Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 215

Viry a chemická válka

O virech víme, že patří mezi původce nemocí, že napadají bakterie, rostliny i živočichy včetně lidí. Sloveso „napadají“ však není tak úplně správné, protože evokuje aktivní činnost virů. A tady je potíž. Jsou viry živé organismy?

Fotogalerie (2)
Elektronová mikro-fotografie bakteriofágu

Pokud se domníváte, že živé jsou, pokuste se vyjmenovat, co odlišuje „živé“ a „neživé“. Zjistíte, že viry vesměs splňují to „neživé“.

Například: vir se aktivně nepohybuje (unáší ho okolní prostředí – vzduch, voda, krev…). Nemá žádnou látkovou výměnu (nepřijímá „potravu“, nevylučuje). Dokonce se ani sám nemnoží, k tomu využívá hostitelskou buňku. Nereaguje ani na žádné vnější podněty, snad s výjimkou jediného. Vir je totiž tvořen jen genetickou informací (DNA) s proteinovým obalem na povrchu. Ten proteinový obal funguje obdobně jako „klíč“. Když vir vláčen prostředím narazí na buňku, která má v povrchové membráně kombinaci atomů odpovídající kombinaci atomů proteinového obalu (klíči), pronikne virus do vnitřku buňky a jeho DNA se napojí na DNA buňky. To vše je ale založeno pouze na „chemické podstatě“. Buňka poté začíná produkovat kopie viru a následně umírá. Dá se říct, že vir je takový kamikadze – zabije buňku a tím i sebe. Pokud jde něco tak málo živé jako vir vůbec „zabít“.

Nášlapná mina Enterococcus faecalis

Nejnovější výzkum možná naši představu o „živých“ virech úplně změní. Vědci totiž zkoumali bakterii Enterococcus faecalis žijící v našich střevech a zjistili, že pokud bakterie narazí na zdroj potravy, začne sama vytvářet bakteriofágy (viry napadající bakterie). Bakteriofágy můžeme přirovnat k „inteligentním“ nášlapným minám. Když se k nim přiblíží bakterie jiného druhu, bakteriofág do ní pronikne a zničí ji. Protože před zničením bakteriofág zajistí, aby napadená bakterie sama „vyrobila“ další nášlapné miny (repliky viru), jde z hlediska vedení (chemické!) války o tak vysoce sofistikovanou zbraň, že si o ní naši vojevůdci mohou zatím nechat jen zdát. Proč to Enterococcus provádí? No proto, aby ochránil zdroj potravy pro sebe, tj. pro bakterie svého druhu. Jedná se tedy o normální válku o zdroje!

Z tohoto pohledu je vir (bakteriofág) neživý. Je to pouhá chemická mina nalíčená na nepřítele.

Mohly by být viry dětmi bakterií?

Opusťme výzkum a pokusme se o určitou zobecňující spekulaci – nemohly by být náhodou VŠECHNY viry produkty bakterií? Odpověď je docela jednoduchá. Mohly! Viry, které dnes napadají člověka, živočichy i rostliny, mohly kdysi dávno vzniknout v chemické válce prabakterií a poté, jak se tyto prabakterie evolucí vyvíjely k vyšším organismům (rostlinám a živočichům), probíhala v jejich buňkách i evoluční modifikace oněch min‑virů, které jsou dnes díky tomu schopné napadat i všechny vyšší organismy. Díky sofistikovanosti těchto samoreplikujících se min se zbraně určené proti konkurující skupině bakterií samy „evolučně vyvinuly“ a dnes ohrožují i organismy, proti kterým vůbec původně „určeny“ nebyly.

Je‑li tato úvaha správná, pak nemoci jako chřipku, žloutenku i virové druhy rakoviny způsobují neživé miny – pozůstatky z chemické války prabakterií z doby před cca dvěma miliardami let…

Zdroje:

www.osel.cz/index.php?clanek=6521
phys.org/news/2012‑10‑intestinal‑bacteria‑phages‑weapons.html
www.ijpmonline.org

Vladimír Němec
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Kufřík matematických záhad

Historie matematiky se klene přes celá tisíciletí, učí se ji a používají lidé na celé planetě. Nezabránil tomu ani Codex Justinianus, sbírka všech zákonů a nařízení východořímského císaře Justiciána I, podle kterého „Zavrženíhodné umění matematické jest zakázáno především“.

Studenti postavili trikoptéru připomínající vosu

Měří jen 40 centimetrů, ale rozhodně ji nepřehlédnete. Trikoptéru Elektra, kterou na českobudějovické Vysoké škole technické a ekonomické (VŠTE) postavili studenti Jan Večerek a Tomáš Szendrei, pohánějí tři opravdu velmi hlasité rotory.

Bohatá diagnostika tokamaku ITER

Jak se obsluha tokamaku dozví, co se děje uvnitř vakuové komory v plazmatu? Prostředníkem mezi plazmatem a obsluhou budou, jako v každém tokamaku, nejrůznější diagnostiky. Vyhodnocovací zařízení obsadilo celé levé křídlo Trojbudoví (Tokamak Complex).

Vodík jako palivo budoucnosti

Investice do vodíkových technologií v posledních letech rostou. Loni dosáhly v Evropě rekordních téměř 22 miliard korun a dál se zvyšují. Hlavním cílem je snížit cenu vodíku, což by souběžně s budováním infrastruktury mělo urychlit energetické využití vodíku především v dopravě.

Utopený deštný prales

V přehradních nádržích vodních elektráren hluboko v Amazonii hynou statisíce stromů a stávají se tak velkým zdrojem emisí CO2 a metanu, skleníkových plynů.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail