Bez zařazení

Článků v rubrice: 327

V soutěži středoškoláků zvítězily sestry Denisa a Marie

Absolutní vítězkou 15. ročníku soutěže vědeckých a technických projektů středoškolské mládeže, jehož finále podběhlo letos 6. a 7. května, se stala Denisa Kalužová, studentka Mendelova gymnázia v Opavě (nyní studentka Univerzity Palackého v Olomouci), se svou o dva roky mladší sestrou Marií. Tématem jejich práce byla prevence kolorektálního karcinomu. Autorku vítězného projektu jsme požádali o stručnou informaci jak o tématu, tak genezi úspěšného projektu. Napsala nám:

Fotogalerie (3)
Sestry přebírají cenu z rukou Ing. Stanislava Medřického, CSc., předsedy Asociace pro mládež, vědu a techniku AMAVET

Jsou všechna prvenství pýchou?

Když uspějí na mezinárodní úrovni naši sportovci, celý národ se raduje a svými talenty se chlubí. Bohužel existují i taková prvenství, kterými se nikdo nechlubí a naopak by je raději utajil. Jedno takové smutné prvenství drží i Česká republika - už řádku let je na prvním místě ve výskytu rakoviny zažívacího traktu. Ročně se zde zachytí až 7500 nových případů a asi 6000 lidí tomuto onemocnění každý rok podléhá…

Nechtěly jsme jen stát někde vzadu

Ve škole se člověk setkává se zajímavými fakty a projekty známých vědců. Často se pak stane, že najednou začne uvažovat, jak se jim vůbec podařilo na to či ono přijít? Jaká k tomu asi vedla cesta? Když jsme s mou sestrou Marií zjistily, že máme možnost si také vytvořit vlastní studentský vědecký projekt, neváhaly jsme a této příležitosti jsme využily. O problému rakoviny zažívacího traktu toho trochu víme, a tak jsme se rozhodly nestát jen vzadu a kritizovat, ale pokusit se také přidat ruku k dílu a něco, byť naprosto malinkého, navrhnout.

Se sestrou jsme studovaly, trávily jsme společně hodně času a mohly jsme téma probírat skoro všude. Po předchozím projektu na téma Lynchův syndrom (nejběžnější vrozená predispozice ke vzniku rakoviny zažívacího traktu) a po mnohých diskuzích s veřejností jsme zjistily, že lidi nejvíce zajímá prevence. I když existuje řada informačních letáčků, často jsou pro veřejnost příliš odborné a nesrozumitelné, protože je píší lékaři. Nebo dotazům brání strach a stud o tématu vůbec hovořit.

Důraz na srozumitelnost a interaktivní přístup

Navrhly jsme proto nové propagační materiály, přičemž jsme velký důraz kladly na design a srozumitelnost. Součástí je například on-line dotazník, jehož vyplnění zabere pouze dvě minuty. Po vyplnění se člověku zpřístupní rady, co dělá špatně, jak vysoké je jeho riziko, co naopak jeho riziko snižuje, popř. kam se obrátit. Zahrnuly jsme sem i fakta, jako jsou např. genetické predispozice apod.
Dále jsme se zabývaly primární prevencí (stravování, pohyb) a prevencí sekundární, mapováním mutací na genové úrovni a jejími důsledky na proteinové úrovni, sestavováním rodokmenů, srovnáváním sekvencí genů a proteinů, terciární sekvencí proteinů, nedostatky v dnešním stravování a informovaností občanů ČR. Přitom jsme diskutovaly s řadou vědců, lékařů, farmaceutů z ČR, Maďarska, Belgie a USA.

Několik základních doporučení

Zde jsou rady pro primární prevenci:
důležité je pravidelné sportování
  • omezit konzumaci červeného masa, fritovaných, grilovaných a smažených potravin
    nahradit živočišné tuky rostlinnými
  • omezit pití alkoholu a kouření
  • konzumovat ovoce, zeleninu, zakysané mléčné výrobky, vitamíny A, C, E, potraviny obsahující vlákninu

Budeme pokračovat

Projekt nás neuvěřitelně zaujal. Do té míry, že jsem se stala studentkou Univerzity Palackého v Olomouci, kde se budu v nejbližší době tomuto vědeckému projektu dále věnovat. Marie plánuje se mnou i nadále spolupracovat.

Náš projekt se nám podařilo za aktivní pomoci sponzorů a konzultantů částečně prakticky realizovat a dále na něm pracujeme. Ačkoliv to měla být původně pouze seminární práce, podařilo se nám díky projektu poznat řadu nejen evropských zemí a jejich kulturu, a našly jsme si podobně zaměřené přátele po celém světě. Rozhodly jsme se pro směr, kterého se chceme v životě držet. Teoreticky i prakticky. Na cestě k úspěchu jsme zažily nejen pouze bádání, ale i spoustu legrace a zajímavých střetnutí, nezapomenutelných příhod a setkaly se s řadou osobností. V poslední době jsme byly v Bratislavě, kde probíhal „Týden vědy“, na kterém se představilo i pár projektů ze zahraničí.

Denisa a Marie Kalužovy

Denisa Kalužová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Už zase našli Atlantidu!

Před 2 400 lety popsal filozof Plato mocný stát disponující nevídanou technologií, neslýchaným množstvím vozů, slonů a býků a nepředstavitelným bohatstvím. Nazval ji Atlantida a nechal ji v přírodní katastrofě zmizet v moři.

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail