Biografie

Článků v rubrice: 177

Profesor List - zakladatel našeho elektrárenství a světové normalizace

Před sto lety, těsně po první světové válce, byl z popudu profesora Vladimíra Lista ustaven roku 1919 Elektrotechnický svaz československý (ESČ). Už první kroky tohoto svazu – např. zavedení veřejné sítě sdruženého napětí 220/380V napojené na elektrárny – měly dalekosáhlý důsledek pro poválečnou elektrizaci republiky. Pokusme se přiblížit osobnost, které vděčíme i za pražské metro, ale hlavně za výchovu tisíců dnes činných elektroinženýrů. Osobnost, která navíc hluboce zasáhla do světové normalizace, bez níž by se vývoj světové techniky v chaosu zhroutil. Od roku 2002 u nás Úřad pro technickou normalizaci každoročně uděluje Cenu a Čestné uznání profesora Vladimíra Lista vybraným osobnostem, které přispěly k rozvoji a popularizaci technické normalizace, jako poděkování za jejich práci.

Fotogalerie (3)
Vysokonapěťová laboratoř profesora Lista v pavilonu Brněnské techniky roku 1935 (foto Sborník ESČ 1937)

Začínal u Křižíka

Mladý List sice na pražské technice studovat strojírenství, ale ještě víc ho uchvátily přednášky profesora Domalípa o elektřině a elektrotechnice. Po státnici v roce 1899 a roční vojenské službě si prohloubil vzdělání na Institutu Montefiore v belgickém Lutychu, a po návratu v roce 1902 nastoupil k vlastenecké firmě Křižíkově; ta začala prosazovat elektrizaci vlastní českou cestou.

Prvním větším úkolem bylo vybavit hořínskou hydroelektrárnu. List s Křižíkem prozíravě rozšířili projekt o splavnění Labe od Mělníka k Jaroměři, a navrhli výstavbu kaskády menších jezových elektráren, propojených mezi sebou sběrným vedením. Sotva se taková síť začala po úsecích budovat, začal List projektovat jedinečnou elektrickou dráhu Tábor-Bechyně, v té době s nejvyšším stejnosměrným napětím na světě - 1 400 V. Pro Vídeňskou předměstskou dráhu si troufli jít dokonce na 3 000 V! Zkušební lokomotivu pro Vídeň uplatnil List s Křižíkem při elektrifikaci pražského Wilsonova nádraží. Když došlo k cílevědomé elektrizaci českých železnic, byl Vladimír List již dávno profesorem na České vysoké škole technické v Brně kde založil Ústav konstruktivní elektrotechniky.

„Stavba metra bude zkouškou zdatnosti našeho národa!“

Jako člen mezinárodních komisí List hodně cestoval a dřív než jeho současníci poznal, že velkoměsta se neobejdou bez podzemní dráhy, která musí vytvořit páteř rychlé elektrické dopravy. Ač se trvale přestěhoval do Brna, s pražským architektem Beladou zveřejnil roku 1926 studii čtyř tras budoucího pražského metra. Geniální projekt předběhl dnešní skutečnost až na malé výjimky více než o půl století. Linka A podle jejich projektu měla spojovat Palmovku s Andělem (jako dnešní trať B), linka B z Vítězného náměstí v Dejvicích pod Můstkem protažená na Floru se kryje s dnešním „áčkem“. Linka C měla spojit Výstaviště se Žižkovem, kdežto linka D se ve směru Wilsonovo nádraží – Nuselský most (již tenkrát proponovaný!) – Pankrác, kryje s dnešním „céčkem“. Na ně měly navázat elektrické příměstské dráhy obsluhující Kladno, Kralupy, Čelákovice, Český Brod, Benešov, Štěchovice a Beroun. Válka přerušila dlouhotrvající spory, zda má jít o hlubinné metro nebo podpovrchovou tramvaj. Po válce už jen osamocený List vystupoval proti téměř prosazené podpovrchové tramvajové verzi. Podařilo se mu ovlivnit vládní rozhodnutí a na obě strany od Muzea se zakously hlubinné štíty. V televizním vystoupení pronesl List prorocká slova: „Stavba metra bude zkouškou zdatnosti našeho národa, dokáže-li podnikat velká inženýrská díla...“

Páteřní elektroenergetická síť pro Moravu

Zatímco na brněnské technice psal nová a nová skripta a budoval laboratoře, objížděl List několikrát týdně velké podnikatele a městské zástupce na jihu i severu Moravy a podněcoval je k vybudování spolehlivé veřejné elektroenergetické sítě s páteří vysokonapěťového vedení. Čerpal ze zkušeností, které získal cestou do Spojených států. Prosadil vykoupení největší tepelné elektrárny v Oslavanech z německých rukou, podílel se na zřízení vedení 44 kV z Oslavan do Brna. Využitím odpadního tepla z elektráren pro teplárenství otevřel cestu nejhospodárnější energetice. Svoje žáky vybavil knihou „Hospodaření elektrických podniků“, podle které se u nás rozvinul způsob tarifování a noční sazby. Energetika se tak propojila s veřejnými zájmy měst.

Rozhodujícím způsobem zasáhl do vývoje světové normalizace

Jako zakladatel a dlouholetý předseda rozběhl List činnost Elektrotechnického svazu československého (ESČ) do nevídané šíře. Společnost začala vydávat časopis Elektrotechnický obzor, předpisy, normy a zavedla testy výrobků, jejichž bezpečnost dodnes symbolizuje logo ESČ na elektrických spotřebičích. Roku 1930 vydal List pod hlavičkou Československé společnosti normalizační (ČSN) další stěžejní dílo „Normalizace“. Publikace dala rozvíjejícímu se strojírenství a elektrotechnice řád a podmínky, umožňující vyměnitelnost součástí. Ještě předtím však jako zástupce ČSR v New Yorku 22. 4. 1926 podepsal zakládající listinu Mezinárodní normalizační federace ISA (dnešní ISO). K jejímu formálnímu ustavení v Československu došlo v Praze o dva roky později. Při té příležitosti zazněla Listova prorocká slova: „Není daleko doba, kdy elektrotechnický průmysl celého světa bude mít srovnatelné a vyměnitelné výrobky stejných jakostí..“

Splněný sen o propojení evropských elektroenergetických sítí

Listovy odborné znalosti, průbojnost i jazykové schopnosti způsobily, že až do konce svého plodného života mohl ve světové energetice a normalizaci zaujímat funkce z nejvýznamnějších. Stal se čestným předsedou Mezinárodního svazu elektrárenského UIPDE. Reprezentoval Československo na Světových konferencích o energii (World Power Conference), byl členem Mezinárodní komise pro osvětlování (ICI) a místopředsedou a referentem pro výpočet vedení vysokého napětí (CIGRE). Tyto společnosti, i když mnohé pod pozměněným názvem stále existují a moudře prosazují globální energetickou politiku. Studii o vytvoření sjednocené Evropské elektroenergetické sítě zveřejnil List už roku 1935.

Tajemství jak nestárnout!

Co všechno stihl profesor List do svých 94 let! Kromě vyučování, neustálého cestování po konferencích a poradách doma i ve světě po sobě zanechal 126 odborných knih a sešitů. V odborných časopisech najdeme 300 jeho zasvěcených článků a nezapomínal ani na noviny a populární časopisy. Přitom nebyl zcela zdráv – při opravě alternátoru ve strojovně Taurského tunelu roku 1906 si totiž přivodil vleklý zánět ledvin a bolestivý revmatizmus. Léčil se sám plaváním, turistikou a dietou. Podle vyprávění jeho syna Jana se naposledy koupal v Jizeře ve svých 89 letech. Vstával mezi pátou až půl šestou a studoval až do snídaně. I když už byl v penzi, navštěvoval přes den redakce a podniky, po obědě si půl hodiny zdříml, a pokračoval v psaní až do 19 hodin. Před spaním ještě četl – ve stáří už převážně pouze národohospodářské zprávy a historickou beletrii.

Dovedl číst neobyčejně rychle a přitom si z odborných textů pořizoval drobným písmem výpisky na papírové karty“, prozradil ve „Vzpomínkách na otce“ jeho syn, ing. Jan List. Rok před smrtí vyšel v Elektrotechnickém obzoru poslední článek „Podněty k modernímu vyučování o technice“, v němž se zaměřil na výchovu budoucí inženýrské generace. O rok později v témže časopisu na černé stránce „In memoriam“ čteme slova, která osobnost profesora Lista charakterizují nejvýstižněji: Stal se zakladatelem a hlavním tvůrcem naší elektrizační soustavy. Rozpoznal, že všeobecné užití elektřiny povede k vzestupu celé národní ekonomiky, pozvedne hmotnou úroveň lidu a vytvoří podmínky k růstu kultury společnosti…“

Jan Tůma
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Energetika by měla respektovat fyzikální zákony, ne politická rozhodnutí

Německo ročně spotřebuje 2500 terawatthodin energie. Ve větrných a solárních elektrárnách ale vyrobí za rok jen 180 TWh, což pokrývá sotva sedm procent spotřeby. Mezi těmito dvěma čísly je obrovská propast. Německo, díky politickým rozhodnutím posledních let, čelí vážnému problému.

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail