Náklady na jadernou energii budou klesat

Tak to alespoň vyplývá z nové studie, kterou vypracovaly Nuclear Energy Agency (NEA) při OECD a International Energy Agency (IEA) pod názvem Projected Costs of Generating Electricity, 2020 Ed. Studie se zaměřuje na očekávané náklady u technologií, které jsou ve výstavbě a budou uvedeny do provozu do roku 2025.

Ve studii se počítají zprůměrované náklady na výrobu elektřiny za celou životnost zařízení (levelized lifetime costs of generating electricity – LCOE) při používání diskontní míry 3 %, 7 % a 10 % . Data pocházejí od 243 elektráren ze 24 zemí, a to jak ze zemí OECD, tak mimo OECD, a zahrnují fosilní paliva, jadernou energii, sluneční, větrnou a vodní energii a biopaliva. Náklady se uvádějí na úrovni elektrárny, takže nezahrnují náklady na přenos a distribuci elektřiny. Navzdory regionálním, národním a lokálním podmínkám dospěla studie k závěru, že nízkouhlíková výroba elektřiny se stává schopnou konkurence. Náklady na obnovitelnou energii v posledních letech neustále klesaly a sluneční fotovoltaické elektrárny jsou dnes schopné soutěžit v mnoha zemích s fosilními elektrárnami. Očekává se rovněž, že v blízké budoucnosti budou i náklady u jaderných elektráren klesat. V důsledku snižování nákladů, které pramení ze zkušeností při výstavbě prvních nových jaderných elektráren svého druhu v několika zemích OECD, stanou se jaderné elektrárny už v roce 2025 nízkouhlíkovou technologií s nejnižšími očekávanými náklady. Ve studii se rovněž uvádí, že prodlužování provozní životnosti současných jaderných elektráren, označované jako LTO (Long Term Operation), je nejekonomičtějším zdrojem nízkouhlíkové elektřiny. Dokonce i při nižších koeficientech využití výkonu v potenciálním scénáři, kde je jaderná energie součástí systému s vysokým podílem obnovitelných zdrojů, jsou náklady nižší než investice do jiných nízkouhlíkových technologií. 

Nová generální ředitelka World Nuclear Agency, Sama Bilbao y León, komentovala některé výsledky studie takto: „Investice do prodlužování životnosti existující flotily jaderných elektráren představují následující výhody:

• je to opce s nejnižšími náklady na výrobu elektřiny,
• mohou znamenat bezprostřední a významný přínos pro tvorbu nových pracovních příležitostí v souvislosti s obnovou ekonomiky po pandemii Covid-19,
• mnoho zemí bude mít velké problémy s dosahováním dekarbonizačních cílů bez přínosu existujících jaderných elektráren“. 

Při předpokládaných cenách uhlíkového ekvivalentu 30 dolarů/t CO₂ a v závislosti na průlomu v oblasti zachycování a skladování uhlíku se uhelné elektrárny ocitnou v nekonkurenceschopném postavení. Náklady na výrobu elektřiny v plynových elektrárnách klesají v důsledku nízké ceny plynu. Protože se zvyšuje podíl větrných a slunečních elektráren v energetickém mixu, mění se i hodnota elektřiny vyráběné danou technologií v daném energetickém systému. Proto studie přináší „upravenou hodnotu“ (value-adjusted), která bude brát do úvahy tyto vlivy v rámci LCOE. Poprvé se v ekonomické analýze berou v úvahu i náklady související se skladováním elektřiny, palivové články a LTO (prodlužování životnosti) jaderných elektráren. 

Jedna z kapitol přináší „up-to-date“ názor na potenciální úlohu jaderné energie v dekarbonizovaných elektrárenských systémech. Podle NEA může jaderná energie podpořit ekonomickou dekarbonizaci několika způsoby:

• LTO zůstává jednou z nejekonomičtějších opcí výroby nízkouhlíkové elektřiny v mnoha regionech při nákladech (30 – 50) USD/MWh;
• Díky zkušenostem při výstavbě prvních jaderných projektů vstoupí nové jaderné elektrárny v západních zemích OECD do fáze rychlého učení s realistickým snižováním investičních nákladů „přes noc“ o 20 % – 30 % ve srovnání se současnou úrovní;
• Malé modulární reaktory nabízejí snížit náklady díky tovární výrobě a větší dostupnosti projektů. 

Pandemie Covid-19 opět zdůraznila, jak je sektor výroby elektřiny důležitý nejen pro fungování moderní společnosti, ale i pro snižování globálních emisí. Podle generální ředitelky WNA bude dosažení uhlíkové neutrality vyžadovat hlubokou dekarbonizaci sektoru výroby elektřiny. Zatím se elektrizační systémy většinou dovedly vypořádat s rostoucím podílem proměnlivých obnovitelných zdrojů, ale další zvyšování jejich podílu bude vytvářet specifické problémy, pokud jde o spolehlivost, stabilitu, odolnost a ekonomiku. Jaderná energie bude i nadále hrát významnou úlohu při zabezpečování stability a ekonomiky systému v rámci efektivního nízkouhlíkového energetického mixu. 

Zdroj: World Nuclear News, 9. 12. 2020: Nuclear electricity costs set to decrease, study finds