Heinrich Göbel, jeden z objevitelů žárovky, se narodil 28. dubna 1818 ve Springe u Deistru v Německu. Jeho žárovka svítila o čtvrt století dříve než Edisonova! A neméně dobře. Kdo o něm však dnes ví? Ve čtvrtek 4. prosince uplyne právě 115 let ode dne, kdy tento poněkud zapomenutý vynálezce v dalekém New Yorku zemřel.
Fotogalerie (1)
V rodném Německu se Göbel vyučil hodinářskému řemeslu, ale dobře se vyznal i v jemné mechanice a optice. Ve své hamburské dílně sestavoval nejen hodiny, ale také různé přístroje, například rtuťové Torricelliho trubice pro měření atmosférického tlaku. Hnán objevitelským duchem a touhou rozšiřovat své vzdělání navázal kontakt s hannoverským Polytechnickým ústavem a pro tamní výuku i výzkum konstruoval složité optické systémy. Právě tam zřejmě získal poznatky o pokusech s prvními žárovkami.
V bouřlivém revolučním roce 1848 nasedl se svou rodinou na loď a vydal se z neklidného Německa do země zaslíbené, do Ameriky. Usadil se v New Yorku a – už jako Henry Goebel – si tu zřídil hodinářský obchod. Obchod v Americe je nemyslitelný bez reklamy a Goebel ji pojal opravdu originálně – vytvořil ji ze svítících žárovek. Jeho cesta k žárovce se v mnohém podobala té pozdější Edisonově. Rychle opustil myšlenku kovových drátků a hledal vhodnější materiál. Po řadě pokusů jej napadlo odlomit třísku ze své bambusové vycházkové hole a zuhelnatět ji. Uhlíková vlákna vzbuzovala naději, ale do čeho je zabudovat? Nakonec vlákno zatavil do skleněného flakónku od voňavky, z kterého vlastnoručně zhotovenými přístroji vysál vzduch. Pokusy přinesly až nečekaný úspěch – jeho žárovky, ke kterým dospěl v roce 1854, svítily bez přestání až 220 hodin! O 25 let později byl Edison nadšen, když docílil 100 hodin světla.
Také efekt Goebelovy světelné reklamy byl úžasný. Dokonce tak, že vyděšení sousedé neustále volali hasiče na hořící dům. Nesporný úspěch, ale zároveň konec snu. Experimenty Goebela finančně vyčerpaly, nedařilo se mu vyřešit dostatečně silný zdroj proudu a navíc neznalost amerických poměrů včetně nedostatečné znalosti angličtiny mu zabránily přihlásit objev k patentování. Zdálo se, že jeho jméno upadne navždy do zapomenutí. Paradoxně je vzkřísil patentový spor, který okolo roku 1890 vyvolala společnost General Electric Company, majitelka Edisonových patentů, proti „černým“ výrobcům žárovek s uhlíkovým vláknem. Všechny spory vyhrávala až narazila na firmu Beacon Vacuum Pump and Electrical Company z Bostonu. A ta prokázala, že již čtvrtstoletí před Edisonem, a to v roce 1854, vyráběl funkční elektrické žárovky s vláknem ze zuhelnatělého bambusu Henry Goebel. Firma spor vyhrála a jméno Heinricha Göbela vrátila do historie elektrotechniky, kam právem náleží.
Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.
Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.
Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.
Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.
Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
