Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 258

Viry a chemická válka

O virech víme, že patří mezi původce nemocí, že napadají bakterie, rostliny i živočichy včetně lidí. Sloveso „napadají“ však není tak úplně správné, protože evokuje aktivní činnost virů. A tady je potíž. Jsou viry živé organismy?

Fotogalerie (2)
Elektronová mikro-fotografie bakteriofágu

Pokud se domníváte, že živé jsou, pokuste se vyjmenovat, co odlišuje „živé“ a „neživé“. Zjistíte, že viry vesměs splňují to „neživé“.

Například: vir se aktivně nepohybuje (unáší ho okolní prostředí – vzduch, voda, krev…). Nemá žádnou látkovou výměnu (nepřijímá „potravu“, nevylučuje). Dokonce se ani sám nemnoží, k tomu využívá hostitelskou buňku. Nereaguje ani na žádné vnější podněty, snad s výjimkou jediného. Vir je totiž tvořen jen genetickou informací (DNA) s proteinovým obalem na povrchu. Ten proteinový obal funguje obdobně jako „klíč“. Když vir vláčen prostředím narazí na buňku, která má v povrchové membráně kombinaci atomů odpovídající kombinaci atomů proteinového obalu (klíči), pronikne virus do vnitřku buňky a jeho DNA se napojí na DNA buňky. To vše je ale založeno pouze na „chemické podstatě“. Buňka poté začíná produkovat kopie viru a následně umírá. Dá se říct, že vir je takový kamikadze – zabije buňku a tím i sebe. Pokud jde něco tak málo živé jako vir vůbec „zabít“.

Nášlapná mina Enterococcus faecalis

Nejnovější výzkum možná naši představu o „živých“ virech úplně změní. Vědci totiž zkoumali bakterii Enterococcus faecalis žijící v našich střevech a zjistili, že pokud bakterie narazí na zdroj potravy, začne sama vytvářet bakteriofágy (viry napadající bakterie). Bakteriofágy můžeme přirovnat k „inteligentním“ nášlapným minám. Když se k nim přiblíží bakterie jiného druhu, bakteriofág do ní pronikne a zničí ji. Protože před zničením bakteriofág zajistí, aby napadená bakterie sama „vyrobila“ další nášlapné miny (repliky viru), jde z hlediska vedení (chemické!) války o tak vysoce sofistikovanou zbraň, že si o ní naši vojevůdci mohou zatím nechat jen zdát. Proč to Enterococcus provádí? No proto, aby ochránil zdroj potravy pro sebe, tj. pro bakterie svého druhu. Jedná se tedy o normální válku o zdroje!

Z tohoto pohledu je vir (bakteriofág) neživý. Je to pouhá chemická mina nalíčená na nepřítele.

Mohly by být viry dětmi bakterií?

Opusťme výzkum a pokusme se o určitou zobecňující spekulaci – nemohly by být náhodou VŠECHNY viry produkty bakterií? Odpověď je docela jednoduchá. Mohly! Viry, které dnes napadají člověka, živočichy i rostliny, mohly kdysi dávno vzniknout v chemické válce prabakterií a poté, jak se tyto prabakterie evolucí vyvíjely k vyšším organismům (rostlinám a živočichům), probíhala v jejich buňkách i evoluční modifikace oněch min‑virů, které jsou dnes díky tomu schopné napadat i všechny vyšší organismy. Díky sofistikovanosti těchto samoreplikujících se min se zbraně určené proti konkurující skupině bakterií samy „evolučně vyvinuly“ a dnes ohrožují i organismy, proti kterým vůbec původně „určeny“ nebyly.

Je‑li tato úvaha správná, pak nemoci jako chřipku, žloutenku i virové druhy rakoviny způsobují neživé miny – pozůstatky z chemické války prabakterií z doby před cca dvěma miliardami let…

Zdroje:

www.osel.cz/index.php?clanek=6521
phys.org/news/2012‑10‑intestinal‑bacteria‑phages‑weapons.html
www.ijpmonline.org

Vladimír Němec
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

U výkonu krbu či kamen hraje hlavní roli tepelná ztráta domu

Vzrůstající ceny energií a obavy o dostupnost paliv pro zimní období nutí lidi přemýšlet o vytápění  již v létě.

Jak matematika pomůže šetřit energií

Až 4 000 megawatthodin bezemisní elektřiny bude možné příští rok ušetřit v Jaderné elektrárně Temelín. Dosáhne se toho optimalizací provozu čerpadel, která dopravují vodu do chladicích věží.

Jak se recyklují buňky našeho těla

Už jste to určitě slyšeli. Všechny buňky v lidském těle se vymění každých sedm let. Ale je to pravda? Ne tak docela. Některé buňky v některých orgánech a systémech v našem těle se zcela ...

Solné bazény na dně Rudého moře

Vzácné hlubinné solné bazény objevené v Rudém moři mohou obsahovat stopy vedoucí k rozuzlení historie regionu, či vrhnout světlo na původ života na Zemi, zjistila nová studie.

Jaké jsou největší impaktní krátery na Zemi?

Během své existence (asi 4,5 miliardy let) byla Země zasahována stovkami velkých asteroidů, které rozbíjely její povrch. Nejméně 190 z těchto kolizí (o kterých doposud víme) zanechalo ...

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail