Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 189

World Solar Challenge

Své slavné závody a „formule“ mají dnes již i solární elektromobily. Vědí o nich však většinou jen zasvěcení a museli byste za nimi až do vzdálené Austrálie. Mladé vývojářské týmy automobilek General Motors, Ford a technické univerzity ve švýcarském Bielu se již v roce 1987 rozhodly porovnat výkony svých solárních vozítek vytrvalostním závodem. K tomu si vybraly 3021 km dlouhou a sluncem po celý rok doslova „vypraženou“ pouštní silnici spojující Darwin na severu Austrálie s jižním Adelaidem.

Fotogalerie (6)
Pilot nizozemského „Nuna-6“ je doslova obležen monitory pro navigaci, komunikaci a funkcí vozidla

Na pouštní „dálnici“ sloužící zejména kamionové dopravě tehdy zvítězil futuristicky laděný, 12 solárními panely s 8800 křemíkovými články doslova „olepený“ americký „SunRaycer“ vybavený bicyklovými koly. Ve vybraných časech – vždy od 8.00 h ráno do 17,00 h odpoledne – jeho řidič John Harsvegern urazil tehdy určenou trasu za 5,2 dne. Komisaři mu vypočetli průměrnou rychlost 66,9 km/h.

Zrod nové tradice World Solar Challenge

Automobilové koncerny začaly závody, které přinášejí vývoji elektromobilů cenné zkušenosti, podporovat a mezinárodní výbor „World Solar Challenge“ se rozhodl pořádat závod každé tři roky, od roku 2007 pak každé dva roky. Limity pro každý další závod se postupně měnily s pokrokem technologie vozů, zlepšujícími se výkony fotovoltaických článků a s rostoucí kapacitou akumulátorů.

90. léta patřila Hondě, v dalších letech následovaly univerzitní solarmobily

V devadesátých letech vítězily solarmobily Honda „Dream“. Při podmínce omezení plochy článků na maximálně 8 m2 dosahovaly průměrné rychlosti až 100 km/h. Při ní už lehoučkým, obvykle tříkolovým vozítkům s hliníkovou konstrukcí a kevlarovým pláštěm hrozí, že se převrátí náporem větru. Až do posledního závodu roku 2011 se na čelních místech mezi 30 až 40 solarmobily držely nejlépe vozy nizozemského týmu Nuon Solar z delftské univerzity. Vozy se během více než pět dnů trvajícího závodu setkávají i s nepříjemnými překážkami – od zvířat volně přebíhajícíchsilnici přes silný vítr až po okolní lesní požáry.

V posledním závodě roku 2011 si hlavní trofej odnesli dva studenti z japonské univerzity Tokai za průměrnou rychlost 91,54 km/h.

Letos i třetí třída

K třídám Adventure Class (se třemi koly, jedním řidičem a s články o ploše do 6 m2), nebo Challenger se čtyřmi koly), letos přibude třída Cruiser, zahrnující vozidla s řidičem a spolujezdcem s možností nočního dobíjení akumulátoru. Nadějným reprezentantem bude solarmobil „Stella“ představený letos 22členným kolektivem Solar-teamu z nizozemského Eindhovenu.

Do závodu se přihlásilo 37 univerzitních a továrních týmů z 21 zemí. Podle nových propozic musí řidič každého vozidla v kokpitu sedět a nikoliv – jako dříve z důvodu snížení odporu vzduchu – ležet. Jezdci mají v kokpitech k dispozici počítače a díky GPS dostávají přesné zprávy o počasí na trati. Půl hodiny denně musí na vyznačených místech zastavit, aby se mohli setkat s novináři a filmaři. Jezdci se mohou vystřídat, najíst či provést minimální povolené opravy. Jezdci s hmotností menší než 80 kg dostanou do vozu vyrovnávací olověné závaží.

Seznam týmů účastníků závodu 2013 a podrobnosti o jejich solarmobilech najdete na: http://www.worldsolarchallenge.org/about_wsc_2013/2013_team_list

Jan Tůma
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 11 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Irský matematik a fyzik George Gabriel Stokes

Světlo je jeden z nejúžasnějších přírodních jevů a pro život člověka má zásadní význam. Je pro nás nejen hlavním prostředkem poznávání světa a vesmíru, ale i zdrojem emocí, je obdivováno a zkoumáno uměním i vědou. Optika, nauka o světle, je vlastně nejstarší částí fyziky.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail