Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 323

Co dělají včely v zimě?

Při pohledu na zasněžené úly nás může napadnout otázka, co včely dělají v zimě. Jak to, že přežijí do jara? Mají zimní spánek? Vytápí si svůj vlastní úl? Odpovědi hledejme u moudré matky přírody. Pomohou celoroční přípravy, kdy včely si do plástů pro zimní období ukládají zásoby pylu a medu, i fyzikální zákony.

Fotogalerie (3)
Zimní klid včelího království je jen zdánlivý

Zázrak přírody

Jedna osamocená včela hyne již při teplotě 5 stupňů Celsia. Včelstvo v úle dokáže úspěšně přežívat teploty sahající k minus 35 stupňům Celsia. Jak je to možné?

Pro přežití včelstva je podmínkou, aby zimu ve zdraví přečkala včelí matka. Ostatní včely se semknou v jejím okolí do tzv. chomáče a uvnitř něho udržují teplotu 20‑30 stupňů Celsia. Čím je větší zima, tím jsou včely k sobě více přimknuté. Aby včely z kraje nezmrzly, neustále se vyměňují. Zahřáté včely se ze středu chomáče přemisťují na povrch a včely z povrchu se naopak jdou zahřát dovnitř. Energii na vytápění chomáče včely získávají ze zimních medových zásob.

Pomáhá fyzika

Chomáč včel má tvar podobný kouli, protože ta má při daném objemu nejmenší povrch. Chomáč tvaru koule má tak nejmenší ztráty tepla. Změnou objemu a povrchu chomáče včely reagují na změny teploty a pomáhají tak regulovat teplotu uvnitř chomáče.

Měřením teploty uvnitř úlu bylo zjištěno, že v úle v zimě mrzne. Nad zimním chomáčem včel je nejvyšší teplota okolo 5 stupňů Celsia. Včely tedy úl nevytápějí. Zahřívají pouze vnitřek svého chomáče.

Podobný způsob přečkání tuhé zimy můžeme vidět u tučňáků. Tučňáci však energii na zahřívání berou ze svých tukových zásob a potravu nekonzumují jako včely.

Jak je to se zimním spánkem

Včely v zimě nespí, ale žijí podobně jako v létě – přijímají potravu a jejich metabolismus funguje normálně. Kam ale v zimě „chodí na záchod“, když nemohou vylétnout z úlu? I na to příroda pamatuje. Včela své výkaly odkládá do tzv. výkalového váčku tak, aby neznečistila plásty a případně tak do včelstva neroznesla nemoci. Výkalový váček se dokáže hodně roztáhnout, hmotnost výkalů může být větší než polovina hmotnosti těla dělnice. Během zimy pak včely využívají slunných dní, kdy dochází k mírnému oteplení nad 5 stupňů Celsia, k vylétnutí z úlu a vyprázdnění svého výkalového vaku. Dlouhodobé nepřetržité mrazy mohou proto být včelám nebezpečné a včelstvu hrozí onemocnění. Dosavadní mírná zima naznačuje, že toto nebezpečí včelkám letos naštěstí nehrozí.

Jan Podpěra
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Pětidenní cesta pro nejdelší a nejširší komponentu ITER

Rychlostí chůze trvá dosažení lokality ITER z Berre-l’Étang, vzdáleného 70 kilometrů, přibližně 16 hodin. Pokud ale plánujete cestovat pouze mezi 22:30 a časnými ranními hodinami následujícího ...

Kazachstán plánuje výstavbu jaderné elektrárny v lokalitě Balchaš

Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.

Unikátní český patent na využití tepla z odpadní vody

Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.

Od Londýna po Ósaku: Příběhy EXPO pavilonů, které našly nový domov

Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.

Pryč s kolonami, rychlejší průjezd i méně nehod

Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail