Biografie

Článků v rubrice: 177

První verneovka vyšla před 150 lety

Nejen ponorku, vzducholoď a letadlo s elektrickým pohonem, ale ke konci svého života i radar, 3D televizi, palivové články a supravodivost dokázal vymyslet legendární fantasta a spisovatel Jules Verne (1828‑1905). Příběhy jeho hrdinů popsané v téměř osmdesáti románech vzrušují a inspirují mladou i starší generaci dodnes. Letos je tomu 150 let, co v rodném Amiensu dopsal rukopis své první útlé knížky „Pět neděl v balóně“ (Cinq semaines en ballon).

Fotogalerie (9)
V románu „Tajemný hrad v Karpatech“ (1892) předběhl Verne epochu televize o 75 let a představil jí s barevným 3D obrazem!

Kniha nadchla úspěšného vydavatele P. J. Hetchela natolik, že ji vydal v okouzlující vazbě a s autorem uzavřel smlouvu na podobné „Podivuhodné cesty“, které podle znění smlouvy měly „shrnout všechny znalosti zeměpisné, geologické, fyzikální, astronomické, jež shromáždila moderní věda, a zpracovat tak barvitým a poutavým způsobem dějiny světa“. Kniha se skvělými rytinami ilustrátora E. Rioua barvitě popisuje osudy výpravy, která se rozhodla najít prameny Nilu pomocí řiditelného vodíkového a horkovzdušného balónu (vodík si vyráběla rozkladem vody elektřinou!).

U pramenů „science fiction“

Prvotina se stala světovým bestselerem. Otevřela éru literatury „science fiction“, kterou hltaly generace mladých a která inspirovala řadu vědců a techniků k dalším vynálezům a objevům 20. století. Do Čech jí z Paříže přivezl roku 1863 třicetiletý fejetonista Jan Neruda.

 

„Kdy nás provedete podmořskými hlubinami, a kam vaši hrdinové ještě proniknou?“ mezi prvními zareagovala na román světově uznávaná spisovatelka George Sandová. Odpověď přišla o rok později v knize Cesta do středu Země, o dva roky později v románu Ze Země na Měsíc a roku 1870 v bestselleru „Dvacet tisíc mil pod mořem“ a následovaly další a další podivuhodné výpravy.

Verne napsal nejméně 80 románů. Několik z nich dokončil po jeho smrti syn Michel. Popis techniky zarámovaný do sociálně laděného děje – kde vítězila spravedlnost – se zpřesňoval v souladu se zrychlujícím se vývojem přelomu 19. a 20. století.

Šokující Nautilus plný elektřiny

Kapitán Nemo a jeho nezničitelná ponorka Nautilus v románu Dvacet tisíc mil pod mořem šokovala každého čtenáře. Stroj vybavený kapitánovou tisícisvazkovou knihovnou, obrazárnou a velkými varhanami převyšoval současné ponorky hloubkou ponoru a obeplouval svět i pod polárním ledem právě tak, jak to dokáží dnešní atomové ponorky. Verne lidstvu poprvé otevřel zcela neznámý podmořský svět s nevídanými živočichy, s nimiž sváděli boj hrdinové ve skafandrech vyzbrojení motorovými vesly. Kapitán Nemo hrdě prohlašoval: „Celý můj Nautilus oživuje elektřina. Svítí, hřeje a je duší mých strojů!“ Na rytinách představuje elektrický pohon napájený tajuplnou sodíkovou baterií, která využívala sůl ze dna moře. Z dnešního pohledu je jasné, že by ani teprve o sto let později objevené sodíko‑sírové baterie živené elektrochemickou reakcí svým výkonem k plavbě dlouhé 20 000 mil Nautilu zdaleka nestačily. To však nic neubírá na Verneově geniální předvídavosti. O prognostických schopnostech autora svědčí i to, že zkrátil obeplutí Afriky do Středozemního moře vymyšleným přírodním tunelem, jehož osa se kryje se Suezským průplavem; ten tehdy neexistoval ani na papíře.

 

Elektrický Albatros, Epouvanta i Plovoucí ostrov

Na budoucnost létání nikoliv v balónech, ale v letadlech těžších než vzduch, připravil Verne svět létající lodí Robura Dobyvatele. Jeho Albatros se vznášel pomocí protiběžných vrtulí na 37 svislých osách a vzadu byl hnán tlačnými vrtulemi. Všechny poháněla elektřina. Po jeho zkáze nechal Robur v románu Pán světa postavit trojživelnou Epouvantu, která jezdila, plula pomocí lodního šroubu na vodě a po vysunutí skládacích křídel i létala (opět na elektrický pohon) rychlostí až 240 km/h. Tedy pětkrát rychleji, než první motorová letadla, s kterými se v té době pokoušeli Blériott a Farman vzlétnout na louce u Paříže. Elektřina v románu Plovoucí ostrov poháněla i největší obytnou loď světa o ploše 27 km2, na které dokonce jezdila tramvaj. Výjimku ve způsobu pohonu tvořily dálkově řízené vrtulníky v románu Podivuhodné dobrodružství výpravy Barsacovy. Stroje s doletem 5000 km poháněl zkapalnělý vzduch. V tomto posledním a méně známém Verneově románu, který dokončil jeho syn, pohánějí stroje Camaretových továren zkapalněné plyny. Jejich tajemství střeží z dnešního pohledu supravodič, který měl podle Verna stokrát menší odpor než měď. Strážní věž je kykloskopem (předchůdcem radaru), na jehož matnici bylo vidět jakýkoliv předmět v okruhu 25 km. Zde Verneova fantazie předběhla i realitu dnešní techniky. Soustředěnými paprsky Hertzových vln vysílač nejen řídil zemědělské stroje a vrtulníky, ale na dálku jim bezdrátově předával pohonnou energii!

 

Verne nezestárnul

V osmdesáti románech a povídkách Julese Verna nedávno experti napočítali 108 originálních myšlenek a vynálezů, z nichž největší – atomovou energii uvolňovanou z kapiček deflaglátoru – představil v nepříznivém světle ve Vynálezu zkázy. Více než dvě třetiny z Verneových nápadů našly praktické uplatnění a běžně je používáme, nejméně dvacet dalších myšlenek se podaří realizovat až na ně věda a technika najde dostatek prostředků. Genialitu Verna potvrzuje například skutečnost, že pro start k letu na Měsíc se třemi hrdiny v dělové kouli vybral místo vzdálené jen 220 kilometrů od Kennedyho mysu na Floridě, odkud o sto let později odstartovali tři kosmonauté v Apollu 11!

 

K ideám, které se dosud neuskutečnily, se nechal slyšet sám Verne: „Ať napíši, ať si vymyslím cokoliv – přijde doba, kdy věda a technika překonají moje fantazie…“ Ze všech jeho románů čtenář cítí, že pokrok techniky Verne spojoval se společností slušných, pracovitých a vzdělaných lidí.

Měřeno dnešním stupněm automatizace, rozvoje telekomunikací a počítačů jsou vynálezy Julese Verna po technické stránce překonány. Jeho fantazie a horoucí zaujetí pro techniku a vědu však světu ukázaly, jak hluboký vliv může mít dobrá kniha inspirující k přemýšlení. A v tom zůstane navždy nepřekonatelným!

Jan Tůma
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 11 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Irský matematik a fyzik George Gabriel Stokes

Světlo je jeden z nejúžasnějších přírodních jevů a pro život člověka má zásadní význam. Je pro nás nejen hlavním prostředkem poznávání světa a vesmíru, ale i zdrojem emocí, je obdivováno a zkoumáno uměním i vědou. Optika, nauka o světle, je vlastně nejstarší částí fyziky.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail