Bez zařazení

Článků v rubrice: 334

Alpská metra

Lyžařskou sezónu v Alpách prodlužují až o dva měsíce jinak už málem odepsané pozemní lanovky. Říká se jim „alpská metra". Od kolejových lanovek – jaké vyjíždějí v Praze na Petřín, v Tatrách na Hrebienok a na vyhlídkové vršky několika desítek evropských měst – se liší tím, že projíždějí skalními tunely. V principu zůstaly stejné jako jejich historické předchůdkyně, které se začaly stavět už před sto dvaceti roky ve Švýcarsku a Itálii.

Fotogalerie (7)
Nejstarší švýcarská elektricky poháněná pozemní lanovka na Stansernhorn jezdila od roku 1893 do roku 1970

Po jediné železniční koleji proti sobě vyjíždějí současně z údolní a vrcholové stanice vozy propojené ocelovým lanem, které pohání hnací kotouč e strojovně vrcholové stanice. Uprostřed tratě se vozy vzájemně vyhnou na tzv. Abtově výhybce (patent z roku 1878).

Od vody k elektrice

Od původního pohonu vodní zátěží nebo parním strojem přešly lanovky na pohon elektrický. V případě přetržení tažného lana je kromě provozní brzdy chrání automatická klešťová brzda (vynález Bucherr-Durrera z roku 1893).

Většina z asi 200 modernizovaných kolejových lanovek s vozy o kapacitě od 20 do 200 cestujících, které jsou evidovány na celém světě, zvládá po „měkkém" rozjezdu díky frekvenčně řízeným asynchronním elektromotorům stoupání 60 i více procent, podle délky tratě obvykle rychlostí 10 m/s (36 km/h). Lanovky dokáží přepravit až 2 tisíce cestujících za hodinu. Spotřebou méně než 0,1 kWh při přepravě jedné osoby na vzdálenost jednoho kilometru se řadí mezi energeticky nejúspornější osobní dopravní prostředky.

Tragický konec „Ledovcové dráhy"
Rekordy co do délky (3 600 m), převýšení (1 535 m) i rychlosti (36 km/h) na sebe strhlo hned první poválečné „alpské metro" (Gletscherbahn), které bylo uvedeno do provozu v rakouském Kaprunu v roce 1974. Zdvojené soupravy vozů s až 180 cestujícími po výjezdu z údolní stanice u parkovišť aut vjely po krátkém mostu do šikmo stoupajícího skalního tunelu, v němž se míjely v přestupní mezistanici na Abtově výhybně. Vrcholové stanice v hotelu Alpincentrum v nadmořské výšce 2 400 m dosáhly po devíti minutách.

Tyristorově řízený elektropohon ve strojovně disponoval výkonem 2 450 kW, tažné lano mělo průměr 43 mm a pro vyrovnání tažné síly v obou větvích byly vozy propojeny mezi sebou i zezadu tzv. přítěžným lanem, které zároveň sloužilo k přenosu telefonního spojení řidičů vozů s operátorem ve strojovně. Při vjezdu vozů do úzkého tunelu o průměru jen 3,6 m proti sobě vozy působily jako písty. Proto byla jejich karoserie aerodynamicky vyhlazena a výrobce použil pancéřová okna a hermetické dveře hydraulicky blokované řidičem. Toto řešení se po 25letém provozu ukázalo osudným. Ráno11. listopadu 2000 vypukl po vjezdu do tunelu v zadním voze prudký požár od topného tělesa hydraulického systému. Cestujícím v přeplněné soupravě se podařilo otevřít zablokované dveře až poté, kdy tunel zamořil kouř. V osudný den se udusilo nebo uhořelo 155 lidí. Pozůstalé po obětech dosud nejhorší katastrofy lanovek na světě odškodnila po mnohaletém procesu rakouská vláda. Určit a potrestat viníky však znemožnil chaos v předpisech. Tunelové „metro" pak nahradila visutá lanovka a druhý vůz, který neshořel, se občas používá k zásobování Alpincentra.

Nejrychlejší „alpské metro“ jezdí pod Zermattem

Pod vrcholkem majestátného Matterhornu na vyvýšenině Sunnegga (2 399 m n. m.) vzniklo koncem dvacátého století vysokohorské lyžařské středisko s postupně vybudovanými 30 sedačkovými a kabinkovými lanovkami a lyžařskými vleky. Od roku 1980 tam z přístupového střediska švýcarského Zermattu dopravovaly duralové vozy "Sunnega Expres" více než milion lyžařů ročně. Tunel dlouhý 1 545 m měl stoupání od 30 do 65 %. Až do loňska zvládly bezobslužné vozy míjející se na Abtově výhybně přepravit až 2 600 lyžařů za hodinu. Po 32 letech bezproblémového chodu a ročním omezeném provozu podstoupila dráha kompletní rekonstrukci. Dostala delší třídílné vozy pro 200 cestujících s pohodlnějšími sedadly, širšími teleskopickými dveřmi dovolujícími rychlejší nástup a výstup, klimatizaci a LED osvětlení. Nové hnací soustrojí s plynulou regulací rozjezdu a rekuperací umožnilo zvýšit rychlost na zatím rekordních 12,5 m/s (43 km/hod.). Za první rok se inovované Alpské metro Zermatt- Sunnegga pochlubilo milionem přepravených návštěvníků Valiských Alp.

Nejvýše položené Alpské metro v Saas Fee

Jako nejvýše položená horská dráha na světě zahájilo v roce 1984 provoz další „alpské metro“, které spojuje 1 750 m dlouhým tunelem stanici Fellskinn (2 900 m n. m.) se stanicí Mittelallalin ve výši 3 456 m n. m. na úbočí severní stěny Allalinhornu. Tunel o průměru 4,2 m byl vyražen štítem Robbins, který sem spolu s mechanizací a materiálem musely po částech dopravovat vrtulníky a pomocná lanovka. Tažné lano o průměru 49 mm pohání počítačem řízený elektropohon s příkonem 1 000 kW, který pro pomalou nouzovou jízdu jistí pomocný pohon o příkonu 250 kW. Odhlučněné vozy pro 115 cestujících přepraví na horní stanici Mittelallalin s lákavou otočnou restaurací a ledovou jeskyní až 1 500 cestujících za hodinu.

Radost nad technickým pokrokem kalí jen otázka, jak dlouho takový nápor turistů vydrží samy hory a okolní skvostná příroda.

Aktuální přehled všech pozemních i visutých lanovek na světě najdete na:
http://www.lift-world.info/cs

Jan Tůma
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Sloupový nástroj aneb 600 tun ve středu tokamakové jámy ITER

Impozantní nástroj tvořený rovným kmenem a větvemi z něho vyrůstajícími, neboli 600tunovým sloupem s devíti radiálními rameny, vyroste příští rok ve středu jámy tokamaku ITER. Během montáže v jámě bude podepírat, vyrovnávat a stabilizovat podsestavy vakuové nádoby, jakmile budou spojeny a svařeny.

Československo – země radia

Letos si připomínáme 100 let od založení Státního ústavu radiologického a 70 let od vzniku Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.

Centrální solenoid ITER

Který magnet tokamaku je nejdůležitější? Bez magnetů toroidálního pole vám plazma uteče na stěny komory, bez magnetů pole poloidálního nedosáhnete potřebného tvaru plazmového provazce, bez magnetů centrálního solenoidu nebude žádné plazma…Stop!

Dolivo - Dobrovolskij a počátky přenosu elektrické energie

Před sto lety zemřel dnes již málo známý ruský fyzik, elektrotechnik a vynálezce M. O. Dolivo-Dobrovolskij. Jako jeden z prvních fyziků a techniků teoreticky i prakticky odhalil možnosti využití trojfázového střídavého proudu.

Výletů do vesmíru se nebojíme, ale auto si raději budeme řídit sami

Mladí by chtěli profitovat z vědeckého pokroku okamžitě, starší generace se dívá spíše na jeho pozitivní vliv do budoucna, vyplývá z průzkumu 3M o postojích veřejnosti k vědě (State of Science Index).

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail