Pomohou negativní emise změnit klima?

Největší uhelná elektrárna ve Velké Británii plánuje spalovat biomasu a ukládat emise CO₂ v Severním moři. Jde o fantaskní scénář v boji proti změně klimatu: elektrárnu produkující negativní emise?

Elektrárna Drax absorbérem CO₂

Tento sen by mohl dorazit do Spojeného království z lesů státu Mississippi. Velká uhelná elektrárna Drax je se svými dvanácti chladicími věžemi jednou z největších emitentů skleníkových plynů na světě. Její komíny každoročně vypouštějí do ovzduší přibližně 23 milionů tun CO₂.

Elektrárna vyrábí asi 10 % elektřiny ve Spojeném království. Majitelé elektrárny plánují nahradit uhlí dřevěnými peletami a ukládat emise CO₂. Díky pěstování stromů, které postupně nahradí ty, které již byly spáleny, by se tak elektrárna Drax mohla v budoucnosti stát největším průmyslovým absorbérem CO₂ na světě.

Společnost Drax nedávno zahájila provoz závodu ve státě Mississippi, kde přeměňuje palivové dříví z místních borovicových lesů na suché a slisované pelety. Ve státě Louisiana buduje přístav v Baton Rouge, odkud se budou pelety dopravovat do Spojeného království. Kromě borovicových pelet se budou vykupovat nejen pelety z tvrdého dřeva z jižních států USA, ale také kanadské piliny a dříví z Brazílie. V roce 2016 se má přes oceán přepravit na 7 milionů tun pelet. Ze Spojeného království bude pocházet jen asi 5 % biomasy, převážně ve formě slámy.

Projekt White Rose

Očekává se, že britská vláda dá koncem roku 2015 souhlas s projektem White Rose v elektrárně Drax za 500 milionů liber. Projekt od roku 2020 umožní ročně na dno Severního moře ukládat potrubím v délce 165 km² miliony tun CO₂. V rámci projektu se bude vyrábět elektřina s negativními emisemi pro přibližně 600 000 domácností.

Mezivládní panel o změně klimatu (IPCC) považuje takové opatření v boji proti změně klimatu za velmi důležité. Ve své zprávě z konce roku 2014 dospěl k závěru, že široké využívání biomasy se zachycením a ukládáním CO₂ (technologie CCS) bude nezbytné k udržení změny globální teploty pod dvěma stupni Celsia. Energie, které bude třeba ke sklizni, zpracování a dopravě dříví, si vyžádá ve srovnání se spalováním uhlí asi 14 % emisí CO₂. Veškerý uhlík emitovaný spalováním dřevěných pelet bude pak vyvážen jeho absorbcí při růstu nových stromů.

Co na to vědci

Ekologický analytik Timothy Searchinger z Princeton University se domnívá, že až se stromy pokácejí, mohla by se půda opět využít k jiným účelům, například na pěstování bavlny. Společnost Drax však vytváří ekonomické pobídky pro lepší vysazování a hospodaření s lesy a díky rozvoji trhu s dřívím její plán pomůže zvýšit obsah uhlíku v lesích. S tím souhlasí i děkan lesnictví na University of Georgia a dodává, že díky trhu s palivovým dřívím se zde lesy v posledních desetiletích velmi rychle rozšiřují. Například stát Mississippi rozšířil jejich plochu o 400 000 ha, a to v mnoha případech na půdách, kde se dříve pěstovala bavlna. Příchod společnosti Drax pomůže udržet tyto lesy i nadále. Pokud se sklidí více dříví, bude možné vysázet i více nových stromů a v lesích se tak zvýší obsah uhlíku. I když tak tomu může být, problém spočívá v tom, že pro uplatnění této technologie ovlivňující změnu klimatu budou třeba velké plochy půdy. Přitom jde o půdu, která slouží i k jiným účelům, například pro  zemědělství nebo pro živočichy žijící volně v přírodě .

Zdroje

O elektrárně Drax a jejích projektech více na http://www.drax.com/

(Fred Pearce: Negative emissions ahead. New Scientist, 2015, č. 3033, s. 8-9.)