Vliv středověkého osídlení na vlastnost půdy a současnou vegetaci

I krátkodobý vliv člověka vede k nevratným změnám půdních vlastností. A nejen v současnosti, je patrný i po 500 letech! Porozumíme-li nárokům na živiny základních rostlinných druhů, můžeme své znalosti využít nejen k identifikaci současných půdních vlastností, ale také k poodhalení účelů, pro něž půdu využívali naši předci.

Vědecký tým České zemědělské univerzity zkoumal zaniklou středověkou vesnici Kří ve Středočeském kraji. Místní osadníci tuto vesnici založili okolo roku 1357 a její zánik se datuje rokem 1420. Pro účely studie se na lokalitě identifikovala místa původní návsi a zemědělských usedlostí. Zde se podařilo zjistit umístění jejich dalších částí podle účelu využití – zahrady, dvorků, zemědělské budovy a vlastního domu sestávajícího z obytné části, předsíně a komory. Vědci na tomto území vymezili pokusné plochy, z nichž odebírali půdní vzorky a zaznamenávali četnost a pokryvnost jednotlivých druhů rostlin v bylinném patře.

Co výzkum zjistil

V místech, kde původně stály stavební objekty, se identifikovalo neutrální půdní pH a vysoká koncentrace živin. Důvodem může být skutečnost, že pro stavbu domů lidé využívali na vápník bohaté jílovité hlíny a dřevo. Nejvyšší koncentrace rostlinami využitelného fosforu byla naměřena na původních dvorcích těsně přiléhajících k domům. Zde se pravděpodobně shromažďoval organický odpad, popel ze dřeva, hnůj. Naopak nejnižší koncentrace živin v půdě byly v místech bývalé návsi a zahrad.

S tím souvisí i druhová rozmanitost rostlinné vegetace. Nejméně druhů bylo v bývalých zahradách (půda byla vyčerpaná pěstovanými rostlinami) a nejvíce v místech bývalých budov, kde byla také doložena až čtyřikrát vyšší biodiverzita, tj. rozmanitost rostlinných druhů.