Zákaz ztužených pokrmových tuků

Světová zdravotnická organizace (WHO) chce do roku 2023 ukončit průmyslově vyráběné tzv. trans tuky - trans mastné kyseliny. Podle WHO ve světě ročně umírá kolem 500 000 lidí v důsledku konzumace trans mastných kyselin v potravinách, a to zejména na srdeční nemoci. Trans tuky se průmyslově vyrábějí hlavně hydrogenací rostlinných olejů. Výsledkem je pevný produkt, snadno roztíratelný a dlouho skladovatelný (proto tak populární u výrobců), z něhož se vyrábějí takové potraviny, jako je margarín a tuky do pečiva. Výchozí surovinou jsou nejčastěji levné rostlinné oleje, např. slunečnicový, sójový a řepkový.

Malé množství trans tuků se vyskytuje i v přírodě, ale WHO se zaměřuje na uměle vyráběné druhy. Ve světě rostla spotřeba trans tuků od 50. let, kdy potravinářský průmysl (a nezřídka dokonce i sami lékaři) přesvědčovali spotřebitele, aby nahrazovali nasycené tuky, tj. například máslo a sádlo, „zdravějšími“ hydrogenovanými margaríny, aby se snížila hladina cholesterolu. V roce 1986 byl průměrný příjem trans tuků ve Spojeném království kolem 5 gramů za den, což představovalo 2,2 % kalorií z potravin. Pak se ale přišlo na to, že ztužené tuky jsou mnohem větší zlo než přírodní máslo a sádlo. Trans tuky dokonce snižují hladinu ochranného HDL cholesterolu, čímž se stávají mnohem škodlivějšími, než jsou tuky ze živočišných zdrojů. V roce 2018 doporučuje WHO snížit podíl trans tuků v potravě na 1 %.

Potravináři se přizpůsobují

Výrobci potravin v mnoha zemích reagovali na obavy spotřebitelů z trans tuků tím, že měnili recepty tak, aby obsahovaly více zdravějších nenasycených tuků. Například žádný z mazacích tuků prodávaných dnes ve Spojeném království vůbec neobsahuje hydrogenovaný olej. Mnohé bohaté země šly ještě dále a legislativní cestou se zcela zbavují trans tuků v potravinách. V čele těchto zemí bylo v roce 2003 Dánsko, následovalo Rakousko, Maďarsko, Norsko a Švýcarsko. V USA tento proces právě probíhá. (Odhaduje se, že jen v USA zabijí potraviny nabité trans tuky ročně přes 30 tisíc Američanů.)

Ne všude se hledí na zdraví spotřebitelů

WHO ale varuje, že příjem trans tuků je stále velkým problémem v některých zemích jižní Asie a na Středním východě. Tak třeba na indických ulicích se strávníci setkávají s potravinami, které obsahují velký podíl hydrogenovaných olejů, což platí i o obchodech s rychlým občerstvením. U nás stále nalezneme trans tuky v cereálních tyčinkách, brambůrkách, sušenkách, krekrech a majonézách a zálivkách na saláty. Je proto načase, aby se tato praxe stala již minulostí. WHO chce zasáhnout – pozdě, ale přece.

(New Scientist, 2018, č. 3179, s. 24 – 25)