Biografie

Článků v rubrice: 177

Tunel Jadran – zneuznaný projekt českého profesora

Rovných 343 km dlouhý měl být nejdelší železniční tunel světa, který by pod Alpami na pouhých několik hodin zkrátil dodnes chybějící spojení mezi severem a jihem Evropy. S nadčasovým projektem před čtyřiceti lety, bohužel v době rozdělení Evropy „železnou oponou“, přišel profesor Ing. JUDr. Karel Žlábek (1900-1984). Svou studií předběhl dobu, resp. to, co dnes Evropská unie dohání stavbou obřích tunelů Gotthardského (bude otevřen 2017), Brenerského (2020) či právě zahájeným rakouským projektem výstavby nového Semmeringu.

Fotogalerie (3)
Vjezd mezinárodní elektrické expresní jednotky do tunelu z Adriatického pobřeží v kresbě J. Turka (zdroj: Publikace Jan Tůma „100 zajímavostí o železnici, vyd. Columbus, 2006“)

Projekt počítal s jednokolejným tunelem od Českých Budějovic do Lince; zde by se mohly připojit železnice Spolkové republiky Německa a Rakouska. Jako dvojitý tunel, každý o průměru 6,9 m, měl pokračovat pod alpskými hřebeny až do jugoslávského Koperu. Tam, na umělém poloostrově Adriaport, vybudovaném z vyrubaného materiálu, měla Jugoslávie Československé republice povolit územní správu.

Nejprve technologický tunel

Ražbě tunelů měla předcházet výstavba středového technologického tunelu o průměru 5,2 m; ten měl nejprve sloužit k transportu vyrubaného materiálu a po dokončení k spádovému odvodu průsakové vody. Současně bylo jeho úkolem zabezpečovat větrání a v případě havárie umožnit únik cestujících.

České Budějovice-Koper za 3 hodiny

Přibližně po každých 20 km navrhl profesor Žlábek zřídit v tunelových trasách výhybny umožňující při opravách nebo poruše přejíždění vlaků z jednoho tunelu do druhého. Tyto výhybky měly být výstupními šachtami spojeny s povrchem. Nákladní vlaky měly projíždět rychlostí 120 km/h, expresy s osobními vagony nebo s plošinovými vozy pro přepravu aut a kamionů rychlostí až 160 km/h. Deseti až čtrnáctivozové jednotky by mohly přepravit cestující z Českých Budějovic i s jejich osobními automobily na plošinových vozech na konečnou stanici Adriaport během tří hodin. Kalkulace počítala s vypravením 36 osobních a 220 nákladních vlaků denně.

Režim bohužel neměl zájem

Podle Pragoprojektem do detailů vypracované studie měla stavba trvat třicet let a přijít na dnešních 300 miliard korun. Projekt vyznamenaný rakouským presidentem však nakonec skončil v trezoru ministerstva vnitra, protože tehdejší režim neměl zájem na tunelu, který by našim turistům zpřístupnil cestu do svobodného světa. Přes pokročilý věk profesor Žlábek v uskutečnění svého projektu nepřestal věřit. Osobně vedl pro něj politicky nebezpečná jednání s diplomaty i se zástupci zahraničních investorů. Ujišťoval státní orgány, že formou obligací vyžadujících jen minimální roční splátky kapitálu, zapůjčeného například Kuvajtem nebo některým bohatým arabským státem, by hospodářství ČSSR tuto investici s předpokládanou návratností 60 let bez problému zvládlo.

Z nadčasového projektu čerpali jiní

Jak nedávno upozornila britská BBC v relaci „Czech planned Adriatic tunnel!“, z projektu profesora Žlábka čerpali i projektanti Eurotunelu, který roku 1994 pod mořským dnem propojil železnice Francie a Anglie (například použité napětí 25 kV/50 Hz, středový technologický tunel, kombinovaná přeprava automobilů apod.).

Česká současnost

Železniční trať z Prahy do Lince přes České Budějovice je součástí IV. tranzitního železničního koridoru a zároveň je trans-evropskou trasou sítě TEN-T severojižní osy Balt-Jadran. V rámci postupné modernizace se počítá s několika novými železničními tunely. Nejdelší z nich, Chotýšanský dlouhý 4810 m, je oproti plánům profesora Žlábka velmi skromný, přesto se může stát nejdelším železničním tunelem v České republice. Podle současných plánů by mohl být v provozu do roku 2020.

Prof. JUDr. Ing. Karel Žlábek se narodil 12. 8. 1900 v Čanovicích u Slaného. Byl komerčním právníkem a vysokoškolským profesorem. Krátce po druhé světové válce působil na Vysoké škole obchodní a na ČVUT v Praze. Projekt Evropě dodnes chybějícího severo-jižního spojení podal jako pětasedmdesátiletý profesor s doktorátem uděleným Univerzitou v Zurichu jako zlepšovací návrh.

Pozn. autora:

Měl jsem čest pana profesora krátce před jeho smrtí 16. 4. 1984 navštívit v jeho vilce na Malvazinkách. Věnoval mi kopii projektu (dokument o nejméně 200 stránkách s množstvím výkresů) a z jeho úst zaznělo hořké zklamání: „Za to, co ročně vydávají velmoci na vyzbrojování, by bylo možné postavit 40 mých tunelů!“

Pokud by téma článku někoho z mladých čtenářů zaujalo do té míry, že by si chtěl projekt prostudovat, jsem ochoten dokument zapůjčit. J. T.

Jan Tůma
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Vyřeší největší problém větrných elektráren pojišťovny?

Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail