Technologie proti úzkostem a fake news – projekty studentů
Desítky technologických inovací od studentů středních škol, které se sešly v posledním ročníku soutěžního programu Samsung Solve for Tomorrow, poukázaly na témata, ...
Dne 8. května 1775, tedy před 230 lety, se ve francouzském Polémieux u Lyonu narodil budoucí matematik a fyzik André M. Ampčre, průkopník elektrotechniky, jehož jménem dnes označujeme jednotku elektrického proudu.
Ampére své nevšední nadání projevil už v raném věku, traduje se, že ve čtrnácti letech přečetl všech 20 svazků francouzské Encyklopedie. Od roku 1805 vyučoval na pařížské Polytechnice, což byla nejprestižnější škola v Evropě. Ačkoli se cítil především matematikem, proslulost nakonec získal v disciplině fyzikální – ve výzkumech elektřiny a magnetismu. V roce 1822 sestrojil Ampére solenoid, základ elektromagnetu, o pět let později vytvořil teorii elektrodynamických jevů, v níž mj. podal elektrodynamickou definici elektrického proudu. Jeho i dobový trend k encyklopedismu jej vedl ke snaze roztřídit vědy do podobného systému jako byla dělena příroda – do říší, podříší atd. Celkem pochopitelně však vytvořil jen jakousi kuriozitu, dokonce aby své třídění zaplnil, některé vědní obory si vymyslel. V závěru života se dostal do existenčních potíží, zemřel v roce 1836 na služební cestě do Marseille. Za jeho zásluhy mu byl postaven v Lyonu pomník. Mnohem trvalejší památku však zanechal ve svém díle – rozhodně vrchovatě vyplnil přání svého otce, který jako oběť francouzské revoluce na cestě ke gilotině prohlásil: „Co se týče mého syna, věřím, že předčí všechna moje očekávání.“
Desítky technologických inovací od studentů středních škol, které se sešly v posledním ročníku soutěžního programu Samsung Solve for Tomorrow, poukázaly na témata, ...
Téměř 15 let poté, co se Německo rozhodlo odstavit své jaderné elektrárny politickým rozhodnutím, se německá asociace jaderného průmyslu (KernD) stala plnohodnotným členem organizace Nucleareurope se sídlem v Bruselu.
Teplomilné rostliny, kterým se daří v kalifornském Údolí smrti, by mohly být klíčem k pěstování plodin v oteplujícím se klimatu.
Kolik dnes vůbec pracuje jaderných reaktorů na světě? Přinášíme výběr ze statistiky MAAE, PRIS (Power Reactor Information System), a dalších informačních zdrojů.
Rostoucí popularita umělé inteligence (AI), cloudových služeb a digitálních aplikací pohání nebývalou poptávku po výpočetním výkonu a vytváří obrovský ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.