Ochrana technických zařízení a dat během výpadků elektřiny
Rozsáhlé výpadky elektřiny, které počátkem května 2025 zasáhly Pyrenejský poloostrov, poukázaly na zranitelnost naší energetické infrastruktury a zdůraznily potřebu ochránit ...
Minule jsme se zastavili u tří jevů, kterých jsme si jako pozorní experimentátoři všimli při přípravě pokusů na téma „globální oteplení“. Připomínáme, že „sladkou“ a slanou vodu (či led) odlišujeme pomocí potravinářského barviva: červená barva = „sladká“ voda, modrá barva = slaná voda. Dnes se soustředíme na další zajímavé a na první pohled možná nepochopitelné jevy, které se však projeví až v průběhu samotných pokusů – při tání ledu.
Podle návodu v úvodu našeho seriálu si z obarvené vody připravíme váleček červeného ledu. Led opatrně vložíme do sklenice s čirou vodou z vodovodu a pozorně sledujeme tání spodního konce válečku.
Vznikající červená voda má teplotu okolo 0 °C a v podobě barevných pramínků klesá ke dnu sklenice. To dokazuje, že studená voda z tajícího ledu má větší hustotu než teplá voda z vodovodu. (Obr. 1, obr. 2)
Připravíme si opět ledový váleček a vložíme do sklenice s vodou z vodovodu. Po určité době tání se začne tvar válečku výrazně měnit: místo původního válcového tvaru vzniká v oblasti vodní hladiny čím dál užší „hrdlo“.
Proč?
Z předešlého experimentu již víme, že nejstudenější voda (z tajícího ledu) klesá ke dnu a vytlačuje teplejší „původní“ vodu k hladině. U hladiny proto taje led rychleji než ve větších hloubkách, což způsobuje změnu válcového tvaru. (Obr. 3)
Dnes vyzkoušíme zbývající dvě varianty, ale soustředíme se především na výsledné rozložení barev:
Proč?
Seriál o tání ledu je u konce. V jeho úvodu jsme se pokusili pomocí jednoduchého pokusu odpovědět na „ekologickou“ otázku, zda může tání plovoucích mořských ledovců ovlivnit výšku hladiny moří a oceánů. Zjistili jsme, že nikoli. Tím by mohlo naše pátrání skončit. Jako zvídaví a zvědaví experimentátoři jsme však narazili na řadu dalších fyzikálních jevů, které si také zasloužily naši pozornost.
Rozsáhlé výpadky elektřiny, které počátkem května 2025 zasáhly Pyrenejský poloostrov, poukázaly na zranitelnost naší energetické infrastruktury a zdůraznily potřebu ochránit ...
V temelínské jaderné elektrárně zkoušejí energetici využití autonomních dronů pro inspekce technologií v obtížně přístupných prostorách.
Pietro Barabashi, generální ředitel mezinárodního projektu ITER, který ve Francii buduje fúzní reaktor, vypráví o nekonečně náročném procesu výstavby.
Skupina ČEZ otevřela v Málkově u Chomutova moderní dispečerské centrum pro řízení obnovitelných zdrojů energie. Počítá se s tím, že do portfolia výroben ovládaných ...
„Bez energetické bezpečnosti není žádná bezpečnost,“ takto shrnuje Dr. William Gillett, ředitel energetického programu EASAC, zprávu Zabezpečení udržitelných energetických zásob.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.