Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 320

Co dělají včely v zimě?

Při pohledu na zasněžené úly nás může napadnout otázka, co včely dělají v zimě. Jak to, že přežijí do jara? Mají zimní spánek? Vytápí si svůj vlastní úl? Odpovědi hledejme u moudré matky přírody. Pomohou celoroční přípravy, kdy včely si do plástů pro zimní období ukládají zásoby pylu a medu, i fyzikální zákony.

Fotogalerie (3)
Zimní klid včelího království je jen zdánlivý

Zázrak přírody

Jedna osamocená včela hyne již při teplotě 5 stupňů Celsia. Včelstvo v úle dokáže úspěšně přežívat teploty sahající k minus 35 stupňům Celsia. Jak je to možné?

Pro přežití včelstva je podmínkou, aby zimu ve zdraví přečkala včelí matka. Ostatní včely se semknou v jejím okolí do tzv. chomáče a uvnitř něho udržují teplotu 20‑30 stupňů Celsia. Čím je větší zima, tím jsou včely k sobě více přimknuté. Aby včely z kraje nezmrzly, neustále se vyměňují. Zahřáté včely se ze středu chomáče přemisťují na povrch a včely z povrchu se naopak jdou zahřát dovnitř. Energii na vytápění chomáče včely získávají ze zimních medových zásob.

Pomáhá fyzika

Chomáč včel má tvar podobný kouli, protože ta má při daném objemu nejmenší povrch. Chomáč tvaru koule má tak nejmenší ztráty tepla. Změnou objemu a povrchu chomáče včely reagují na změny teploty a pomáhají tak regulovat teplotu uvnitř chomáče.

Měřením teploty uvnitř úlu bylo zjištěno, že v úle v zimě mrzne. Nad zimním chomáčem včel je nejvyšší teplota okolo 5 stupňů Celsia. Včely tedy úl nevytápějí. Zahřívají pouze vnitřek svého chomáče.

Podobný způsob přečkání tuhé zimy můžeme vidět u tučňáků. Tučňáci však energii na zahřívání berou ze svých tukových zásob a potravu nekonzumují jako včely.

Jak je to se zimním spánkem

Včely v zimě nespí, ale žijí podobně jako v létě – přijímají potravu a jejich metabolismus funguje normálně. Kam ale v zimě „chodí na záchod“, když nemohou vylétnout z úlu? I na to příroda pamatuje. Včela své výkaly odkládá do tzv. výkalového váčku tak, aby neznečistila plásty a případně tak do včelstva neroznesla nemoci. Výkalový váček se dokáže hodně roztáhnout, hmotnost výkalů může být větší než polovina hmotnosti těla dělnice. Během zimy pak včely využívají slunných dní, kdy dochází k mírnému oteplení nad 5 stupňů Celsia, k vylétnutí z úlu a vyprázdnění svého výkalového vaku. Dlouhodobé nepřetržité mrazy mohou proto být včelám nebezpečné a včelstvu hrozí onemocnění. Dosavadní mírná zima naznačuje, že toto nebezpečí včelkám letos naštěstí nehrozí.

Jan Podpěra
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Tábor "Výfuk" mezi hvězdami

„Ať vás provází Síla“, znělo pravidelně po dva týdny na přelomu července a srpna v Mařenicích v Lužických horách. V malé vísce se totiž konal již třináctý ...

Umělá inteligence mezi nadšením a střízlivou vírou

Umělá inteligence se rychle prosazuje i v oborech, kde by ji ještě před pár lety nikdo nečekal. Od role výčepních na festivalech až po rozhodování o postřicích v zemědělství.

Jakou barvu má měsíční světlo?

Modrý měsíc, krvavý měsíc a medový měsíc – tak se nám jeví náš satelit ze Země. Měnící se odstín Měsíce má svůj základ ve vědě – v optice.

Netstalking – internetová archeologie

Přemýšleli jste někdy, co se skrývá za známými webovými stránkami, které denně navštěvujete? Kolik „věcí“ je vůbec na internetu? Je toho mnohem víc, než si myslíte!

Počkáme si na premiéru

V červenci se v severočeském Sokolově objevil argentinský filmový štáb, který natočil první záběry celovečerního dokumentu jménem Huemul.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail