Od bouřky k tornádu
Ve světě vznikají každoročně z bouřek tisíce tornád. Tento proces je složitým a fascinujícím přírodním úkazem, jednou z nejprudších proměn v přírodě.
Při pohledu na zasněžené úly nás může napadnout otázka, co včely dělají v zimě. Jak to, že přežijí do jara? Mají zimní spánek? Vytápí si svůj vlastní úl? Odpovědi hledejme u moudré matky přírody. Pomohou celoroční přípravy, kdy včely si do plástů pro zimní období ukládají zásoby pylu a medu, i fyzikální zákony.
Pro přežití včelstva je podmínkou, aby zimu ve zdraví přečkala včelí matka. Ostatní včely se semknou v jejím okolí do tzv. chomáče a uvnitř něho udržují teplotu 20‑30 stupňů Celsia. Čím je větší zima, tím jsou včely k sobě více přimknuté. Aby včely z kraje nezmrzly, neustále se vyměňují. Zahřáté včely se ze středu chomáče přemisťují na povrch a včely z povrchu se naopak jdou zahřát dovnitř. Energii na vytápění chomáče včely získávají ze zimních medových zásob.
Měřením teploty uvnitř úlu bylo zjištěno, že v úle v zimě mrzne. Nad zimním chomáčem včel je nejvyšší teplota okolo 5 stupňů Celsia. Včely tedy úl nevytápějí. Zahřívají pouze vnitřek svého chomáče.
Podobný způsob přečkání tuhé zimy můžeme vidět u tučňáků. Tučňáci však energii na zahřívání berou ze svých tukových zásob a potravu nekonzumují jako včely.
Ve světě vznikají každoročně z bouřek tisíce tornád. Tento proces je složitým a fascinujícím přírodním úkazem, jednou z nejprudších proměn v přírodě.
Vědci se snaží určit ideální období pro ranou fázi života na Zemi, která předcházela všem živým organismům. Nový výzkum přesněji vymezil počátek tzv. „světa RNA“ (RNA World).
V létě 2026 americký regulační úřad NRC oznámil plán, který vyvolal velkou pozornost: zrušit princip ALARA („As Low As Reasonably Achievable“) v radiační ochraně.
Vědci vyvinuli technologii pro neviditelný přenos informací maskovaných jako tepelné záření pozadí. S využitím jevu zvaného „negativní světlo“ přenesli 100 kb/s (kilobitů ...
Každou sekundu každý den je naše Země bombardována částicemi z vesmíru. Některé z těchto částic narazí na zemskou atmosféru, čímž mohou vyvolat spršku dalších částic, ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.