Jak se k sobě chovají včely medonosné

Bez včel by zůstaly mnohé rostliny méně opylovány, jejich množení by se zkomplikovalo. proto Včely jsou pro život na naší planetě mimořádně užitečné a jejich svět je navíc velmi zajímavý. Jak pozná včela hlídající česno úlu, že jiná včela patří do tohoto včelstva? Jak se včely dorozumívají? Jak larva pozná, zda se má stát dělnicí nebo matkou?

Včely si voní

Poznávají se po vůni – včelí matka produkuje feromon, který včely roznášejí po celém úle. Každá včela pak typicky „voní“ po matce. Do cizího včelstva se může zapojit jedině tehdy, nese-li plno zásob, které je ochotna předat cizímu včelstvu v úle. Pokud u sebe zásoby nemá a chce vletět do nesprávného úlu, strážkyně česna ji zabijí.

Ve vyšším věku matka produkuje méně feromonu, což může být důvodem k takzvané tiché výměně. Včelstvo si vychová novou mladou matku a starou odstraní.

Včelí tanečky

Mezi nejzajímavější dorozumívání v hmyzí říši patří bezesporu včelí tanečky. Včelka, která najde bohatý zdroj pastvy (nektaru, pylu, vody), přilétne do úlu a předá o něm ostatním přesné informace pohybem připomínajícím tanec. Sdělí přitom nejen vzdálenost zdroje pastvy od úlu, ale také směr vzhledem ke Slunci a vydatnost snůšky.

Podle vzdálenosti se dělí tanečky na kruhový (krátká vzdálenost včelí pastvy) a osmičkový.

Kopí na zadečku

K obraně slouží včele zejména žihadlo. Na jeho konci je háček, který zamezí zpětnému vytažení žihadla z kůže pobodaného. Při bodnutí si včela se žihadlem vytrhne celý žihadlový aparát (tj. žihadlo, jedový váček, svaly řídící přísun jedu do žihadla) a umírá.

Trochu jiná situace nastává v případě boje s hmyzem, který má pevnou chininovou obálku, jež při vbodnutí žihadla praskne. Bodne-li například vosu, může pak včela své žihadlo stáhnout zpět.

Při bodnutí se ze žihadla vylučuje hormon, který ostatní včely informuje o hrozícím nebezpečí, a ony začínají na objekt, který dostal žihadlo, více útočit. Proto je lepší, když se po „obdržení“ žihadla od včel vzdálíme.

Matka, nebo dělnice?

Z oplozeného vajíčka se líhne matka nebo dělnice, ale jak larva pozná, v co se má proměnit?

Včelaři vypozorovali, že o druhu včely rozhoduje krmení larvy. Pokud larva dostává větší množství mateří kašičky, vylíhne se z ní matka. V opačném případě se líhne dělnice.

A co trubci?

Trubci se líhnou z neoplozených vajíček, jež matka klade do širších buněk, které se nazývají trubčina. Ve srovnání s dělnicemi se trubci vyvíjejí o tři dny déle.

Při množení včelstva zastávají trubci jeden z nejdůležitějších úkolů – během tzv. snubního proletu novou matku oplodňují. Poté zůstává trubčí penis v těle matky a trubec umírá.

Rovněž přes zimu nejsou trubci důležití, a tak je včely z úlu vyhánějí a zabíjejí.

Rojení včel

Přirozené množení včelstva probíhá při rojení, které nastává, když je včelstvo na jaře v plné síle a má hodně potravy. Matka naklade vajíčka do matečníků (větší buňky), z kterých se pak líhne matka. Ta pak vyhledává v úle další ještě nevylíhnuté matečníky a potenciální matky uvnitř zabíjí svým kladélkem (podobné zařízení jako žihadlo).

Stará matka s částí včel vylétne z úlu, včely se tzv. „rojí“. Matka je uprostřed roje, který si hledá místo pro usazení. Většinou spočine někde na větvi stromu a včely pátračky hledají vhodnou dutinu k zabydlení. Občas se stane, že se roj usadí v prázdném úle.

Zdroje

Ives Gustin, Ilustrované včelařství, Edice Kraj, 2010

Karl Weiss, Víkendový včelař, nakladatelství Víkend, 2005

Libor Hanousek, Začínáme včelařit, nakladatelství Brázda, 1991

Vladimír Veselý a kolektiv, Včelařství, nakladatelství Brázda, 2007