Mikuláš Koperník

Proslulý polský astronom Mikuláš Koperník, latinsky Copernicus, slaví letos hned dvojnásobné výročí. Narodil se totiž 19. února 1473 v Toruni a zemřel 24. května 1543 ve Fromborku.

Toruň bývala v 15. století bohatým obchodním městem a Mikulášův otec, obchodník a městský radní, tu měl významné postavení. Proto se roku 1491 mohl osmnáctiletý Mikuláš celkem bez starostí vydat do Krakova na studie. Na univerzitě začal s filozofií a lékařstvím, brzy jej však zaujala i matematika a hvězdářství. Po čtyřech letech se pokusil získat místo kanovníka, když však neuspěl, vydal se do Itálie. Ve Ferraře a Bologni studoval teologii, ale ještě víc se věnoval astronomii. Zřejmě už tady poprvé zapochyboval o tehdy skálopevné ptolemaiovské představě o Zemi jako středu celého vesmíru.
Tyto pochybnosti byly tehdy ovšem doslova smrtelně nebezpečné, neboť zdánlivě odtažitý vědecký spor, vzdálený praktickému životu, nevyhovoval církevnímu učení o Zemi jako centru výhradní Boží pozornosti. Galileo Galilei či Giordano Bruno by mohli vyprávět...
Do Polska se Koperník vrátil asi v roce 1501, ale jen na krátko, brzy ho Itálie zlákala znovu. V Padově se zdokonaloval ve vědách lékařských, ve Ferraře v kanonickém právu. A tak domů se definitivně dostal až o dva roky později, kdy se stal osobním lékařem svého strýce biskupa. Po jeho smrti v roce 1512 odešel do kláštera ve Fromborku, přístavním městě u ústí Visly. Staral se o klášterní hospodářství, ale především si tu zřídil malou hvězdárnu, kde se věnoval astronomickému bádání. Tady po mnoho let psal své slavné dílo O obězích nebeských sfér (De revolutionibus orbium coelesticum), kde mimo jiné tvrdil, že planety naší soustavy včetně Země krouží okolo Slunce po kruhových drahách, že Měsíc není planeta, ale družice Země, a že Země se otáčí okolo své osy. Moudrý Koperník se svými „kacířskými“ myšlenkami veřejně příliš nechlubil a o to víc váhal s vydáním knihy. Rozhodl se pravděpodobně až deset po jejím dokončení, a tak když konečně roku 1543 u norimberských nakladatelů Jana Schonera a Andrease Osiandera dílo vyšlo, dostal Koperník jeho první výtisky už na úmrtním loži, několik hodin před smrtí.
Ačkoli o heliocentrické soustavě uvažovali už někteří antičtí učenci, přišel Koperník ve své době – na počátku novověku – s tvrzením, navíc podloženým skutečně vědeckým pozorováním a přístupem, které doslova převrátilo středověký svět naruby: „Zastavil Slunce a nebe a v pohyb uvedl Zemi.“ Přispěl tak zásadně k vítězství rozumu a poznání nad dogmatem a stal se jednou z nejvýznamnějších osobností v dějinách lidstva.

VÍTE, ŽE ...

Galileo Galilei, který byl od počátku stoupencem Koperníkovy heliocentrické soustavy a podpořil ji nezvratnými důkazy, sice nikdy neřekl svou legendární větu: „A přece se točí!“, přece se však dočkal satisfakce i na církevním poli? Roku 1979 papež Jan Pavel II. prohlásil, že Galilei byl katolickou církví pronásledován neprávem. Trvalo to sice 346 let, ale může nám to sloužit jako důkaz, že pravdu nakonec nelze umlčet.