Biografie

Článků v rubrice: 177

Tycho Brahe

Slavný dánský astronom, nejpřesnější pozorovatel hvězd před vynálezem dalekohledu, se narodil 14. prosince 1546 v Knudstrupu a zemřel 24. října 1601 v Praze, kde je také v chrámu Panny Marie před Týnem na Staroměstském náměstí pochován.

Fotogalerie (1)
Tycho Brahe

Tycho Brahe pocházel ze starého šlechtického rodu, zprvu studoval na univerzitě v Kodani filozofii a řečnictví, později pak práva v Lipsku. Když se však roku 1565 vrátil domů, aby převzal dědictví po bohatém strýci, už byla středem jeho zájmu astronomie. V Lavigny poslouchal přednášky slavného českého hvězdáře Cypriána Lvovického ze Lvovic a v Augspurku, kde studoval chemii, již začal pozorovat hvězdnou oblohu přístroji sestrojenými podle vlastních návrhů.
Po otcově smrti se Brahe roku 1571 vrátil do Dánska, kde si vybudoval observatoř, odkud v listopadu 1572 pozoroval supernovu, což popsal v latinském spise O nové hvězdě. Aby slavného hvězdáře připoutal k domovu, věnoval mu dánský král Bedřich II. ostrov Hven v Öresundu, kde si Brahe postavil proslulou hvězdárnu Uranienborg, odkud za podpory štědré královské renty prováděl po jedenadvacet let svá pozorování.
Po smrti krále Bedřicha II. ho však intriky okolí nového panovníka přinutily k odchodu. Jeho dlouholetý přítel, český učenec Tadeáš Hájek z Hájku – věda tehdejší doby totiž neznala státní hranice a učenci tvořili zcela přirozené „evropské“ společenství mnoho set let před dnešními sjednocovacími snahami – jej přivedl na pražský dvůr císaře Rudolfa II. Většinu pobytu v Čechách strávil Brahe na zámku v Nových Benátkách, sem za ním přijel i Johannes Kepler, jeho pozdější nástupce v císařských službách.
Jsme v době, kdy astronomie řeší kardinální otázku – otáčí se Slunce okolo Země, jak tvrdí církev, anebo je tomu naopak? Brahe nevyznává Koperníkovu převratnou myšlenku, má svou vlastní teorii: všechny planety kromě Země obíhají kolem Slunce a celá tato soustava obíhá Zemi. Tento podivný kompromis ovšem nic nemění na jeho zásluhách. Jen díky Braheho mimořádně přesným pozorováním je Kepler schopen formulovat své slavné zákony. V Čechách píše Tycho Brahe své nejslavnější dílo Astronomická progymnasmata, které vychází v Praze dva roky po astronomově smrti.
Tycho Brahe zemřel v necelých padesáti pěti letech pravděpodobně na nějakou ledvinovou chorobu. Tradovaná historka, že mu praskl močový měchýř, když se ostýchal opustit hostinu u císařské tabule dřív, než ji vladař ukončí, je jen legendou, kterou poznatky moderní medicíny vylučují.

Pavel Augusta
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail