Biografie

Článků v rubrice: 180

Tycho Brahe

Slavný dánský astronom, nejpřesnější pozorovatel hvězd před vynálezem dalekohledu, se narodil 14. prosince 1546 v Knudstrupu a zemřel 24. října 1601 v Praze, kde je také v chrámu Panny Marie před Týnem na Staroměstském náměstí pochován.

Fotogalerie (1)
Tycho Brahe

Tycho Brahe pocházel ze starého šlechtického rodu, zprvu studoval na univerzitě v Kodani filozofii a řečnictví, později pak práva v Lipsku. Když se však roku 1565 vrátil domů, aby převzal dědictví po bohatém strýci, už byla středem jeho zájmu astronomie. V Lavigny poslouchal přednášky slavného českého hvězdáře Cypriána Lvovického ze Lvovic a v Augspurku, kde studoval chemii, již začal pozorovat hvězdnou oblohu přístroji sestrojenými podle vlastních návrhů.
Po otcově smrti se Brahe roku 1571 vrátil do Dánska, kde si vybudoval observatoř, odkud v listopadu 1572 pozoroval supernovu, což popsal v latinském spise O nové hvězdě. Aby slavného hvězdáře připoutal k domovu, věnoval mu dánský král Bedřich II. ostrov Hven v Öresundu, kde si Brahe postavil proslulou hvězdárnu Uranienborg, odkud za podpory štědré královské renty prováděl po jedenadvacet let svá pozorování.
Po smrti krále Bedřicha II. ho však intriky okolí nového panovníka přinutily k odchodu. Jeho dlouholetý přítel, český učenec Tadeáš Hájek z Hájku – věda tehdejší doby totiž neznala státní hranice a učenci tvořili zcela přirozené „evropské“ společenství mnoho set let před dnešními sjednocovacími snahami – jej přivedl na pražský dvůr císaře Rudolfa II. Většinu pobytu v Čechách strávil Brahe na zámku v Nových Benátkách, sem za ním přijel i Johannes Kepler, jeho pozdější nástupce v císařských službách.
Jsme v době, kdy astronomie řeší kardinální otázku – otáčí se Slunce okolo Země, jak tvrdí církev, anebo je tomu naopak? Brahe nevyznává Koperníkovu převratnou myšlenku, má svou vlastní teorii: všechny planety kromě Země obíhají kolem Slunce a celá tato soustava obíhá Zemi. Tento podivný kompromis ovšem nic nemění na jeho zásluhách. Jen díky Braheho mimořádně přesným pozorováním je Kepler schopen formulovat své slavné zákony. V Čechách píše Tycho Brahe své nejslavnější dílo Astronomická progymnasmata, které vychází v Praze dva roky po astronomově smrti.
Tycho Brahe zemřel v necelých padesáti pěti letech pravděpodobně na nějakou ledvinovou chorobu. Tradovaná historka, že mu praskl močový měchýř, když se ostýchal opustit hostinu u císařské tabule dřív, než ji vladař ukončí, je jen legendou, kterou poznatky moderní medicíny vylučují.

Pavel Augusta
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Sloupový nástroj aneb 600 tun ve středu tokamakové jámy ITER

Impozantní nástroj tvořený rovným kmenem a větvemi z něho vyrůstajícími, neboli 600tunovým sloupem s devíti radiálními rameny, vyroste příští rok ve středu jámy tokamaku ITER. Během montáže v jámě bude podepírat, vyrovnávat a stabilizovat podsestavy vakuové nádoby, jakmile budou spojeny a svařeny.

Československo – země radia

Letos si připomínáme 100 let od založení Státního ústavu radiologického a 70 let od vzniku Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.

Centrální solenoid ITER

Který magnet tokamaku je nejdůležitější? Bez magnetů toroidálního pole vám plazma uteče na stěny komory, bez magnetů pole poloidálního nedosáhnete potřebného tvaru plazmového provazce, bez magnetů centrálního solenoidu nebude žádné plazma…Stop!

Dolivo - Dobrovolskij a počátky přenosu elektrické energie

Před sto lety zemřel dnes již málo známý ruský fyzik, elektrotechnik a vynálezce M. O. Dolivo-Dobrovolskij. Jako jeden z prvních fyziků a techniků teoreticky i prakticky odhalil možnosti využití trojfázového střídavého proudu.

Výletů do vesmíru se nebojíme, ale auto si raději budeme řídit sami

Mladí by chtěli profitovat z vědeckého pokroku okamžitě, starší generace se dívá spíše na jeho pozitivní vliv do budoucna, vyplývá z průzkumu 3M o postojích veřejnosti k vědě (State of Science Index).

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail