Data z mizejícího ledovce
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Dne 8. května 1775, tedy před 230 lety, se ve francouzském Polémieux u Lyonu narodil budoucí matematik a fyzik André M. Ampčre, průkopník elektrotechniky, jehož jménem dnes označujeme jednotku elektrického proudu.
Ampére své nevšední nadání projevil už v raném věku, traduje se, že ve čtrnácti letech přečetl všech 20 svazků francouzské Encyklopedie. Od roku 1805 vyučoval na pařížské Polytechnice, což byla nejprestižnější škola v Evropě. Ačkoli se cítil především matematikem, proslulost nakonec získal v disciplině fyzikální – ve výzkumech elektřiny a magnetismu. V roce 1822 sestrojil Ampére solenoid, základ elektromagnetu, o pět let později vytvořil teorii elektrodynamických jevů, v níž mj. podal elektrodynamickou definici elektrického proudu. Jeho i dobový trend k encyklopedismu jej vedl ke snaze roztřídit vědy do podobného systému jako byla dělena příroda – do říší, podříší atd. Celkem pochopitelně však vytvořil jen jakousi kuriozitu, dokonce aby své třídění zaplnil, některé vědní obory si vymyslel. V závěru života se dostal do existenčních potíží, zemřel v roce 1836 na služební cestě do Marseille. Za jeho zásluhy mu byl postaven v Lyonu pomník. Mnohem trvalejší památku však zanechal ve svém díle – rozhodně vrchovatě vyplnil přání svého otce, který jako oběť francouzské revoluce na cestě ke gilotině prohlásil: „Co se týče mého syna, věřím, že předčí všechna moje očekávání.“
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.