Biografie

Článků v rubrice: 185

Albert Einstein

Právě před 50 lety, 18. dubna 1955, zemřel v Princetonu (USA) jeden z největších vědců všech dob – Albert Einstein.

Fotogalerie (1)
Albert Einstein

Albert Einstein se narodil 14. března 1879 v Ulmu v rodině spolumajitele malé elektrotechnické firmy. Střední školu navštěvoval v Mnichově, techniku ve Švýcarsku v Curychu. Trvalo dva roky, než po ukončení studií našel zaměstnání jako úředník v patentovém úřadu v Bernu. Tehdy (1902) se také oženil s Milevou Maricovou. Manželství vydrželo dvanáct let, během kterých se Einstein stal z nenápadného patentového úředníka světoznámým vědcem. Proslulost, kterou v odborných kruzích získal publikováním speciální teorie relativity (1905) se známou rovnicí E = m.c2, mu vynesla místo mimořádného profesora na univerzitě v Curychu a posléze řádnou profesuru na německé univerzitě v Praze, kde strávil dva roky (v letech 1911/12 přednášel v dnešní budově Přírodovědecké fakulty ve Viničné ulici). Na pozvání samotného Maxe Plancka odtud odešel do Berlína, do Pruské akademie věd. Tady v roce 1916 dokončil obecnou teorii relativity.
V roce 1921 obdržel Nobelovu cenu, kupodivu však nikoli za teorii relativity, ale za využití kvantové teorie a objasnění fotoefektu. Získal obrovský vědecký kredit, o jeho genialitě nebylo pochyb, zastával nejvyšší pozici v Ústavu císaře Viléma v Berlíně, nejprestižnější německé vědecké instituci, ale nástup Hitlera k moci i jeho vystavil smrtelnému nebezpečí. Pro svobodomyslného liberála, odpůrce nacismu, navíc židovského původu, nebylo v hitlerovském Německu místo.
V roce 1932 emigroval Einstein do Spojených států, kde začal pracovat na univerzitě v Princetonu. Osobní zkušenost s nacismem jej v roce 1939 vedla – byť byl přesvědčený pacifista – k napsání známého dopisu prezidentu Rooseveltovi, ve kterém jej spolu s dalšími vědci vyzval k zahájení vývoje atomové bomby, aby tuto strašlivou zbraň nezískali dřív Němci. I když se na vývoji bomby prakticky nepodílel, přinesl svou autoritou potřebný impuls. Po válce zůstal v USA, kde v roce 1940 získal občanství, a stál v předních řadách intelektuálů usilujících o mír ve světě. Po léta se také traduje domněnka, ničím však nepotvrzená, že na sklonku života Einstein pochopil ještě obecnější zákonitosti než v teorii relativity a vytvořil tzv. unitární teorii pole, zahrnující i gravitaci. V obavách z možného zneužití však všechny své poznámky z této práce zničil.

Jaký byl...
Einstein býval originální nejen jako vědec, ale i jako člověk. O tom, že rád a dobře hrával na housle, se všeobecně ví, vyznačoval se ale také pravou profesorskou roztržitostí a nezájmem o věci podle jeho mínění nedůležité. A tak prý si někdy vyšel s každou ponožkou jinou nebo také vůbec naboso...

Pavel Augusta
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Data z mizejícího ledovce

Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.

Druhý pokus na ITERu na výbornou

Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.

Malé a velké reaktory

Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.

Malinké želvušky přežijí i ve vesmíru

Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...

Kvantové počítače budou splněným snem hackerů

Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail