Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 326

Co dělají včely v zimě?

Při pohledu na zasněžené úly nás může napadnout otázka, co včely dělají v zimě. Jak to, že přežijí do jara? Mají zimní spánek? Vytápí si svůj vlastní úl? Odpovědi hledejme u moudré matky přírody. Pomohou celoroční přípravy, kdy včely si do plástů pro zimní období ukládají zásoby pylu a medu, i fyzikální zákony.

Fotogalerie (3)
Zimní klid včelího království je jen zdánlivý

Zázrak přírody

Jedna osamocená včela hyne již při teplotě 5 stupňů Celsia. Včelstvo v úle dokáže úspěšně přežívat teploty sahající k minus 35 stupňům Celsia. Jak je to možné?

Pro přežití včelstva je podmínkou, aby zimu ve zdraví přečkala včelí matka. Ostatní včely se semknou v jejím okolí do tzv. chomáče a uvnitř něho udržují teplotu 20‑30 stupňů Celsia. Čím je větší zima, tím jsou včely k sobě více přimknuté. Aby včely z kraje nezmrzly, neustále se vyměňují. Zahřáté včely se ze středu chomáče přemisťují na povrch a včely z povrchu se naopak jdou zahřát dovnitř. Energii na vytápění chomáče včely získávají ze zimních medových zásob.

Pomáhá fyzika

Chomáč včel má tvar podobný kouli, protože ta má při daném objemu nejmenší povrch. Chomáč tvaru koule má tak nejmenší ztráty tepla. Změnou objemu a povrchu chomáče včely reagují na změny teploty a pomáhají tak regulovat teplotu uvnitř chomáče.

Měřením teploty uvnitř úlu bylo zjištěno, že v úle v zimě mrzne. Nad zimním chomáčem včel je nejvyšší teplota okolo 5 stupňů Celsia. Včely tedy úl nevytápějí. Zahřívají pouze vnitřek svého chomáče.

Podobný způsob přečkání tuhé zimy můžeme vidět u tučňáků. Tučňáci však energii na zahřívání berou ze svých tukových zásob a potravu nekonzumují jako včely.

Jak je to se zimním spánkem

Včely v zimě nespí, ale žijí podobně jako v létě – přijímají potravu a jejich metabolismus funguje normálně. Kam ale v zimě „chodí na záchod“, když nemohou vylétnout z úlu? I na to příroda pamatuje. Včela své výkaly odkládá do tzv. výkalového váčku tak, aby neznečistila plásty a případně tak do včelstva neroznesla nemoci. Výkalový váček se dokáže hodně roztáhnout, hmotnost výkalů může být větší než polovina hmotnosti těla dělnice. Během zimy pak včely využívají slunných dní, kdy dochází k mírnému oteplení nad 5 stupňů Celsia, k vylétnutí z úlu a vyprázdnění svého výkalového vaku. Dlouhodobé nepřetržité mrazy mohou proto být včelám nebezpečné a včelstvu hrozí onemocnění. Dosavadní mírná zima naznačuje, že toto nebezpečí včelkám letos naštěstí nehrozí.

Jan Podpěra
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Společně můžeme pokračovat mnohem rychleji, říkají fúzaři

Mé poslední dny strávené v akademickém ústavu se už počítaly na prstech jedné ruky. Nicméně se mi podařilo vydat knížku Soukromý kapitál ve výzkumu termojaderné fúze.

Kultivované maso: Co to je a jak vzniká

Kultivované maso je maso vypěstované přímo z živočišných buněk, bez nutnosti porážky zvířat. V dnešní době už nejde o sci-fi.

Hackathon v Brně – jaké inovace vymysleli středoškoláci za 24 hodin?

Mladé technické mozky ze středních škol z Česka a Slovenska se na konci listopadu utkaly v 8. ročníku AT&T HACKATHONu Junior v Brně. Dvoudenní maraton plný technologií opanovali ...

Záhadná světla na Měsíci

V noci 19. dubna 1787 astronom William Herschel zaznamenal z neosvětleného nového měsíce hodinu trvající světlo, jasné jako mlhovina v Orionu. Co to viděl? Pravděpodobně byl svědkem „přechodového ...

Energie z fúze v roce 2025: Šest globálních trendů, které je třeba sledovat

Oblast jaderné fúze se rychle vyvíjí. Fúze, která se dříve omezovala na experimentální výzkum, se nyní stává strategickou národní prioritou pro výzkum a vývoj.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail