Biografie

Článků v rubrice: 182

Tycho Brahe

Slavný dánský astronom, nejpřesnější pozorovatel hvězd před vynálezem dalekohledu, se narodil 14. prosince 1546 v Knudstrupu a zemřel 24. října 1601 v Praze, kde je také v chrámu Panny Marie před Týnem na Staroměstském náměstí pochován.

Fotogalerie (1)
Tycho Brahe

Tycho Brahe pocházel ze starého šlechtického rodu, zprvu studoval na univerzitě v Kodani filozofii a řečnictví, později pak práva v Lipsku. Když se však roku 1565 vrátil domů, aby převzal dědictví po bohatém strýci, už byla středem jeho zájmu astronomie. V Lavigny poslouchal přednášky slavného českého hvězdáře Cypriána Lvovického ze Lvovic a v Augspurku, kde studoval chemii, již začal pozorovat hvězdnou oblohu přístroji sestrojenými podle vlastních návrhů.
Po otcově smrti se Brahe roku 1571 vrátil do Dánska, kde si vybudoval observatoř, odkud v listopadu 1572 pozoroval supernovu, což popsal v latinském spise O nové hvězdě. Aby slavného hvězdáře připoutal k domovu, věnoval mu dánský král Bedřich II. ostrov Hven v Öresundu, kde si Brahe postavil proslulou hvězdárnu Uranienborg, odkud za podpory štědré královské renty prováděl po jedenadvacet let svá pozorování.
Po smrti krále Bedřicha II. ho však intriky okolí nového panovníka přinutily k odchodu. Jeho dlouholetý přítel, český učenec Tadeáš Hájek z Hájku – věda tehdejší doby totiž neznala státní hranice a učenci tvořili zcela přirozené „evropské“ společenství mnoho set let před dnešními sjednocovacími snahami – jej přivedl na pražský dvůr císaře Rudolfa II. Většinu pobytu v Čechách strávil Brahe na zámku v Nových Benátkách, sem za ním přijel i Johannes Kepler, jeho pozdější nástupce v císařských službách.
Jsme v době, kdy astronomie řeší kardinální otázku – otáčí se Slunce okolo Země, jak tvrdí církev, anebo je tomu naopak? Brahe nevyznává Koperníkovu převratnou myšlenku, má svou vlastní teorii: všechny planety kromě Země obíhají kolem Slunce a celá tato soustava obíhá Zemi. Tento podivný kompromis ovšem nic nemění na jeho zásluhách. Jen díky Braheho mimořádně přesným pozorováním je Kepler schopen formulovat své slavné zákony. V Čechách píše Tycho Brahe své nejslavnější dílo Astronomická progymnasmata, které vychází v Praze dva roky po astronomově smrti.
Tycho Brahe zemřel v necelých padesáti pěti letech pravděpodobně na nějakou ledvinovou chorobu. Tradovaná historka, že mu praskl močový měchýř, když se ostýchal opustit hostinu u císařské tabule dřív, než ji vladař ukončí, je jen legendou, kterou poznatky moderní medicíny vylučují.

Pavel Augusta
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak schovat zlaté nobelovské medaile

Udělování Nobelových cen bylo v průběhu jejich téměř stodvacetileté historie doprovázeno řadou až bizarních událostí. Dvě zlaté medaile byly dokonce rozpuštěny v kyselinách. Tato zajímavá příhoda se váže k maďarskému chemikovi šlechtického původu Györgye ...

Praha počítá se vznikem vodních ploch a výsadbou stromů

Praha nepodceňuje přípravu na extrémní sucho, které v následujících měsících předpovídají meteorologové. Rada města počítá s rozsáhlými revitalizačními projekty. V ulicích tak bude zeleň zavlažována průsakovou vodou z kolektorů (psali jsme v článku https://www.

Termojaderná fúze na rozcestí

Kdy už je termojaderné zařízení ziskové? To nám prozradí Lawsonovo kritérium: součin hustoty plazmatu a doby jeho udržení (stability) musí být dost velký, zhruba 1020 s.m-3. Pro spojitou činnost udržujeme plazma v omezeném prostoru silným magnetickým ...

Existuje hypotetická částice X 17?

Fyzika nás učí, že existují 4 základní interakce, tedy přírodní síly, které vše ovládají a vysvětlují konstrukci světa dle současného stavu poznání - gravitace, elektromagnetická síla, slabá a silná interakce. Zdá se, že vědci jsou na stopě páté fundamentální přírodní síly.

Proč komáři koušou zrovna vás

Někteří lidé mohou sedět venku celé léto a komáři na ně takzvaně „nejdou“. Jiní se objeví za letního večera venku a okamžitě si musejí škrábat komáří kousance, přestože se koupali v repelentu. Co s tím? Důvodem je většinou neviditelná chemická clona ve vzduchu kolem nás.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail