Bez zařazení

Článků v rubrice: 464

Podvodní robot změní dolování

Scenérie kolem zatopeného povrchového dolu Whitehill Yeo v Devonu, ve Spojeném království, připomíná měsíční krajinu. Až do opuštění dolu před dvěma roky zde sedm dní v týdnu odvážel kaolin nekonečný proud nákladních automobilů. I když je zde dnes ticho, neznamená to, že se už nic neděje. Zajímavá aktivita se odehrává hluboko pod klidnými vodami. Leží zde první zkušební lokalita, kde se ověřuje nový způsob těžby  pomocí podzemních (podvodních) robotů. Je to součást projektu financovaného Evropskou unií pod názvem VAMOS! (Viable Alternative Mine Operating System), jehož cílem je těžba minerálů z opuštěných zaplavených dolů, které byly v minulosti považovány za příliš nebezpečné nebo nákladné k dalšímu dolování. Pokud bude projekt úspěšný, pak se roboty uplatní v globálním měřítku při těžbě surovin, aniž by bylo třeba otevírat nové doly a poškozovat životní prostředí činnostmi, které doprovázejí tradiční hornické práce.

Fotogalerie (1)
Kaolinový důl Whitehill Yeo v anglickém Devonu (zdroj Wikimedia Commons, Nilfanion)

V běžném dole se většina důlních prací odehrává pod úrovní hladiny spodní vody. Voda se musí neustále odčerpávat, jinak se důl velmi rychle zaplaví. Mnohé rudy a další horniny jsou výsledkem vulkanické činnosti, takže jejich kvalita většinou stoupá s hloubkou dolu. Někdy se stává, že je důl opuštěn předčasně, protože je například velmi nákladné odčerpávání vody, anebo je nestabilita horniny příliš nebezpečná pro práci horníků, případně je ve velké hloubce příliš horko k udržení pracovní pohody horníků.

Pošleme dolů roboty!

Moderní doba nabízí nový způsob hornické činnosti. Co kdyby důl zůstal zaplavený a pokračovalo se v těžbě pod vodou? Co kdyby se voda využila jako spojenec? Kapalina pomáhá dopravovat horninu, chladí motory těžebních strojů, promazává zařízení. Odpadly by střelecké práce a rovněž ochlazování vzduchu v hlubokých dolech. Dokonce by se odstranily i problémy s toxickými vodami souvisejícími s těžbou. Omezení pohybu podzemních odpadních vod by se tak stalo výhodou nového způsobu těžby.

Nebude to hned, roboti se teprve cvičí

Proto Evropská unie financuje zkušební projekt Vamos!, který se testuje právě v dole Whitehill Yeo. Bezpilotní ponorky se označují jako dróny (my toto slovo užíváme pro bezpilotní létající stroje). Cesta k úspěchu bude velmi obtížná. Výzkumný tým musí překonat celou řadu problémů, například jak dróny navigovat v hloubce kalných, téměř neprůhledných důlních vod. V Portugalsku vyvíjejí nový systém lokalizace, který umožní přesně určit pozici těžícího stroje. Zkoušky na dole Whitehill Yeo se právě dokončují a bude zpracována zpráva o vlivu na životní prostředí (EIA). Druhá etapa projektu je plánována na červen 2018, kdy čeká těžební robot práce v žulové hornině železnorudného lomu Smreka v Bosně a Hercegovině. Představitel projektu VAMOS! prohlásil, že roboty budou pracovat ve světě, kde již nebude třeba otevírat nové doly, protože automatická těžební zařízení budou pokračovat v těžbě surovin ve starých, již "vytěžených" dolech.

Zdroj: David Hambling: Underwater drone will change mining. New Scientist, 2017, č. 3149, s. 10

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Od bouřky k tornádu

Ve světě vznikají každoročně z bouřek tisíce tornád. Tento proces je složitým a fascinujícím přírodním úkazem, jednou z nejprudších proměn v přírodě.

Kdy byl na Zemi Svět RNA

Vědci se snaží určit ideální období pro ranou fázi života na Zemi, která předcházela všem živým organismům. Nový výzkum přesněji vymezil počátek tzv. „světa RNA“ (RNA World).

USA chtějí zrušit ALARA: Co to znamená pro jadernou energetiku?

V létě 2026 americký regulační úřad NRC oznámil plán, který vyvolal velkou pozornost: zrušit princip ALARA („As Low As Reasonably Achievable“) v radiační ochraně.

„Negativní světlo“ – pomůcka pro špionáž?

Vědci vyvinuli technologii pro neviditelný přenos informací maskovaných jako tepelné záření pozadí. S využitím jevu zvaného „negativní světlo“ přenesli 100 kb/s (kilobitů ...

Kolik částic kosmického záření projde naším tělem?

Každou sekundu každý den je naše Země bombardována částicemi z vesmíru. Některé z těchto částic narazí na zemskou atmosféru, čímž mohou vyvolat spršku dalších částic, ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail