Bez zařazení

Článků v rubrice: 347

Revoluční výtahy

Světová velkoměsta, zejména v Asii, Malajsii, Číně a Jižní Americe, se rychle rozšiřují. Podle statistik v jejich centrech vyrůstá každoročně až 50 mrakodrapů vyšších než 250 metrů. Aby se v nich dalo žít nebo pracovat, musejí být vybaveny desítkami vysokorychlostních výtahů, v rozsáhlejších veřejných budovách i eskalátory a pohyblivými chodníky. O mobilitu v domech a budovách celého světa se v současné době stará 12 milionů výtahů, ve kterých se nahoru a dolů denně sveze okolo 7 miliard osob! Čím vyšší budova (zatím nejvyšší na světě Burdž Chalífa v Dubaji se 189 patry je vysoká 828 m), tím větší problémy pro výtaháře a samozřejmě i pro architekty a projektanty, kteří do projektovaných budov musí zapracovat potřebné šachty, strojovny a bezpečnostní únikové cesty.

Fotogalerie (5)
Nejrychlejší výtahy světa v 509 m vysokém mrakodrapu Taipei 101 vyjíždějí do posledního 91. patra rychlostí 60 km/h (foto Hitachi)

Během stošedesátiletého vývoje se technika osobních výtahů dopracovala ke kabinám pro 4 až 20 cestujících. Ve vertikálních šachtách je vedou boční kolejnice. Hmotnost kabiny a polovinu hmotnosti osob při maximálním počtu pasažérů vyvažují protizávaží. Většina domovních výtahů jezdí bezpečnou a efektivní rychlostí okolo 1 m/s (3,6 km/h).

Rychlostní rekordman

V budovách s více než třiceti podlažími se používají vysokorychlostní výtahy s velkokapacitními nebo dvoupodlažními kabinami, které dosahují rychlosti až 36 km/h. Rekordně rychlými lanovými výtahy se bude chlubit právě dokončovaný 530 m vysoký věžový mrakodrap CTF Finančního centra v čínském Kantonu. Kabina projede 440 m dlouhou šachtou z přízemí do 95. patra během 43 sekund, a po rozběhu dosáhne rychlosti 72 km/h.

Obejdou se bez lan

Dominantní světoví výrobci vysokorychlostních výtahů pro nejvyšší budovy světa – americký Otis, finský Kone, japonský Hitachi, švýcarský Schindler a německý ThyssenKrupps – dospěli  v testovacích věžích svých vývojových center k poznatku, že schopnost sebedokonaleji vyrobených lan končí u půlkilometrových výšek. Proto je hodlají nahradit bezlanovým systémem na principu lineárních elektromotorů, jaké využívají magneticky se vznášející vlaky maglevy.

Něco jako metro

Revoluční koncepci bezlanových výtahů označených jako MULTI® představila (zatím jako model v poměru 1:3) na přelomu roku na veletrhu ve Španělsku tradiční německá firma ThyssenKrupp. Elektronicky řízené a elektromagneticky poháněné kabinky budou obíhat po speciálním vedení v několikametrovém odstupu velkými a vysokými budovami po způsobu metra nejen vertikálními, ale i navazujícími šachtami. V nejjednodušším případě vystoupají do zvoleného patra a pomocí automatické přesuvny přejedou ke kanceláři či k hale, kterou si uživatel před nástupem zvolil na cílovém displeji v nástupním prostoru. Po výstupu se kabinka oběhem vrátí do spodních nebo horních pater podle on-line požadavků dalších obyvatel nebo zaměstnanců v budově.

Jak to bude fungovat

Oběh kabinek bude řídit počítačové řídicí centrum. To po výběru přání nastupujícího pasažéra pomocí stisku tlačítka na nástupním panelu vyznačí číslo dveří výtahu, u kterého se „jeho“ kabinka zastaví. Čekací doba se prý zkrátí z dnešních až desítek minut u velkých výtahů při návalech na pouhou minutu. Projektantům a architektům budov systém umožní propojování svislých a vodorovných šachet a chodeb a tím tvorbu nových koncepcí vysokých budov. Městům se tak otevřou mnohem širší možnosti rozvoje aglomerací. Při stávajícím prostoru výtahových šachet se údajně zvýší kapacita přepravovaných osob ve srovnání s dnešními lanovými výtahy až o 50 %.

Vývoj pokračuje

Podrobné technické údaje o kabinkách a jejich vedení i pohonu zatím nebyly zveřejněny. Na právě dostavěné 246 m vysoké štíhlé železobetonové věží v Rottweilu bude skupina ThyssenKrupp Elevator AG dokončovat jejich vývoj spolu s inovovanými lanovými rychlovýtahy typu TWIN a výtahy s dvoupodlažními kabinami. Poprvé se zde rozběhnou kabiny s indukčním bezkontaktním napájením lineárního elektromotoru, ověří se funkce hlavních a bezpečnostních brzd kabinek apod.

Rychleji pojedou i chodníky

Systém MULTI má být podle posledních zpráv ThyssenKrupp kombinovatelný s dalším revolučním řešením pohyblivých chodníků ACCEL, které budou určeny zejména pro dlouhé letištní haly a k výstupům stanic metra. Lineární pohon těchto pásových chodníků umožňuje na delších trasách automatické zrychlení běžícího pásu složeného z teleskopicky výsuvných desek. Po nástupu a rozběhu rychlostí 0,65 m/s (2,35 km/h) se protažením jeho desek pasažér urychlí až na rychlost 7,2 km/h, která u výstupu z bezpečnostních důvodů opět automaticky klesne na nástupní hodnotu.

Jan Tůma
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Hledání hmotnosti neutrina

Částice, o níž se kdysi předpokládalo, že je nehmotná, hmotnost má. Je pravděpodobně 500 000 krát menší než elektron, případně ještě menší. Nový horní limit hmotnosti neutrina je 1,1 elektronvoltu. (Elektronvolt je kinetická energie, kterou získá elektron urychlený ve vakuu napětím jednoho voltu.

Kuriózní pojídání arsenu

Určité empirické zkušenosti s jedovatými látkami pocházejí již z doby prehistorické, ale první písemné zmínky o nich najdeme ve starém Egyptě. Vražedné a sebevražedné prostředky se těšily velké pozornosti také v antickém Řecku a Římě, avšak svého vrcholu dosáhlo travičství až v době renezance.

Zadrátovaný ITER

14. dubna 2020 uplynulo 40 let od havárie Apolla 13. Kosmonauti tehdy na Měsíc nevystoupili, „pouze“ ho s vypětím všech sil obletěli. Jejich šťastný návrat na Zemi sledoval s rozechvěním celý svět.

Deštný prales pod Antarktidou

Antarktida nebyla vždy zemí ledu. Před miliony let, kdy byla stále součástí obrovského kontinentu na jižní polokouli zvaného Gondwana, vzkvétaly poblíž jižního pólu stromy. Nově objevené fosílie stromů a dalších organizmů odhalují, jak se pralesu dařilo.

Dvě cívky na cestě a sedmnáct jich čeká

V letech 2004-2005, kdy se rozhodovalo, zda se bude tokamak ITER stavět v Japonsku nebo v Evropě, byla jedním z velmi diskutovaných argumentů přeprava výrobků. Ty rozměrné  se měly dopravovat od výrobce na staveniště ITER po moři.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail