteřiny, což odpovídá 75 km na slunečním disku (pro srovnání – průměr Slunce je bezmála 1 400 000 km). Při takto podrobném pohledu vycházejí najevo fantastické podrobnosti z podstaty skvrn. Že mají sluneční skvrny typicky dvě části – velmi tmavé jádro (umbru) a světlejší přechod do okolní fotosféry (penumbru) – vědí astronomové už staletí. To, že penumbra je tvořena radiálními vlákny, zjistili pozorovatelé již v polovině 19. století. Penumbrální vlákna jsou útvary široké 150 až 180 km a lze je vysvětlit jako projev magnetické trubice, jíž proudí plazma. Ale teprve velmi čerstvé snímky ukázaly jemnější struktury ve vláknech – některé z nich vykazují tmavší jádra. Otázka skutečné podstaty vláken a jejich vzniku se tak ještě více vzdálila odpovědi. Pozorovaná tmavá jádra by se ve vláknech mohla vyskytovat jedině v případě, že by vnitřek magnetické trubice byl chladnější než její povrch. Jinou možností je úzký tok chladného plazmatu po povrchu horkého filamentu.
Jenže: očekává se, že takové trubice budou chladnější naopak vně a navíc je chladné plazma těžší, než horké. Je tedy jasné, že obě nabízená vysvětlení jsou dosti nepravděpodobná. Nyní je na teoreticích, aby pozorování vysvětlili. Pak se třeba objeví ještě jemnější struktura penumbrálních vláken.
Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.
Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.
Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.
Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.
Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
