Soutěž IT-SLOT - 15. ročník
Úroveň znalostí žáků v matematice obecně klesá. Dnešní děti nejsou hloupější, spíš jsou některé „línější myslet“, upozorňují učitelé.
Nositel tohoto čestného titulu, vystihujícího jeho zásluhy o rozvoj našeho knihtisku, Jiří Melantrich Rožďalovský z Aventina, se narodil v roce 1511, tedy právě před 500 lety. Stalo se tak v Rožďalovicích, městečku poblíž Nymburka. Svou bohatou a záslužnou pouť životem ukončil 19. listopadu 1580 v Praze, ve svém domě v někdejší Sirkové ulici, která dnes nese jeho jméno.
Pod svým původním jménem Jiří Černý-Niger studoval na pražské univerzitě, kde roku 1535 složil bakalářské zkoušky. Vydal se pak na zkušenou do ciziny a setrval tam bezmála sedm let. Velký dojem v něm zanechal Filip Melachton, originální teolog a profesor řečtiny na univerzitě ve Wittenbergu. Podle jeho přízviska Melantrich (Černovlásek) si změnil jméno a uvažoval dokonce o studiu teologie. Pak ho však v Norimberku zaujalo knihtiskařské řemeslo. První zkušenosti získal ve slavné Frobeniově tiskárně v Basileji, po návratu domů u tiskaře Güntera v Prostějově a nakonec v pražské tiskárně Bartoloměje Netolického. Tu pak v roce 1552 převzal, přestěhoval z Malé Strany na Staré Město a vybudoval z ní nejvýznamnější český tiskařský a – jak bylo tehdy obvyklé – i nakladatelský podnik.
Ještě jako Netolického společník prosadil roku 1549 vydání české Bible a vydal ji pak ještě sedmkrát. Stala se tak populární, že se jí běžně říkalo „melantriška“. Melantrich spolupracoval s celou řadou vzdělanců, zejména profesorů pražské univerzity. Během svého působení vydal na 200 tisků náboženské, ale zejména naučné literatury. Vydával knihy v češtině, němčině, latině i řečtině. Mezi nejznámější patří Koldínova Práva městská, především však bohatě ilustrovaný Mattioliho Herbář, do češtiny přeložený Tadeášem Hájkem z Hájku. Vedle těchto tiskařských „klenotů“, univerzitních tisků, učebnic či úředních spisů se však nevyhýbal ani „lidové četbě“. Tiskárna musela vydělávat, a tak v jeho produkci nalezneme i knížečky o lazebnici Zuzaně, Bruncvíkovi, Eulenšpíglovi, kalendáře, snáře a dokonce i knížky, které bychom dnes označili jako horory ba dokonce i kreslené příběhy, jakési předchůdce dnešních komixů.
Melantrichova životní dráha byla velmi úspěšná. Pořídil si v Sirkové ulici na Starém Městě pražském dům (dnes už bohužel neexistující), kde ve druhém patře pod půdou zřídil tiskárnu, po celém domě byly různé kotce a sklady knih či tiskařského materiálu. Rozsáhlé sklepení skrývalo sudy s vínem, s kterým obchodoval a v jednom traktu domu dokonce rozléval ve výčepu. Stal se měšťanem a konšelem Starého Města, roku 1577 získal erb a přídomek z Aventina, pravděpodobně podle stejnojmenného pahorku v antickém Římě, kde byla otevřena první veřejná „knihovna“. Krátce před tím, roku 1576, si vzal za společníka svého zetě Daniela Adama z Veleslavína, který po Melantrichově smrti převzal nejen tiskárnu a nakladatelství, ale i pomyslnou pochodeň české vzdělanosti, jazyka a národního cítění. Přestože se dnes toto období české literatury označuje jako doba Veleslavínská, je nutno uznat, že onu pochodeň zapálil právě Melantrich.
Úroveň znalostí žáků v matematice obecně klesá. Dnešní děti nejsou hloupější, spíš jsou některé „línější myslet“, upozorňují učitelé.
Meč historicky připisovaný Janu Žižkovi z Trocnova opustil po čtyřech stoletích Švédsko, aby se na pouhé dva dny zaleskl v pražské Betlémské kapli při příležitosti oslav letošního 600.
Během následujících 10 let plánuje největší česká energetická společnost ČEZ nabrat přibližně 4 000 nových odborníků nejen s technickým vzděláním.
Návštěva zajímavých míst elektrárny, odborné přednášky nebo skok evakuačním rukávem. To jsou jen příklady z programu Letní univerzita, který ČEZ připravil ...
Vodíkové elektrické Aerotaxi s vertikálním vzletem a přistáním dokončilo první let letadla na vodíkový pohon a překonalo přitom rekord ve vzdálenosti.