Tábor "Výfuk" mezi hvězdami
„Ať vás provází Síla“, znělo pravidelně po dva týdny na přelomu července a srpna v Mařenicích v Lužických horách. V malé vísce se totiž konal již třináctý ...
Minule jsme se zastavili u tří jevů, kterých jsme si jako pozorní experimentátoři všimli při přípravě pokusů na téma „globální oteplení“. Připomínáme, že „sladkou“ a slanou vodu (či led) odlišujeme pomocí potravinářského barviva: červená barva = „sladká“ voda, modrá barva = slaná voda. Dnes se soustředíme na další zajímavé a na první pohled možná nepochopitelné jevy, které se však projeví až v průběhu samotných pokusů – při tání ledu.
Podle návodu v úvodu našeho seriálu si z obarvené vody připravíme váleček červeného ledu. Led opatrně vložíme do sklenice s čirou vodou z vodovodu a pozorně sledujeme tání spodního konce válečku.
Vznikající červená voda má teplotu okolo 0 °C a v podobě barevných pramínků klesá ke dnu sklenice. To dokazuje, že studená voda z tajícího ledu má větší hustotu než teplá voda z vodovodu. (Obr. 1, obr. 2)
Připravíme si opět ledový váleček a vložíme do sklenice s vodou z vodovodu. Po určité době tání se začne tvar válečku výrazně měnit: místo původního válcového tvaru vzniká v oblasti vodní hladiny čím dál užší „hrdlo“.
Proč?
Z předešlého experimentu již víme, že nejstudenější voda (z tajícího ledu) klesá ke dnu a vytlačuje teplejší „původní“ vodu k hladině. U hladiny proto taje led rychleji než ve větších hloubkách, což způsobuje změnu válcového tvaru. (Obr. 3)
Dnes vyzkoušíme zbývající dvě varianty, ale soustředíme se především na výsledné rozložení barev:
Proč?
Seriál o tání ledu je u konce. V jeho úvodu jsme se pokusili pomocí jednoduchého pokusu odpovědět na „ekologickou“ otázku, zda může tání plovoucích mořských ledovců ovlivnit výšku hladiny moří a oceánů. Zjistili jsme, že nikoli. Tím by mohlo naše pátrání skončit. Jako zvídaví a zvědaví experimentátoři jsme však narazili na řadu dalších fyzikálních jevů, které si také zasloužily naši pozornost.
„Ať vás provází Síla“, znělo pravidelně po dva týdny na přelomu července a srpna v Mařenicích v Lužických horách. V malé vísce se totiž konal již třináctý ...
Umělá inteligence se rychle prosazuje i v oborech, kde by ji ještě před pár lety nikdo nečekal. Od role výčepních na festivalech až po rozhodování o postřicích v zemědělství.
Modrý měsíc, krvavý měsíc a medový měsíc – tak se nám jeví náš satelit ze Země. Měnící se odstín Měsíce má svůj základ ve vědě – v optice.
Přemýšleli jste někdy, co se skrývá za známými webovými stránkami, které denně navštěvujete? Kolik „věcí“ je vůbec na internetu? Je toho mnohem víc, než si myslíte!
V červenci se v severočeském Sokolově objevil argentinský filmový štáb, který natočil první záběry celovečerního dokumentu jménem Huemul.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.