Na letošním mezinárodním železničním veletrhu INNOTRANS 2018, který se konal 18.-21. září v Berlíně, došlo k odvážné prověrce první autonomní tramvaje v rámci hromadné městské dopravy. Bylo to tedy v prostředí s živým provozem na křižovatkách, se všemi myslitelnými situacemi při nástupu a výstupu cestujících, při hrozících srážkách s neopatrnými chodci a nepozornými řidiči různých vozidel. Po nasazení automatizovaných nad- či podzemních vláčků (např. v londýnském East Endu, na některých letištích či v japonském Tokiu) a ohlašovaných pokusech o automatické řízení metra, vlaků, ale i autobusů a nákladních automobilů, to byla první opravdová "zkouška ohněm" v případě tramvaje.
Fotogalerie (1)
Digitální oči všeho druhu
Zkoušelo se v několik kilometrů vzdálené Postupimi. Na deset let staré tramvaji Combino - 400 uplatnil Siemens ve spolupráci s dopravním podnikem ViP - Potsdam řadu dosud ve světě nepoužitých prvků aktivních i pasivních asistenčních systémů, které byly vyvinuty pro digitální a bezdrátovou mobilitu: zejména radary, laserové skenery, snímače a kamery schopné registrovat a vyhodnotit chování chodců, cyklistů nebo vozidel křižujících jízdní dráhu. Naprostou novinkou jsou systémy schopné vyhodnocovat pohyby a chování cestujících na nástupních ostrůvcích a také při nastupování nebo vystupování na nástupních plošinách. Tyto "digitální oči", jak je výstižně pojmenovali novináři přítomní provozním testům na 6 km dlouhé městské tramvajové lince č. 92, měly "mozkové centrum" v digitální skříni uvnitř vozu , k níž byly nejméně stovkou metrů kabelů napojeny snímače a kamery na přídi, na střeše a na bocích tramvaje.
Tramvaj "vidí" i kočku
Čtyřčlánková nízkopodlažní tramvaj s kapacitou 200 cestujících dosahovala mezi konečnými stanicemi rychlosti až 50 km/h. Během najetých testovacích 3 000 km prokázal systém naprostou bezpečnost, a to i když byly do cesty stavěny nečekané překážky. Tramvaj i z plné rychlosti spolehlivě zastavila, když na koleje vjel mimo přechod chodec s kočárkem! Systém Siemens Tram Assistant reaguje na světelné signály křižovatek a dokáže objevit jakékoliv překážky větší než kočka do vzdálenosti 100 m před sebou!
Malé vláčky již autonomně jezdí
V evropských městech již jezdí bez řidičů automatizovaná klasická metra v podzemních tunelových trasách nebo povrchově vedená tzv. lehká metra na 40 místech. Většinou však stále jede i neuniformovaný odpovědný pracovník připomínající kdysi nepostradatelné průvodčí, který kontroluje pořádek v propojených vozech soupravy a také dokáže cestujícím otevřít dveře na bezpečném místě v případě poruchy, výpadku proudu či nehody. Cestující mají všechny potřebné provozní a bezpečnostní informace z dispečinku prostřednictvím rozhlasu či na displejích uvnitř soupravy. Jen v Postupimi se však zatím prosadila lehká tramvajová souprava bez řidiče a průvodčího i v hustém pouličním městském provozu.
Vývojáři u Siemens Mobility, Bombadieru a italského AnsaldoBreda zatím nechtějí slibovat nasazení zcela autonomního městského dopravního provozu dříve než za 20 let, byť již nyní mohou stále dokonalejší digitální systémy zajistit každému bezpečnou autonomní mobilitu, při níž tramvaj navíc virtuálně komunikuje s okolními vozidly a je neustále pod dohledem centrálního dispečinku.
Někteří lidé mohou sedět venku celé léto a komáři na ně takzvaně „nejdou“. Jiní se objeví za letního večera venku a okamžitě si musejí škrábat komáří kousance, přestože se koupali v repelentu. Co s tím? Důvodem je většinou neviditelná chemická clona ve vzduchu kolem nás.
World Nuclear Association ve své informační knihovně shromáždila fakta a argumenty, které bychom měli mít na zřeteli, diskutujeme-li o energetické budoucnosti. Změna klimatu není zdaleka jediným hlediskem.
Korea dokončila první sektor vakuové komory! Málokdo mimo fúzní komunitu asi zaregistroval, co se nyní děje na jihu Francie, sto kilometrů severně od Marseille. Do vědeckého centra Cadarache se začínají svážet z celého světa gigantické supravodivé magnetické ...
Řeknete si, že to není možné, protože každý ze školy ví, že olovo je měkký kov. Avšak vědcům se podařilo olovo rychle stlačit velmi výkonným laserem. Díky tomu se typicky měkké olovo stalo dvěstěpadesátkrát tvrdším než je tvrzená ocel.
Úplné pochopení a napodobení procesu fotosyntézy, který umožňuje rostlinám, řasám a dalším organizmům získávat energii ze slunečního záření, by mohlo lidstvu otevřít cestu k novému zdroji energie či přinejmenším vylepšit současné technologie.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
