Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 215

Kdo si hraje, nesmutní

Pokusy opakovaně ukazují, že hraní si s vrstevníky („kočkování”) podporuje zdravý psychický vývoj mláďat. Pokud jste v dětství své rodiče dováděli k nepříčetnosti neustálým hlasitým zápasením, vězte, že jste posilovali svoji odolnost vůči depresi a jiným psychickým potížím. Jak to ale funguje? Tým Jeffreyho Burgdorfa z illinoiské Severozápadní univerzity se rozhodl najít pro blahodárné účinky hry vědecké zdůvodnění.

Fotogalerie (1)
Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Jeffrey Burgdorf a jeho tým zkoumal účinek hry na mladé potkany. Aby zjistili, jak moc se potkanům hra líbí, rozhodli se vědci nahrávat jejich hlasové projevy (pokusu byli přítomní vždy jen mladí potkani, takže zábavu neměl kdo kazit). Je známo, že potkaní projevy spjaté s prožíváním pozitivních emocí se vyznačují frekvencí kolem 50 kHz (leží v ultrazvukovém pásmu). Potkaní smích tedy zní velmi vysoko.

Aby to neměli mladí potkani příliš lehké, procházeli sérií pokusů, během kterých byl u nich uměle vyvolán stres (kontrolní skupina to měla ještě horší – prodělávala pouze stresující situace, bez hraní). Ukázalo se, že potkani, kteří měli možnost si hrát, se pak více „smáli” i mimo samotnou herní situaci. Pozitivní vyladění způsobené hrou jim vydrželo.

V další fázi se vědci zaměřili na otázku, zda potkani, kteří se v důsledku času stráveného hrou více „smáli”, měli také menší sklony podlehnout depresi. K prověření této hypotézy použili tři nezávislé testy: plavací test, test sociální interakce a test spontánní alternace. Plavací test je založen na skutečnosti, že jedinci, kteří nejsou depresivní, jsou schopní plavat delší dobu než depresivní jedinci. Test sociální interakce vychází ze skutečnosti, že zdraví jedinci jsou více ochotní trávit čas vzájemnou interakcí s neznámým jedincem (cizincem). Test spontánní alternace je založen na schopnosti zdravých jedinců během prozkoumávání nového prostředí spontánně změnit trasu (nekráčet po vyšlapaných cestách). Všechny testy ukázaly, že potkani, kteří byly vystaveni stresu, avšak věnovali čas hře, vykazovali menší sklony k depresivitě než potkani, kteří neměli možnost se hře věnovat.

Následně se vědci zaměřili na to, které geny jsou zodpovědné za pozitivní účinky hry na potkaní mozek. Pomocí techniky microarrays (založené na porovnání mRNA vzorku s referenční DNA) zjišťovali, které geny byly po hře více používány. Nalezeno bylo specifické zvýšení aktivity genů pro růstový hormon IGF-1 a protein NR2B (součást NMDA receptoru, který signalizuje neuronům přítomnost nervového přenašeče glutamátu (N-metyl-D-aspartát receptor je důležitý pro regulaci synaptické plasticity a paměťové funkce).

Ale dokážou nalezené geny skutečně aktivně ovlivnit psychické vyladění potkana? K zodpovězení této otázky bylo třeba provést kontrolní pokus. Zvýšenou aktivitu molekul růstového hormonu IGF-1 a proteinu NRB2 simulovali vědci chemicky. Při tomto kontrolním pokusu využili skutečnosti, že šťastní potkani spontánně vydávají 50 kHz hlasové projevy a není potřeba je nutit do dalších aktivit. Potvrdilo se, že přítomnost IGF-1 a NRB2 vyvolává u potkanů hlasové projevy o 50 kHz.

Výsledky pokusů naznačují, že IGF-1 a NRB2 by mohly být potenciálními terapeutickými cíly v léčbě deprese. Nahrávání hlasových projevů potkanů by mohlo být cestou, jak citlivě a přátelsky testovat nové druhy antidepresiv. Nezbývá než doufat, že se metody používané Burgdorfovým týmem stanou novým standardem.

Zdroje:

BAILEY, Kathleen a Jacqueline CRAWLEY. Methods of Behavior Analysis in Neuroscience: Chapter 5: Anxiety-Related Behaviors in Mice [online]. 2008 [cit. 2019-12-02]. ISBN 9780367802622. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK5221/

BURGDORF, Jeffrey, Elizabeth COLECHIO, Patric STANTON a Jaak PANKSEPP. Positive Emotional Learning Induces Resilience to Depression: A Role for NMDA Receptor-mediated Synaptic Plasticity. Current Neuropharmacology. 2016, 15(1), 3-10. DOI: 10.2174/1570159X14666160422110344. ISSN 1570159X.

KROES, R.A., J. PANKSEPP, BURGDORF a . Neuroscience. 2006, 137(1). DOI: 10.1016/j.neuroscience.2005.08.076. ISSN 03064522. Dostupné také z: https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0306452205009838

LYUBOMIRSKY, Sonja, Laura KING a Ed DIENER. The Benefits of Frequent Positive Affect: Does Happiness Lead to Success? Psychological Bulletin. 2005, 131(6), 803-855. DOI: 10.1037/0033-2909.131.6.803. ISSN 1939-1455. Dostupné také z: http://doi.apa.org/getdoi.cfm?doi=10.1037/0033-2909.131.6.803

Aneta Brunová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Arktida v plamenech

Obrovské přírodní požáry letos pustošily Arktidu - velké oblasti severského lesa od Sibiře, přes Aljašku a severní Kanadu, až po Grónsko a Skandinávii. Uvolnily v roce 2019 více CO2 než v kterýkoliv jiný rok v posledních dvaceti letech, kdy bylo zahájeno jejich satelitní sledování.

Ochrana před civilními drony

Drony všeho druhu jsou čím dál populárnější, až to leckde začalo vadit. Někde mohou být drony opravdu nebezpečné – například na letištích – jinde mohou nezvaně nahlížet svými kamerkami do soukromí lidí třeba opalujících se na balkonech v rouše Evině či Adamově.

Fyzikální soutěž Fyziklání 2020

Pozor, pozor, týmová soutěž pro fyzikální nadšence! Pokud jste středoškoláci a baví Vás fyzika či matematika, neváhejte složit až pětičlenný tým a přijít 14. 2. 2020 do Prahy zasoutěžit si a změřit síly se soupeři z celé Evropy!

Trh s bateriemi je závislý na několika zemích

Drtivá většina surovin na výrobu lithiových baterií pochází jen z několika zemí světa. Trh s akumulátory je tak závislý na dodávkách z Konga, Číny, Austrálie, Chile a Argentiny. Ceny vzácných kovů může ohrozit politická situace v těchto státech.

Odstraňování uhlíku z atmosféry

Stále se mluví o nebezpečném globálním oteplování. Musí se dosáhnout nulových emisí uhlíku! volají klimaalarmisté. Může být odpovědí masové vysazování stromů? Zakládání rašelinišť? Nebo výroba dřevěného uhlí? Pomůže samotná zemská půda?

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail