Letní tábor semináře Výfuk
Korespondenční seminář Výfuk je fyzikální soutěž pro žáky druhého stupně základních škol, kterou organizuje Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy.
Tradičně se tvrdí, že žárovku vymyslel Edison. Ve skutečnosti to ale byli jiní a mezi nimi na předním místě anglický fyzik a chemik sir Joseph Wilson Swan. Letos si připomínáme 100. výročí jeho úmrtí.
J. W. Swan se narodil roku 1828 v Pallion Hall v Bishopearmouth poblíž Sunderlandu. Začal jako lékárnický učeň, později se stal společníkem firmy na výrobu chemikálií v Newcastlu. Žárovku s uhlíkovým vláknem vytvořil pravděpodobně v roce 1860, její životnost byla však velmi krátká. Po dalších a dalších experimentech ji poprvé představil veřejnosti až v prosinci 1878 na přednášce pro Chemical Society v Newcastle. I zde však dokázal svítit jen několik minut a teprve v lednu následujícího roku se mu podařilo s žárovkou, ze které byl vyčerpán vzduch, docílit kýženého úspěchu. Dne 3. února 1879 tleskalo jeho elektrickému osvětlení na 700 lidí v posluchárně literární a filozofické společnosti v Newcastlu. V listopadu roku 1880 pak získal na své „svítidlo“ patent, týkající se mimo jiné způsobu zpracování bavlny na vlákna do žárovek.
G. Westinghouse se narodil v říjnu roku 1846 ve státě New York (USA). Byl to rozený vynálezce, obdržel více než 100 patentů. Vedle elektřiny jej zajímala i železniční doprava, v roce 1869 vynalezl samočinnou tlakovou brzdu, roku 1878 pneumatické železniční návěstidlo. V roce 1886 založil Westinghouse Electric Company a stal se tvrdou konkurencí dosavadnímu „elektrickému guru“ Edisonovi. Na rozdíl od něj preferoval střídavý proud (spolupracoval s ním např. i Nikola Tesla), což se ukázalo jako velmi prozíravé. Zemřel, jak jsme se již zmiňovali, v New Yorku v roce 1914, jeho firma však prosperuje dodnes na špici oboru, buduje i jaderné elektrárny. Do roku 2010 dodávala jaderné palivo i do Temelína.
Korespondenční seminář Výfuk je fyzikální soutěž pro žáky druhého stupně základních škol, kterou organizuje Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy.
O osudu perfluoralkylových a polyflouralkylových látek (PFAS) v našem životním prostředí je známo jen málo, ale podle nového výzkumu mohou bakterie v odpadních vodách ...
Vyšší průtoky v českých a moravských řekách, více slunečných dnů s lepším osvitem a také větrnější počasí.
Nová výzkumná práce Evropské laboratoře molekulární biologie publikovaná v Nature Communications klade základy pro vývoj nových léků specifických pro genetické ...
Výzkumníci v Austrálii budují „živou semennou banku“, která má chránit poslední zbývající fragmenty australského deštného pralesa před klimatickými změnami.
Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.