Biografie

Článků v rubrice: 177

První verneovka vyšla před 150 lety

Nejen ponorku, vzducholoď a letadlo s elektrickým pohonem, ale ke konci svého života i radar, 3D televizi, palivové články a supravodivost dokázal vymyslet legendární fantasta a spisovatel Jules Verne (1828‑1905). Příběhy jeho hrdinů popsané v téměř osmdesáti románech vzrušují a inspirují mladou i starší generaci dodnes. Letos je tomu 150 let, co v rodném Amiensu dopsal rukopis své první útlé knížky „Pět neděl v balóně“ (Cinq semaines en ballon).

Fotogalerie (9)
V románu „Tajemný hrad v Karpatech“ (1892) předběhl Verne epochu televize o 75 let a představil jí s barevným 3D obrazem!

Kniha nadchla úspěšného vydavatele P. J. Hetchela natolik, že ji vydal v okouzlující vazbě a s autorem uzavřel smlouvu na podobné „Podivuhodné cesty“, které podle znění smlouvy měly „shrnout všechny znalosti zeměpisné, geologické, fyzikální, astronomické, jež shromáždila moderní věda, a zpracovat tak barvitým a poutavým způsobem dějiny světa“. Kniha se skvělými rytinami ilustrátora E. Rioua barvitě popisuje osudy výpravy, která se rozhodla najít prameny Nilu pomocí řiditelného vodíkového a horkovzdušného balónu (vodík si vyráběla rozkladem vody elektřinou!).

U pramenů „science fiction“

Prvotina se stala světovým bestselerem. Otevřela éru literatury „science fiction“, kterou hltaly generace mladých a která inspirovala řadu vědců a techniků k dalším vynálezům a objevům 20. století. Do Čech jí z Paříže přivezl roku 1863 třicetiletý fejetonista Jan Neruda.

 

„Kdy nás provedete podmořskými hlubinami, a kam vaši hrdinové ještě proniknou?“ mezi prvními zareagovala na román světově uznávaná spisovatelka George Sandová. Odpověď přišla o rok později v knize Cesta do středu Země, o dva roky později v románu Ze Země na Měsíc a roku 1870 v bestselleru „Dvacet tisíc mil pod mořem“ a následovaly další a další podivuhodné výpravy.

Verne napsal nejméně 80 románů. Několik z nich dokončil po jeho smrti syn Michel. Popis techniky zarámovaný do sociálně laděného děje – kde vítězila spravedlnost – se zpřesňoval v souladu se zrychlujícím se vývojem přelomu 19. a 20. století.

Šokující Nautilus plný elektřiny

Kapitán Nemo a jeho nezničitelná ponorka Nautilus v románu Dvacet tisíc mil pod mořem šokovala každého čtenáře. Stroj vybavený kapitánovou tisícisvazkovou knihovnou, obrazárnou a velkými varhanami převyšoval současné ponorky hloubkou ponoru a obeplouval svět i pod polárním ledem právě tak, jak to dokáží dnešní atomové ponorky. Verne lidstvu poprvé otevřel zcela neznámý podmořský svět s nevídanými živočichy, s nimiž sváděli boj hrdinové ve skafandrech vyzbrojení motorovými vesly. Kapitán Nemo hrdě prohlašoval: „Celý můj Nautilus oživuje elektřina. Svítí, hřeje a je duší mých strojů!“ Na rytinách představuje elektrický pohon napájený tajuplnou sodíkovou baterií, která využívala sůl ze dna moře. Z dnešního pohledu je jasné, že by ani teprve o sto let později objevené sodíko‑sírové baterie živené elektrochemickou reakcí svým výkonem k plavbě dlouhé 20 000 mil Nautilu zdaleka nestačily. To však nic neubírá na Verneově geniální předvídavosti. O prognostických schopnostech autora svědčí i to, že zkrátil obeplutí Afriky do Středozemního moře vymyšleným přírodním tunelem, jehož osa se kryje se Suezským průplavem; ten tehdy neexistoval ani na papíře.

 

Elektrický Albatros, Epouvanta i Plovoucí ostrov

Na budoucnost létání nikoliv v balónech, ale v letadlech těžších než vzduch, připravil Verne svět létající lodí Robura Dobyvatele. Jeho Albatros se vznášel pomocí protiběžných vrtulí na 37 svislých osách a vzadu byl hnán tlačnými vrtulemi. Všechny poháněla elektřina. Po jeho zkáze nechal Robur v románu Pán světa postavit trojživelnou Epouvantu, která jezdila, plula pomocí lodního šroubu na vodě a po vysunutí skládacích křídel i létala (opět na elektrický pohon) rychlostí až 240 km/h. Tedy pětkrát rychleji, než první motorová letadla, s kterými se v té době pokoušeli Blériott a Farman vzlétnout na louce u Paříže. Elektřina v románu Plovoucí ostrov poháněla i největší obytnou loď světa o ploše 27 km2, na které dokonce jezdila tramvaj. Výjimku ve způsobu pohonu tvořily dálkově řízené vrtulníky v románu Podivuhodné dobrodružství výpravy Barsacovy. Stroje s doletem 5000 km poháněl zkapalnělý vzduch. V tomto posledním a méně známém Verneově románu, který dokončil jeho syn, pohánějí stroje Camaretových továren zkapalněné plyny. Jejich tajemství střeží z dnešního pohledu supravodič, který měl podle Verna stokrát menší odpor než měď. Strážní věž je kykloskopem (předchůdcem radaru), na jehož matnici bylo vidět jakýkoliv předmět v okruhu 25 km. Zde Verneova fantazie předběhla i realitu dnešní techniky. Soustředěnými paprsky Hertzových vln vysílač nejen řídil zemědělské stroje a vrtulníky, ale na dálku jim bezdrátově předával pohonnou energii!

 

Verne nezestárnul

V osmdesáti románech a povídkách Julese Verna nedávno experti napočítali 108 originálních myšlenek a vynálezů, z nichž největší – atomovou energii uvolňovanou z kapiček deflaglátoru – představil v nepříznivém světle ve Vynálezu zkázy. Více než dvě třetiny z Verneových nápadů našly praktické uplatnění a běžně je používáme, nejméně dvacet dalších myšlenek se podaří realizovat až na ně věda a technika najde dostatek prostředků. Genialitu Verna potvrzuje například skutečnost, že pro start k letu na Měsíc se třemi hrdiny v dělové kouli vybral místo vzdálené jen 220 kilometrů od Kennedyho mysu na Floridě, odkud o sto let později odstartovali tři kosmonauté v Apollu 11!

 

K ideám, které se dosud neuskutečnily, se nechal slyšet sám Verne: „Ať napíši, ať si vymyslím cokoliv – přijde doba, kdy věda a technika překonají moje fantazie…“ Ze všech jeho románů čtenář cítí, že pokrok techniky Verne spojoval se společností slušných, pracovitých a vzdělaných lidí.

Měřeno dnešním stupněm automatizace, rozvoje telekomunikací a počítačů jsou vynálezy Julese Verna po technické stránce překonány. Jeho fantazie a horoucí zaujetí pro techniku a vědu však světu ukázaly, jak hluboký vliv může mít dobrá kniha inspirující k přemýšlení. A v tom zůstane navždy nepřekonatelným!

Jan Tůma
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Vyřeší největší problém větrných elektráren pojišťovny?

Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail