Reaktory chlazené roztavenými solemi
V krátkodobém horizontu se bude ve světě stavět většina nových reaktorů jako lehkovodní reaktory, tedy stejný typ, který ve 20. století vedl k počátečnímu boomu zavádění jaderné energie.
I když je radioaktivita nedílnou součástí našeho životního prostředí, pro mnoho lidí je stále strašákem. Možná proto, že většina z nás nemá možnost ji změřit či porovnat s vlastní zkušeností. U horkých kamen poznáme, že jsou horká, ale radioaktivitu bez speciálních přístrojů nezjistíme. I ve školní výuce je radioaktivitě věnováno málo prostoru, a proto má většina lidí z radioaktivity – jako ze všeho neznámého – obavy. Ty jsou navíc umocňovány informacemi o jaderných haváriích či důsledcích ozáření. Někteří „podnikatelé“ dokonce strach z radioaktivity vyvolávají cíleně a nabízejí „zázračné” přístroje, které kupujícího před zářením údajně ochrání.
V naší škole chceme poskytovat kvalitní a smysluplné vzdělávání ve všech oblastech, a proto jsme se rozhodli výuku fyziky doplnit i experimentálním zkoumáním radioaktivity. Bohužel jsme neměli potřebný měřič ani prostředky na jeho koupi. Didaktickou pomůcku – soupravu Gamabeta 2007 – se nám nakonec podařilo získat díky společnosti ČEZ.
S detektorem je možné zkoumat pozadí na různých místech, radioaktivitu různých látek nebo i efekt odstínění záření. Součástí sady je i slabý zdroj radioaktivního záření. Podle zkušeností z výuky tento zdroj žáci nejdříve vnímají jako silný zářič. Pokud ale jeho aktivitu porovnají s uranovým sklem, nebo se světélkujícím ciferníkem starého budíku, jsou překvapeni – tyto „obvyklé” zdroje jsou mnohem (i 10x) silnější než zdroj záření ze soupravy.
Místo | Počet impulzů za 100 s |
---|---|
Zámeček (mimo areál ETE) | 40 |
Vchod | 45 |
Areál | 37-45 |
výrobní blok | 21-28 |
Alternátor | 17 |
Předmět | Počet impulzů za 100 s |
---|---|
uranová ruda | 502 |
starý budík s fosforovým ciferníkem | 810 |
zdroj zářiče k mlžné komoře | 1018 |
Z naměřených hodnot lze usoudit, že samotná Jaderná elektrárna Temelín při provozu neprodukuje měřitelnou radiaci převyšující přírodní pozadí, konstrukce výrobního bloku dokonce přírodní radioaktivní záření odstiňuje. Také lze dokázat, že lokalita Temelína byla vybrána tak, aby samotné podloží vyzařovalo minimálně.
Studenti naší školy se mohli přesvědčit, že měření jsou ve výrazném kontrastu s obavami šířenými záměrně různými aktivisty.
V krátkodobém horizontu se bude ve světě stavět většina nových reaktorů jako lehkovodní reaktory, tedy stejný typ, který ve 20. století vedl k počátečnímu boomu zavádění jaderné energie.
„Bůh je krásný, úžasný vynález lidského mozku“, říká teoretický fyzik a matematik Brian Greene. Je tomu tak? Opravdu není „nad námi“ něco víc, ...
To může znamenat jediné – Fyziklání! Letňany zaplavili nadšení fyzikové! V pátek 14. února proběhl již 19. ročník populární týmové soutěže Fyziklání, ...
Nová inteligentní tkanina může zvýšit teplotu o více než 30 stupňů Celsia již po 10 minutách na slunci. Do materiálu jsou zabudovány specializované nanočástice, které absorbují ...
Světla, která se sama rozsvítí a zhasnou, topení, které nastaví ideální teplotu, než přijdete z práce, dveře, které se po odchodu zamknou, pračky, myčky a vysavače ovládané na dálku.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.