Bez zařazení

Článků v rubrice: 331

Jak náš článek o tunelu na Jadran oživl na scéně Jihočeského divadla

Asi se zatím nikdy v dějinách nestalo, aby článek popularizující techniku inspiroval vznik divadelního uměleckého díla. Na stránkách Třípólu z 26.listopadu 2013 lze najít můj článek o jednom z nejodvážnějších světových megaprojektů - 350 km dlouhém vysokorychlostním železničním tunelu pod rakouskými Alpami z Českých Budějovic do tehdejšího Jugoslávského přístavu Koper, kde pan profesor Karel Žlábek plánoval navršit z vyrubaného materiálu umělý poloostrov s přístavem ADRIAPORT, aby Československo získalo nejrychlejší přístup k moři. Podrobnosti o projektu, který komunistický režim nechal jako studii rozpracovat tehdejším Pragoprojektem, jsem získal v roce 1982 přímo od dvaaosmdesátiletého pana profesora při návštěvě v jeho vilce na Malvazinkách. To už byl projekt po únavném boji o jeho prosazení zamítnut komunistickým režimem s tím, že je politicky nevhodný a finančně nerealizovatelný (odhadem by stál tehdejších 500 miliard Kčs), přestože pan profesor vyjednával s Arabskými státy o možnosti investovat dnes často uplatňovanou formou soukromého financování PPP (Public Privat Partnership).

Fotogalerie (4)
Virtuální moře na scéně Malého divadla (foto Petr Zikmund, Jihočeské divadlo)

Ze svazku zpráv, výpočtů a výkresů, které mi profesor Žlábek věnoval, jsem po jeho smrti 16. dubna 1984 jako nadšenec a autor vybíral články do časopisů pro mládež (ABC, VTM, Technický týdeník aj.), abych připomínal výročí jeho úmrtí . Ve svém posledním článku v Třípólu už jsem mohl historii tunelu aktualizovat i zprávou o světovém ocenění, které mu "in memoriam" vyslovilo BBC s tím, že Žlábkovou dvoutunelovou koncepcí s předbíhajícím třetím průzkumným tunelem v pozdější roli záchranného, odvodňovacího a kabelového tunelu, se inspirovali i projektanti železničního tunelu pod kanálem La Manche.

Překvapení

Jako autora článků a příznivce Žlábkova snu o přístupu Čechů k moři mne čekalo letos v létě velké překvapení. Zavolal mi jeden z čtenářů Třípólu, mladý režisér Janek Lesák z Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, s prosbou o pomoc při uskutečnění nápadu, jak k 99. výročí naší republiky využít příběh pana profesora v divadelní inscenaci o přáních a snech Čechů během posledního století. Inscenace zahájila divadelní cyklus Český rok.

Profesor Žlábek by měl radost

Kopie Žlábkova projektu i poslední fotografie pana profesora, které jsem před 35 lety na Malvazinkách pořídil, tak putovaly do Budějovic. Pan Lesák a jeho kolektiv začali hledat cestu, jak převést na divadelní scénu život významného, přitom u nás i v odborné literatuře téměř zapomenutého profesora - především jako inspiraci pro mladé lidi... Větev rodu Žlábkových bohužel dokladuje jen rodinná historická hrobka na Malvazinkách. Janek Lesák proto sen o volném a rychlém přístupu Čechoslováků k moři mistrně promítl do životních snů našinců v období od dětských kroků až po vzpomínky nejstarší generace. Autoři navštěvovali po několik týdnů blízké školy i domov důchodců v Dobré vodě. U různých věkových kategoriích naslouchali přáním, touhám a snům o lásce, úspěchu, bohatství a zajímavém cestování, nebo jen o pohodě, míru, úspěších dětí a vlastním zdraví.

Čechomoří

Na divadelní scéně Jihočeského divadla tak v lehátkách na jadranském pobřeží ožívají formou rozhlasových her přání běžného člověčenstva. Herci Dana Ibragimová, Terezie Jelínková, Lucie Valentová, a Jan Kašperský v generačně stupňovaných vzpomínkách prolínají neobvyklé představy, boj o realizaci verneovského snu i osud profesora Žlábka. Nově renovované Malé divadlo načasovalo premiéru nazvanou výstižně ČECHOMOŘÍ na 28. říjen 2017, na výroční den naší republiky.

Zúčastnil jsem se premiéry

Simulovaného moře s hudbou Jana Čtvrtníka jsem si opravdu užil. Premiéra měla velký úspěch a hned po děkovačce diváci sestavili a podepsali petici, žádající o návrat ke Žlábkově myšlence. Ta by v současné Evropské Unii neměla mít politických překážek, aby se souhlasem všech stavbou dotčených území Rakouska a Slovinska umožnila Čechům rychlý přístup k moři, zbavila Alpy náporů kamionů do jižních destinací, a skončila s letním šílenstvím rekreantů v automobilech na přeplněných dálnicích. V besedě po představení jsem se musel vyjádřit k tomu, co by o projektu rozhodovalo dnes, v polovině jednadvacátého století.

Co by projekt obnášel dnes

Zkušenosti s desetiletou stavbou loni otevřeného Gotthardského tunelu o délce 57 km naznačují, že i pomocí desítek tunelovacích fréz schopných postoupit denně až o 40 m, by stavba Žlábkova tunelu rubaného současně z deseti přístupových míst trvala nejméně 30 let a přišla by podle současných cen na 4 bilióny korun. Úzká alpská údolí se od zrodu projektu navíc zaplnila silnicemi, městečky a průmyslovými objekty, což by znemožnilo transport vyrubaného materiálu (odhadem 300 milionů tun) do Koperu. A Evropská unie by určitě odmítla spolufinancovat trať, která by běžela paralelně s dokončovanou severojižní vysokorychlostní železnicí, stavěnou o 300 km západněji v rámci celoevropského projektu TEN-T1 (Skandinávie-Berlín-Alpy-Milán-Neapol-Sicílie). O radosti z "české" konkurence na Slovinské přímořské turistice nemluvě...

Zajeďte do Českých Budějovic na reprízu

Hru ČECHOMOŘÍ reprízuje Malé divadlo v Hradební ulici v Českých Budějovicích několikrát měsíčně. Informace o programu a rezervaci vstupenek najdete na

https://www.jihoceskedivadlo.cz/program

pokladna: +420 386 711 222

Jan Tůma
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Vyřeší největší problém větrných elektráren pojišťovny?

Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail