Bez zařazení

Článků v rubrice: 331

Revoluční výtahy

Světová velkoměsta, zejména v Asii, Malajsii, Číně a Jižní Americe, se rychle rozšiřují. Podle statistik v jejich centrech vyrůstá každoročně až 50 mrakodrapů vyšších než 250 metrů. Aby se v nich dalo žít nebo pracovat, musejí být vybaveny desítkami vysokorychlostních výtahů, v rozsáhlejších veřejných budovách i eskalátory a pohyblivými chodníky. O mobilitu v domech a budovách celého světa se v současné době stará 12 milionů výtahů, ve kterých se nahoru a dolů denně sveze okolo 7 miliard osob! Čím vyšší budova (zatím nejvyšší na světě Burdž Chalífa v Dubaji se 189 patry je vysoká 828 m), tím větší problémy pro výtaháře a samozřejmě i pro architekty a projektanty, kteří do projektovaných budov musí zapracovat potřebné šachty, strojovny a bezpečnostní únikové cesty.

Fotogalerie (5)
Nejrychlejší výtahy světa v 509 m vysokém mrakodrapu Taipei 101 vyjíždějí do posledního 91. patra rychlostí 60 km/h (foto Hitachi)

Během stošedesátiletého vývoje se technika osobních výtahů dopracovala ke kabinám pro 4 až 20 cestujících. Ve vertikálních šachtách je vedou boční kolejnice. Hmotnost kabiny a polovinu hmotnosti osob při maximálním počtu pasažérů vyvažují protizávaží. Většina domovních výtahů jezdí bezpečnou a efektivní rychlostí okolo 1 m/s (3,6 km/h).

Rychlostní rekordman

V budovách s více než třiceti podlažími se používají vysokorychlostní výtahy s velkokapacitními nebo dvoupodlažními kabinami, které dosahují rychlosti až 36 km/h. Rekordně rychlými lanovými výtahy se bude chlubit právě dokončovaný 530 m vysoký věžový mrakodrap CTF Finančního centra v čínském Kantonu. Kabina projede 440 m dlouhou šachtou z přízemí do 95. patra během 43 sekund, a po rozběhu dosáhne rychlosti 72 km/h.

Obejdou se bez lan

Dominantní světoví výrobci vysokorychlostních výtahů pro nejvyšší budovy světa – americký Otis, finský Kone, japonský Hitachi, švýcarský Schindler a německý ThyssenKrupps – dospěli  v testovacích věžích svých vývojových center k poznatku, že schopnost sebedokonaleji vyrobených lan končí u půlkilometrových výšek. Proto je hodlají nahradit bezlanovým systémem na principu lineárních elektromotorů, jaké využívají magneticky se vznášející vlaky maglevy.

Něco jako metro

Revoluční koncepci bezlanových výtahů označených jako MULTI® představila (zatím jako model v poměru 1:3) na přelomu roku na veletrhu ve Španělsku tradiční německá firma ThyssenKrupp. Elektronicky řízené a elektromagneticky poháněné kabinky budou obíhat po speciálním vedení v několikametrovém odstupu velkými a vysokými budovami po způsobu metra nejen vertikálními, ale i navazujícími šachtami. V nejjednodušším případě vystoupají do zvoleného patra a pomocí automatické přesuvny přejedou ke kanceláři či k hale, kterou si uživatel před nástupem zvolil na cílovém displeji v nástupním prostoru. Po výstupu se kabinka oběhem vrátí do spodních nebo horních pater podle on-line požadavků dalších obyvatel nebo zaměstnanců v budově.

Jak to bude fungovat

Oběh kabinek bude řídit počítačové řídicí centrum. To po výběru přání nastupujícího pasažéra pomocí stisku tlačítka na nástupním panelu vyznačí číslo dveří výtahu, u kterého se „jeho“ kabinka zastaví. Čekací doba se prý zkrátí z dnešních až desítek minut u velkých výtahů při návalech na pouhou minutu. Projektantům a architektům budov systém umožní propojování svislých a vodorovných šachet a chodeb a tím tvorbu nových koncepcí vysokých budov. Městům se tak otevřou mnohem širší možnosti rozvoje aglomerací. Při stávajícím prostoru výtahových šachet se údajně zvýší kapacita přepravovaných osob ve srovnání s dnešními lanovými výtahy až o 50 %.

Vývoj pokračuje

Podrobné technické údaje o kabinkách a jejich vedení i pohonu zatím nebyly zveřejněny. Na právě dostavěné 246 m vysoké štíhlé železobetonové věží v Rottweilu bude skupina ThyssenKrupp Elevator AG dokončovat jejich vývoj spolu s inovovanými lanovými rychlovýtahy typu TWIN a výtahy s dvoupodlažními kabinami. Poprvé se zde rozběhnou kabiny s indukčním bezkontaktním napájením lineárního elektromotoru, ověří se funkce hlavních a bezpečnostních brzd kabinek apod.

Rychleji pojedou i chodníky

Systém MULTI má být podle posledních zpráv ThyssenKrupp kombinovatelný s dalším revolučním řešením pohyblivých chodníků ACCEL, které budou určeny zejména pro dlouhé letištní haly a k výstupům stanic metra. Lineární pohon těchto pásových chodníků umožňuje na delších trasách automatické zrychlení běžícího pásu složeného z teleskopicky výsuvných desek. Po nástupu a rozběhu rychlostí 0,65 m/s (2,35 km/h) se protažením jeho desek pasažér urychlí až na rychlost 7,2 km/h, která u výstupu z bezpečnostních důvodů opět automaticky klesne na nástupní hodnotu.

Jan Tůma
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Vyřeší největší problém větrných elektráren pojišťovny?

Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail