Včasná detekce rakoviny slinivky břišní
Karcinom pankreatu nepatří k nejčastěji diagnostikovaným zhoubným nádorům, ale je jedním z nejsmrtelnějších kvůli svému časnému lokálnímu rozšíření a metastatickému chování.
Minule jsme se zastavili u tří jevů, kterých jsme si jako pozorní experimentátoři všimli při přípravě pokusů na téma „globální oteplení“. Připomínáme, že „sladkou“ a slanou vodu (či led) odlišujeme pomocí potravinářského barviva: červená barva = „sladká“ voda, modrá barva = slaná voda. Dnes se soustředíme na další zajímavé a na první pohled možná nepochopitelné jevy, které se však projeví až v průběhu samotných pokusů – při tání ledu.
Podle návodu v úvodu našeho seriálu si z obarvené vody připravíme váleček červeného ledu. Led opatrně vložíme do sklenice s čirou vodou z vodovodu a pozorně sledujeme tání spodního konce válečku.
Vznikající červená voda má teplotu okolo 0 °C a v podobě barevných pramínků klesá ke dnu sklenice. To dokazuje, že studená voda z tajícího ledu má větší hustotu než teplá voda z vodovodu. (Obr. 1, obr. 2)
Připravíme si opět ledový váleček a vložíme do sklenice s vodou z vodovodu. Po určité době tání se začne tvar válečku výrazně měnit: místo původního válcového tvaru vzniká v oblasti vodní hladiny čím dál užší „hrdlo“.
Proč?
Z předešlého experimentu již víme, že nejstudenější voda (z tajícího ledu) klesá ke dnu a vytlačuje teplejší „původní“ vodu k hladině. U hladiny proto taje led rychleji než ve větších hloubkách, což způsobuje změnu válcového tvaru. (Obr. 3)
Dnes vyzkoušíme zbývající dvě varianty, ale soustředíme se především na výsledné rozložení barev:
Proč?
Seriál o tání ledu je u konce. V jeho úvodu jsme se pokusili pomocí jednoduchého pokusu odpovědět na „ekologickou“ otázku, zda může tání plovoucích mořských ledovců ovlivnit výšku hladiny moří a oceánů. Zjistili jsme, že nikoli. Tím by mohlo naše pátrání skončit. Jako zvídaví a zvědaví experimentátoři jsme však narazili na řadu dalších fyzikálních jevů, které si také zasloužily naši pozornost.
Karcinom pankreatu nepatří k nejčastěji diagnostikovaným zhoubným nádorům, ale je jedním z nejsmrtelnějších kvůli svému časnému lokálnímu rozšíření a metastatickému chování.
O činnosti FYKOS (Fyzikální korespondenční seminář), který rozvíjí a řídí parta studentů z MatFyz, informuje Třípól pravidelně (a rád).
Klimatická změna i napjaté mezinárodní vztahy ohrožující energetickou bezpečnost celých kontinentů. To jsou podle studie poradenské společnosti Enerdata a Francouzského institutu pro mezinárodní ...
S rozvojem elektromobility se energetikům otvírá další možnost, jak vykrývat výkyvy sítě způsobené větší poptávkou ve špičkách i nestejnoměrnými dodávkami z obnovitelných zdrojů.
Při hledání řešení energetických problémů lidstva se v poslední době ve světě objevila řada netradičních projektů. Izraelský kibuc Yahel nedaleko Rudého moře používá k ...
Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.