Bez zařazení

Článků v rubrice: 347

Jak náš článek o tunelu na Jadran oživl na scéně Jihočeského divadla

Asi se zatím nikdy v dějinách nestalo, aby článek popularizující techniku inspiroval vznik divadelního uměleckého díla. Na stránkách Třípólu z 26.listopadu 2013 lze najít můj článek o jednom z nejodvážnějších světových megaprojektů - 350 km dlouhém vysokorychlostním železničním tunelu pod rakouskými Alpami z Českých Budějovic do tehdejšího Jugoslávského přístavu Koper, kde pan profesor Karel Žlábek plánoval navršit z vyrubaného materiálu umělý poloostrov s přístavem ADRIAPORT, aby Československo získalo nejrychlejší přístup k moři. Podrobnosti o projektu, který komunistický režim nechal jako studii rozpracovat tehdejším Pragoprojektem, jsem získal v roce 1982 přímo od dvaaosmdesátiletého pana profesora při návštěvě v jeho vilce na Malvazinkách. To už byl projekt po únavném boji o jeho prosazení zamítnut komunistickým režimem s tím, že je politicky nevhodný a finančně nerealizovatelný (odhadem by stál tehdejších 500 miliard Kčs), přestože pan profesor vyjednával s Arabskými státy o možnosti investovat dnes často uplatňovanou formou soukromého financování PPP (Public Privat Partnership).

Fotogalerie (4)
Virtuální moře na scéně Malého divadla (foto Petr Zikmund, Jihočeské divadlo)

Ze svazku zpráv, výpočtů a výkresů, které mi profesor Žlábek věnoval, jsem po jeho smrti 16. dubna 1984 jako nadšenec a autor vybíral články do časopisů pro mládež (ABC, VTM, Technický týdeník aj.), abych připomínal výročí jeho úmrtí . Ve svém posledním článku v Třípólu už jsem mohl historii tunelu aktualizovat i zprávou o světovém ocenění, které mu "in memoriam" vyslovilo BBC s tím, že Žlábkovou dvoutunelovou koncepcí s předbíhajícím třetím průzkumným tunelem v pozdější roli záchranného, odvodňovacího a kabelového tunelu, se inspirovali i projektanti železničního tunelu pod kanálem La Manche.

Překvapení

Jako autora článků a příznivce Žlábkova snu o přístupu Čechů k moři mne čekalo letos v létě velké překvapení. Zavolal mi jeden z čtenářů Třípólu, mladý režisér Janek Lesák z Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, s prosbou o pomoc při uskutečnění nápadu, jak k 99. výročí naší republiky využít příběh pana profesora v divadelní inscenaci o přáních a snech Čechů během posledního století. Inscenace zahájila divadelní cyklus Český rok.

Profesor Žlábek by měl radost

Kopie Žlábkova projektu i poslední fotografie pana profesora, které jsem před 35 lety na Malvazinkách pořídil, tak putovaly do Budějovic. Pan Lesák a jeho kolektiv začali hledat cestu, jak převést na divadelní scénu život významného, přitom u nás i v odborné literatuře téměř zapomenutého profesora - především jako inspiraci pro mladé lidi... Větev rodu Žlábkových bohužel dokladuje jen rodinná historická hrobka na Malvazinkách. Janek Lesák proto sen o volném a rychlém přístupu Čechoslováků k moři mistrně promítl do životních snů našinců v období od dětských kroků až po vzpomínky nejstarší generace. Autoři navštěvovali po několik týdnů blízké školy i domov důchodců v Dobré vodě. U různých věkových kategoriích naslouchali přáním, touhám a snům o lásce, úspěchu, bohatství a zajímavém cestování, nebo jen o pohodě, míru, úspěších dětí a vlastním zdraví.

Čechomoří

Na divadelní scéně Jihočeského divadla tak v lehátkách na jadranském pobřeží ožívají formou rozhlasových her přání běžného člověčenstva. Herci Dana Ibragimová, Terezie Jelínková, Lucie Valentová, a Jan Kašperský v generačně stupňovaných vzpomínkách prolínají neobvyklé představy, boj o realizaci verneovského snu i osud profesora Žlábka. Nově renovované Malé divadlo načasovalo premiéru nazvanou výstižně ČECHOMOŘÍ na 28. říjen 2017, na výroční den naší republiky.

Zúčastnil jsem se premiéry

Simulovaného moře s hudbou Jana Čtvrtníka jsem si opravdu užil. Premiéra měla velký úspěch a hned po děkovačce diváci sestavili a podepsali petici, žádající o návrat ke Žlábkově myšlence. Ta by v současné Evropské Unii neměla mít politických překážek, aby se souhlasem všech stavbou dotčených území Rakouska a Slovinska umožnila Čechům rychlý přístup k moři, zbavila Alpy náporů kamionů do jižních destinací, a skončila s letním šílenstvím rekreantů v automobilech na přeplněných dálnicích. V besedě po představení jsem se musel vyjádřit k tomu, co by o projektu rozhodovalo dnes, v polovině jednadvacátého století.

Co by projekt obnášel dnes

Zkušenosti s desetiletou stavbou loni otevřeného Gotthardského tunelu o délce 57 km naznačují, že i pomocí desítek tunelovacích fréz schopných postoupit denně až o 40 m, by stavba Žlábkova tunelu rubaného současně z deseti přístupových míst trvala nejméně 30 let a přišla by podle současných cen na 4 bilióny korun. Úzká alpská údolí se od zrodu projektu navíc zaplnila silnicemi, městečky a průmyslovými objekty, což by znemožnilo transport vyrubaného materiálu (odhadem 300 milionů tun) do Koperu. A Evropská unie by určitě odmítla spolufinancovat trať, která by běžela paralelně s dokončovanou severojižní vysokorychlostní železnicí, stavěnou o 300 km západněji v rámci celoevropského projektu TEN-T1 (Skandinávie-Berlín-Alpy-Milán-Neapol-Sicílie). O radosti z "české" konkurence na Slovinské přímořské turistice nemluvě...

Zajeďte do Českých Budějovic na reprízu

Hru ČECHOMOŘÍ reprízuje Malé divadlo v Hradební ulici v Českých Budějovicích několikrát měsíčně. Informace o programu a rezervaci vstupenek najdete na

https://www.jihoceskedivadlo.cz/program

pokladna: +420 386 711 222

Jan Tůma
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Hledání hmotnosti neutrina

Částice, o níž se kdysi předpokládalo, že je nehmotná, hmotnost má. Je pravděpodobně 500 000 krát menší než elektron, případně ještě menší. Nový horní limit hmotnosti neutrina je 1,1 elektronvoltu. (Elektronvolt je kinetická energie, kterou získá elektron urychlený ve vakuu napětím jednoho voltu.

Kuriózní pojídání arsenu

Určité empirické zkušenosti s jedovatými látkami pocházejí již z doby prehistorické, ale první písemné zmínky o nich najdeme ve starém Egyptě. Vražedné a sebevražedné prostředky se těšily velké pozornosti také v antickém Řecku a Římě, avšak svého vrcholu dosáhlo travičství až v době renezance.

Zadrátovaný ITER

14. dubna 2020 uplynulo 40 let od havárie Apolla 13. Kosmonauti tehdy na Měsíc nevystoupili, „pouze“ ho s vypětím všech sil obletěli. Jejich šťastný návrat na Zemi sledoval s rozechvěním celý svět.

Deštný prales pod Antarktidou

Antarktida nebyla vždy zemí ledu. Před miliony let, kdy byla stále součástí obrovského kontinentu na jižní polokouli zvaného Gondwana, vzkvétaly poblíž jižního pólu stromy. Nově objevené fosílie stromů a dalších organizmů odhalují, jak se pralesu dařilo.

Dvě cívky na cestě a sedmnáct jich čeká

V letech 2004-2005, kdy se rozhodovalo, zda se bude tokamak ITER stavět v Japonsku nebo v Evropě, byla jedním z velmi diskutovaných argumentů přeprava výrobků. Ty rozměrné  se měly dopravovat od výrobce na staveniště ITER po moři.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail