Biografie

Článků v rubrice: 180

Albert Einstein

Právě před 50 lety, 18. dubna 1955, zemřel v Princetonu (USA) jeden z největších vědců všech dob – Albert Einstein.

Fotogalerie (1)
Albert Einstein

Albert Einstein se narodil 14. března 1879 v Ulmu v rodině spolumajitele malé elektrotechnické firmy. Střední školu navštěvoval v Mnichově, techniku ve Švýcarsku v Curychu. Trvalo dva roky, než po ukončení studií našel zaměstnání jako úředník v patentovém úřadu v Bernu. Tehdy (1902) se také oženil s Milevou Maricovou. Manželství vydrželo dvanáct let, během kterých se Einstein stal z nenápadného patentového úředníka světoznámým vědcem. Proslulost, kterou v odborných kruzích získal publikováním speciální teorie relativity (1905) se známou rovnicí E = m.c2, mu vynesla místo mimořádného profesora na univerzitě v Curychu a posléze řádnou profesuru na německé univerzitě v Praze, kde strávil dva roky (v letech 1911/12 přednášel v dnešní budově Přírodovědecké fakulty ve Viničné ulici). Na pozvání samotného Maxe Plancka odtud odešel do Berlína, do Pruské akademie věd. Tady v roce 1916 dokončil obecnou teorii relativity.
V roce 1921 obdržel Nobelovu cenu, kupodivu však nikoli za teorii relativity, ale za využití kvantové teorie a objasnění fotoefektu. Získal obrovský vědecký kredit, o jeho genialitě nebylo pochyb, zastával nejvyšší pozici v Ústavu císaře Viléma v Berlíně, nejprestižnější německé vědecké instituci, ale nástup Hitlera k moci i jeho vystavil smrtelnému nebezpečí. Pro svobodomyslného liberála, odpůrce nacismu, navíc židovského původu, nebylo v hitlerovském Německu místo.
V roce 1932 emigroval Einstein do Spojených států, kde začal pracovat na univerzitě v Princetonu. Osobní zkušenost s nacismem jej v roce 1939 vedla – byť byl přesvědčený pacifista – k napsání známého dopisu prezidentu Rooseveltovi, ve kterém jej spolu s dalšími vědci vyzval k zahájení vývoje atomové bomby, aby tuto strašlivou zbraň nezískali dřív Němci. I když se na vývoji bomby prakticky nepodílel, přinesl svou autoritou potřebný impuls. Po válce zůstal v USA, kde v roce 1940 získal občanství, a stál v předních řadách intelektuálů usilujících o mír ve světě. Po léta se také traduje domněnka, ničím však nepotvrzená, že na sklonku života Einstein pochopil ještě obecnější zákonitosti než v teorii relativity a vytvořil tzv. unitární teorii pole, zahrnující i gravitaci. V obavách z možného zneužití však všechny své poznámky z této práce zničil.

Jaký byl...
Einstein býval originální nejen jako vědec, ale i jako člověk. O tom, že rád a dobře hrával na housle, se všeobecně ví, vyznačoval se ale také pravou profesorskou roztržitostí a nezájmem o věci podle jeho mínění nedůležité. A tak prý si někdy vyšel s každou ponožkou jinou nebo také vůbec naboso...

Pavel Augusta
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Československo – země radia

Letos si připomínáme 100 let od založení Státního ústavu radiologického a 70 let od vzniku Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.

Centrální solenoid ITER

Který magnet tokamaku je nejdůležitější? Bez magnetů toroidálního pole vám plazma uteče na stěny komory, bez magnetů pole poloidálního nedosáhnete potřebného tvaru plazmového provazce, bez magnetů centrálního solenoidu nebude žádné plazma…Stop!

Dolivo - Dobrovolskij a počátky přenosu elektrické energie

Před sto lety zemřel dnes již málo známý ruský fyzik, elektrotechnik a vynálezce M. O. Dolivo-Dobrovolskij. Jako jeden z prvních fyziků a techniků teoreticky i prakticky odhalil možnosti využití trojfázového střídavého proudu.

Výletů do vesmíru se nebojíme, ale auto si raději budeme řídit sami

Mladí by chtěli profitovat z vědeckého pokroku okamžitě, starší generace se dívá spíše na jeho pozitivní vliv do budoucna, vyplývá z průzkumu 3M o postojích veřejnosti k vědě (State of Science Index).

Výroba vakuové nádoby ITER

Práce na staveništi tokamaku ITER pokročily a množí se zprávy o dokončených komponentách vlastního reaktoru tokamaku ITER, o jejich transportu z výrobních závodů na staveniště a jejich instalaci.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail