CzechRad a Žhavá místa
Když se řekne radioaktivita, většina lidí si vybaví jaderné elektrárny, Černobyl nebo varovné symboly na žlutém pozadí. Jenže radioaktivita je přirozenou součástí našeho světa ...
Legendární vynálezce – přihlásil celkem 1330 patentů z nejrůznějších oborů – se narodil 11. února roku 1847, tedy právě před 160 roky, v městečku Milano v americkém státě Ohio jako syn obchodníka a učitelky. Dá-li se o některých lidech říci, že svou prací změnili svět, Edison mezi ně určitě patří. Po neuvěřitelně plodném životě zemřel 18. října 1931 ve West Orange ve státě New Jersey.
Jeho život a kariéra se skutečně podobaly tradovanému „americkému snu“. Do značné míry to vystihovala jedna jeho starší životopisná knížka svým názvem Z kamelota světovým vynálezcem. O školu moc nedbal a jak bylo tehdy v Americe zvykem, už jako chlapec se snažil postavit na vlastní nohy. Ve dvanácti letech si vydělával kolportováním novin a později i drobnou žurnalistikou, v šestnácti získal náročné kvalifikované místo telegrafisty. Jako třiadvacetiletý si zařídil vlastní elektrotechnický podnik, ve kterém začal vyrábět svůj vynález – samočinný hlásič burzovních kurzů, zařízení pro USA, ráj obchodu a podnikání, jako stvořené. Vydělal na něm na tehdejší dobu obrovskou sumu přes 40 000 dolarů, které investoval do vybudování své proslulé laboratoře v Menlo Parku v Newarku ve státě New Jersey. „Kouzelník“ byl připraven.
SBĚRATEL PATENTŮ
Hlavní Edisonovou doménou byla elektrotechnika, nový a bouřlivě se rozvíjející obor. Ale kromě zásadního zlepšení žárovky, dynama, pojistek, akumulátoru a dalších objevů více či méně s elektrickým proudem souvisejících (elektrická lokomotiva, elektromobil, reostat, mikrofon ad.) a vytvoření funkčního, v praxi využitelného elektrického sytému od elektrárny až po spotřebič – což je asi jeho největší zásluha, zasahoval i do mnoha dalších oborů techniky. A tak jeho jméno nacházíme i v historii psacího stroje, rozmnožovacích strojů, fonografu, filmové kamery, rotační cementářské pece a dokonce i helikoptéry. Vynalézáním byl Edison posedlý – je známo, že s žárovkou prováděl tisíce pokusů a jeho agenti shánějící nejvhodnější materiál pro výrobu vlákna zbrousili všechny kouty světa. V té době prý zuhelnaťoval vše, co mu přišlo pod ruku. „Je možné,“ píše se v jeho životopise, „že kdyby přišel do laboratoře chromý, jeho berle by nastoupily tutéž cestu.“ Dokázal využít každou situaci – po léta si návštěvníci v jeho domě stěžovali, jak těžko se otevírá branka. Nakonec přiznal, že je připojena k čerpadlu a každý host mu jejím otevřením načerpá pár litrů vody ze studně do nádrže pod střechou domu.
MOŽNÁ NEVÍTE
Že jsme slavného vynálezce přivítali i u nás. Přijel na pozvání Emila Kolbena roku 1911 a navštívil brněnské Divadlo na hradbách, které už koncem 80. let 19. století vybavila pařížská pobočka Edisonovy společnosti elektrickým osvětlením a které se tak stalo prvním divadlem v Evropě osvětlovaným žárovkami. K tomu účelu byla vybudována i zvláštní elektrárna. Zlé jazyky vyprávějí, že zařízení vypovědělo službu právě v den, kdy vynálezce divadlo navštívil, po pravdě však nepátrejme. Edison se podíval i do Prahy, líbilo se mu v Mariánských Lázních, a když se cestou zastavil v hospodě v Habrech u Havlíčkova Brodu, tamní kronikář jej nechal podepsat do obecní kroniky.
Když se řekne radioaktivita, většina lidí si vybaví jaderné elektrárny, Černobyl nebo varovné symboly na žlutém pozadí. Jenže radioaktivita je přirozenou součástí našeho světa ...
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Infocentra Skupiny ČEZ zvou veřejnost k objevování fascinujícího světa energetiky celoročně. Prázdniny však dětem zpestřuje oblíbená soutěž, letos s podtitulem „Elektřina krok za krokem“.
Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila.
Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.