Všestranné benefity jaderné energie pro další rozvoj světa

Udržitelný rozvoj je rozvoj, který uspokojuje potřeby současnosti, aniž je ohrožena schopnost budoucích generací uspokojovat své vlastní – potud definice ze zprávy Bruntladové z r. 1987. Až do doby asi před 30 lety se o udržitelnosti z hlediska dodávek energie uvažovalo jednoduše z úhlu dostupnosti paliva v poměru k míře spotřeby. Dnes, v kontextu obav ze změny klimatu a tváří v tvář válce, je situace složitější.

Vztah mezi spotřebou energie a lidským rozvojem je jasný. Spotřebou na hlavu a rok až asi 100 GJ – což je úroveň, které 80 % světové populace dosud nedosáhlo – může Země zásadně zlepšit zdraví, vzdělávací standardy a všeobecný blahobyt svého obyvatelstva.

Poptávka o energii

Jakýkoli přechod ke spravedlivější a udržitelnější budoucnosti proto musí být založen na přístupu k moderním, cenově dostupným a spolehlivým energetickým službám všem. To však zvýší celkovou poptávku po energii: v současnosti 4 miliardy nejchudších lidí na světě spotřebovávají jen 5 % množství energie, které využívají lidé žijící v rozvinutých ekonomikách.

Většina energie stále je a ještě dlouho bude z fosilních zdrojů

V současné době pochází více než 80 % spotřeby primární energie ze spalování ropy, plynu a uhlí – to se nezměnilo od roku 1990. Neregulované emise ze spalování paliv však způsobují změnu klimatu, škody na životním prostředí a předčasnou smrt odhadem 7 milionů lidí každý rok. Pokračující využívání fosilních paliv má proto hluboké vnitrogenerační a mezigenerační sociální, hospodářské a environmentální důsledky.

Neexistuje žádná technologie, která by byla zcela bez rizika pro lidi nebo životní prostředí. Slučitelnost jakékoli energetické technologie s cíli udržitelného rozvoje jako taková musí být posuzována v relativním vyjádření – ve světle alternativ.

Jaderná energie bude klíčová

Jako jediný osvědčený, škálovatelný a spolehlivý nízkouhlíkový zdroj energie bude muset hrát klíčovou roli jaderná energie, má-li svět snížit svou závislost na fosilních palivech. Obecněji je však tvrzení o jaderné energii jako udržitelném zdroji energie v zásadě nezpochybnitelné vzhledem k její nesmírně vysoké hustotě energie a zahrnutí nákladů na zdraví a životní prostředí. Využívání jaderné energie má řadu výhod udržitelnosti ve srovnání s alternativními energetickými zdroji.

Agenda OSN pro udržitelný rozvoj

V roce 2015 přijalo 193 členských států Organizace spojených národů (OSN) Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 – akční plán pro lidi, planetu a prosperitu, který je v souladu se třemi pilíři udržitelnosti. S cílem rozložit smělé ambice Agendy 2030 se OSN dohodla na 17 cílech udržitelného rozvoje, které budou použity jako vodítko a hodnocení pokroku.

Organizace jaderného průmyslu z celého světa uveřejnily zprávu o tom, jak bude jaderná energie  přispívat k plnění „Udržitelných rozvojových cílů OSN“ (SDG – Sustainable Development Goals). 

Sedmnáct cílů SDG a pomoc jaderné energie a technologie 

1/ Odstranění chudoby:

i/ Jaderná energie poskytuje dostupnou a spolehlivou elektřinu bez emisí skleníkových plynů nebo  znečišťování ovzduší.

Ii/ Investice do jaderné energie rozvíjejí ekonomiku a zajišťují zaměstnanost. 

2/ Odstranění hladu:

i/ Jaderná technologie pomáhá v boji proti škůdcům bez použití pesticidů.

Ii/ Jaderná technologie pomáhá vyvíjet nové plodiny, které jsou odolnější vůči účinkům změny  klimatu a vyžadují méně vody.

ii/ Čerstvé potraviny lze déle skladovat, jsou-li ozářeny. Tento proces rovněž ničí E. Coli, listerii a  salmonelu. 

3/ Dobré zdraví a pohoda:

i/ Jaderná medicína pomáhá lékařům každoročně diagnostikovat a léčit miliony pacientů.

ii/ Jaderné materiály jsou nezbytné pro lékařský výzkum, protože jsou používány k analýze  specifických molekul uvnitř těla.

iii/ Radioterapie pomáhá léčit mnoho druhů rakoviny.

iv/ Ozařování se používá ke sterilaci lékařských přístrojů jako stříkaček a katetrů a materiálů. 

4/ Kvalita vzdělávání:

i/ Jaderný průmysl nabízí dlouhodobé vysoce kvalifikované zaměstnání.

ii/ Jaderné společnosti investují do výcviku a vzdělávání, aby pomohly vyškolit pracovníky tak,  aby získali kvalifikaci potřebnou pro výstavbu a provoz svých jaderných zařízení. 

5/ Rovnost pohlaví:

i/ Nedostatečný přístup k čisté, spolehlivé a dostupné energii neúměrně znevýhodňuje ženy a  dívky.

ii/ Jaderné společnosti podepsaly iniciativu, která umožní mladým ženám získat kariéru  v jaderných oborech a zamezí jejich diskriminaci. 

6/ Čistá voda a hygiena:

i/ Jaderná technologie hraje důležitou úlohu umožňující přístup k čisté vodě a hygieně.

ii/ Odsolování mořské vody díky používání tepelné energie z jaderné elektrárny produkuje  čistou pitnou vodu bez emisí skleníkových plynů, na rozdíl od používání fosilních paliv. 

7/ Dostupná a čistá energie:
i/ Poptávka po elektřině se zvyšuje v důsledku rostoucího počtu obyvatelstva a rostoucí  elektrifikace. Stamiliony obyvatel Země stále ještě nemají přístup k dostupné  a čisté elektřině.

ii/ Krytí zvýšené poptávky po elektřině pomocí spalování fosilních paliv je již neudržitelné.  Proto přechod k čistým technologiím, jako je jaderná energie, je životně důležitý.

iii/ Jestli má svět pomoci lidem zbavit se chudoby a získat elektřinu, bude nutno investovat  do nízkonákladové a nízkouhlíkové jaderné energie. 

8/ Práce a ekonomický růst:

i/ Výstavba nové jaderné elektrárny generuje tisíce pracovních sil v dané lokalitě a další tisíce v  dodavatelských řetězcích.

ii/ Provoz jaderné elektrárny poskytuje zaměstnání stovkám vysoce kvalifikovaných  pracovníků v místních komunitách po mnoho desetiletí.

iii/ Jaderná elektrárna přináší další investice ve prospěch lokální ekonomiky. 

9/ Průmysl, inovace a infrastruktura.

i/ Inovativní projekty umožňují, aby jaderné reaktory byly provozovány v nových lokalitách a  umožnily dekarbonizovat i jiné sektory než je energetika.

ii/ Vysokoteplotní reaktory nabízejí alternativu k fosilním palivům při získávání technologického  tepla a nových způsobů výroby např. vodíku.

iii/ Inovace v oblasti jaderného paliva mohou zvýšit výkon reaktorů, které jsou dnes v provozu. 

10/ Snížená nerovnost:

i/ Celkové výrobní náklady jaderné elektrárny jsou méně náchylné k nestabilitě cen než je tomu  u elektráren spalujících fosilní paliva. Rostoucí palivové náklady mohou mít nepříznivý dopad na nízkopříjmové domácnosti.

ii/ Používání jaderné energie umožňuje zemím s omezenými domácími zásobami fosilních paliv,  aby měly větší kontrolu nad svými energetickými systémy. 

11/ Udržitelná města a komunity:

i/ Více než polovina obyvatel světových měst je svědkem zhoršování kvality ovzduší. Jedním z  hlavních viníků znečišťování městského ovzduší jsou výfukové plyny z benzínových a  naftových pozemních vozidel.

ii/ Používání jaderné energie k dobíjení elektrovozidel může snížit produkci emisí skleníkových  plynů a snížit i znečišťování ovzduší ve městech.

iii/ Jaderné zdroje se mohou rovněž používat k dálkovému vytápění a snižovat znečištění  způsobované fosilními palivy. 

12/ Odpovědná spotřeba a výroba:

i/ Odpovědná spotřeba a výroba by měla umožnit všem těšit se z vysoké kvality života s dostatečným množstvím energie, aby všichni mohli dosahovat udržitelných rozvojových cílů.

Ii/ Jaderné elektrárny vyrábějí velké množství elektřiny při záboru minimální plochy a používají palivo, které může být mnohonásobně recyklováno. 

13/ Působení klimatu:

i/ Účinky změny klimatu způsobované lidskými aktivitami jsou četné a dalekosáhlé.

ii/ Jaderné elektrárny každoročně snižují emise CO₂ o více než 2 miliardy tun (Gt).

iii/ Nové jaderné elektrárny se mohou využívat v rozsahu, který by umožnil dekarbonizaci výroby elektřiny v jednotlivých zemích. 

14/ Život ve vodě:

i/ Díky výrobě elektřiny bez produkce emisí CO₂ mohou jaderné elektrárny přispět ke snížení  acidifikace oceánů způsobené spalováním fosilních paliv.

ii/ Jaderná technika může pomoci při monitorování zdraví vodních ekosystémů. 

15/ Život na zemi:

i/ Jaderná energie hraje důležitou úlohu při zachovávání biodiverzity díky jedinečně nízké fyzikální stopě.

ii/ Těžba uhlí nebo biomasy k výrobě elektřiny může vést k destrukci lesů. 

16/ Mír, spravedlnost a silné instituce:

i/ Signatáři smlouvy o nešíření jaderných zbraní se zavázali nevyvíjet programy jaderných zbraní a spolupracovat na mírovém využívání jaderné technologie.

ii/ Jaderná technika může být rovněž využita k detekci zbraní a drog.

 17/ Partnerství k plnění cílů:

i/ Při implementaci ostatních 16 udržitelných cílů musí spolupracovat vlády, občanské společnosti, vědci, akademie a privátní sektor, spojující dovednosti a expertízy k lepšímu dosahování společných cílů.

ii/ Rovněž organizace jako CNA, Foratom, JAIF, KAIF, NEI a World Nuclear Association vzájemně propojí zástupce různých jaderných organizací, které budou spolupracovat v různých oblastech společného zájmu.

 Zdroj: World Nuclear News, 26.10.2021: Report highlights   nuclear´s contributions to SDGs

Nuclear Energy and Sustainable Development - World Nuclear Association - World Nuclear Association (world-nuclear.org)