Bez zařazení

Článků v rubrice: 326

Elektřina na kolech aneb prehistorie inspirací současníků

O rozvoji a budoucnosti elektromobilů se v současné době čile plní stránky odborného i denního tisku. Již méně se ví o jejich více než stoleté historii. O to víc je cenná studie, kterou autor tohoto článku s kolektivem připravil na Technické univerzitě v Liberci, Fakultě mechatroniky, informatiky a mezioborových studií. Nadšenci pro historii elektrické dopravy si dali práci a dílem textově, ale především obrazově zdokumentovali vývoj elektrické dopravy popsaný v ročnících 1895-1910 časopisu Elektrotechnische Zeitschrift. Vraťme se alespoň na chvíli za doprovodu dobových obrázků do doby prvních kilometrů za volantem elektromobilů, které brázdily naše silnice před rokem 1900.

Fotogalerie (10)
Autobus na elektrický pohon. Zahrnoval dva elektromotory napájené z akumulátorové baterie. Na jedno nabití ujel autobus cca 20 km.

Autor ke vzniku studie píše: „V roce 1995 jsem přišel na nově založenou Fakultu mechatroniky, na tehdejší katedru elektrotechniky. Vstoupil jsem do prostředí, které mělo ambice začít všechno jinak a moderněji. Výukové laboratoře a elektrické stroje byly však ve stavu poslední modernizace, která proběhla před třiceti lety. Postupně jsem se seznamoval s novým prostředím a objevoval v leštěných dřevěných krabicích nádherné přístroje, které pamatovaly meziválečné roky. Největší poklad se mi zjevil asi až po roce, když jsem se zeptal kolegy Karla Wernera, co se skrývá v zamčených vestavěných skříních v zadní suterénní laboratoři. Společně jsme je otevřeli a já jsem nestačil žasnout. Přede mnou byla kompletní historie elektrotechniky z období 1895-1937 ve svazcích německých časopisů Elektrotechnische Zeitschrift.“

Již naši předkové uvažovali vážně o elektromobilech
Při letmém listování stránkami časopisu už na první pohled zaujmou fotografie a výkresy elektrických zařízení, zvláště dopravních prostředků. Naši předci v době před více než sto lety považovali využití elektrické energie v dopravě za perspektivní a jejich představy a očekávání byly obrovské. Jejich technické nápady vzbuzují obdiv a v mnohém předběhly dobu. Lze těžko odhadnout, jak by vypadaly dnešní elektromobily, kdyby na začátku dvacátého století nezačal vítězit spalovací motor.

K elektromobilům z roku ein zwei
V elektromobilech se jako zdroj energie používaly pouze olověné akumulátory s kapacitou přibližně stejnou jakou mají dnešní články. Celková kapacita byla přibližně 100 Ah. S těmito těžkými bateriemi se dosahovalo rychlosti až 40 km/hod a 100 km dojezdu v běžném provozu při každodenním používání. Olověné akumulátory napájely veškeré dopravní prostředky na elektrický pohon – od elektrokol před drožky až po rozvážkové nákladní automobily.

Za vrcholné období elektromobilů s nezávislým napájením se považuje rok 1899. Po tomto roce nastal zřetelný útlum, který způsobily spalovací motory. Možná také k zániku elektromobilu v roce 1906 paradoxně přispěly vzduchové pneumatiky, které sice zlepšily pohodlí, ale na druhé straně výrazně snížily dojezd díky velkému valivému odporu. V roce 1907 se však někteří konstruktéři nechtěli vzdát výhod elektrického pohonu a snažili se jako zdroj elektrické energie použít spalovací motor v kombinaci s dynamem. Tento princip se dodnes používá u dieselelektrických lokomotiv.

I když dnes máme podstatně jiné možnosti (lithiové články, ultrakapacitory atp.), vlastní vývoj a zavedení do života nám paradoxně trvá podstatně déle, než našim předkům před sto lety.
Literatura: Elektrotechnische Zeitschrift ročníky 1895-1910



Elektrotechnische Zeitschrift
Časopis Elektrotechnische Zeitschrift (ETZ), vydávaný od roku 1880, se stal průkopníkem jak v oblasti teoretické elektrotechniky, tak i elektrotechnického průmyslu. Vydávání časopisu bylo velmi úspěšné po stránce obsahu i rentability, proto od roku 1888 vycházela 2 vydání každý měsíc. Velký význam pro rozvoj elektrotechnických znalostí měly i odborné knihy zaměřené na generátory, kondenzátory, transformátory, akumulační baterie apod. Tyto informace se zúročily v technickém pokroku v různých průmyslových i jiných odvětvích. Např. roku 1881 byla v Berlíně uvedena do provozu první německá elektrárna, první dálkový přenos elektrické energie se uskutečnil mezi Lauffenem a Frankfurtem nad Mohanem na vzdálenost 175 km roku 1891, začalo se rozvíjet telefonní a telegrafní spojení, železniční doprava. Vydával se také rozsáhlý počet publikací ze strojírenského a elektrotechnického průmyslu, týkajících se návodů na použití výrobků různých firem (Siemens, AEG, Brown-Boveri).

Velký význam pro úspěšnost časopisu ETZ měl další technický pokrok, hlavně vývoj a používání elektrických motorů pro pohon pracovních strojů, nástup elektrizované tramvajové a železniční dopravy, těžba a zpracování surovin, rozvoj letecké dopravy i jiných oborů.

Aleš Richter
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail