Jádro versus fotovoltaika 1:0

V posledních letech došlo v České republice k obrovskému rozmachu slunečních elektráren. Bylo instalováno několik tisíc fotovoltaických zdrojů ve všech krajích ČR. Pokud dnes projíždíte krajinou prakticky kdekoliv v naší zemi, není možné si po několika minutách nevšimnout alespoň jednoho panelu stojícího na bývalé zemědělské půdě či v lepším případě na střeše budovy. Zdálo by se, že výroba elektrické energie ze Slunce musela zaznamenat nejvyšší nárůst výroby elektřiny ze všech zdrojů. Vždyť u jaderné energetiky se v tuto dobu pouze začalo veřejně mluvit o potřebě nových bloků v Temelíně. Nedošlo ani k významnému nárůstu u tepelných či vodních zdrojů. Pouze větrné elektrárny zaznamenaly růst, ten se ale s nárůstem fotovoltaiky absolutně nedá srovnat. Opravdu výroba elektřiny ze Slunce tolik vzrostla?

Ne, jádro vítězí

Výroba elektrické energie v jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín dosáhla v roce 2006 dohromady 26 046 GWh. Oproti tomu výroba ze slunečních elektráren činí pouhých 0,2 GWh. V roce 2011 dosáhla výroba z jádra již 28 282 GWh a ze Slunce 2 118 GWh. Výroba z jádra stoupla o 118 GWh víc než výroba ze slunečních elektráren. Pomyslným vítězem v tomto „závodě“ se stala jaderná energetika, která dokázala za uvedené období nejvíce zvýšit svou výrobu oproti všem jiným zdrojům energie.

Pomyslné „etapové vítězství“ by získala fotovoltaika pouze v roce 2011, kdy došlo k rekordnímu nárůstu ve výši 1 502 GWh.

Růst jen u jádra, Slunce a větru

Zatímco výroba energie z jádra, Slunce i větru každý rok zaznamenávala nárůst, výroba ve vodních i tepelných elektrárnách rostla i klesala. U výroby z vody to bylo především díky počasí – množství srážek v daném období. Produkce tepelných elektráren je oproti tomu závislá na poptávce. Těžba uhlí nebo plynu stojí mnoho peněz, zatímco Slunce svítí zdarma. Pokles je tedy způsoben nižší poptávkou danou i ekonomickou krizí a vyšší výrobou ostatních zdrojů, které tak nahradily výrobu z uhlí.

Průběžná modernizace

Nárůst produkce jaderné energetiky byl způsoben třemi základními důvody. Tím hlavním je zvýšení stability výroby v Temelíně, druhým je zkrácení pravidelných odstávek za účelem výměny paliva v obou elektrárnách, posledním faktorem je rozsáhlá modernizace Dukovan. Od konce roku 2011 už tři ze čtyř bloků mají instalovaný výkon 500 MW (na počátku byl výkon bloku 440 MW), celkových 2000 MW má jaderná elektrárna dosáhnout v roce 2013.

Již za dva roky by mohly modernizované Dukovany vyrobit až 16 TWh elektrické energie ročně. Spolu s Temelínem, jenž si dal cíl vyrobit „bezpečně 15 TWh“, tak mohou naše jaderky reálně dosáhnout celkové výroby mezi 30‑31 TWh ročně. Nárůst produkce od roku 2006 se tak zdvojnásobí.

Jde to i bez novostaveb

Modernizace zdrojů elektřiny spojená se zvýšením produktivity výroby není jen výsadou jaderné energetiky. Zvyšuje se účinnost tepelných i vodních elektráren v ČR i jinde ve světě. V dnešní době ovlivněné ekonomickou krizí, kdy je výstavba velkého zdroje na „zelené louce“ spojena s náročným legislativním procesem a často i odporem různých hnutí, je modernizace zdrojů často jedinou cestou.

Fotovoltaika v České republice má svůj vrchol již pravděpodobně za sebou. Nejvyšší instalovaný výkon byl v dubnu 2011 – 1984,9 MW. Ke konci roku dokonce klesl na 1970 MW. Je to zřejmě způsobeno výrazným snížením povinných výkupních cen, jejichž výše přivedla do výhodného solárního byznysu mnoho firem i jednotlivců. Modernizace slunečních elektráren podobná rozsahem té v Dukovanech je prakticky vyloučena, protože modernizované zdroje by kvůli nové legislativě přišly o původní vysoké výkupní ceny. Zvýšení produkce může ovlivnit pouze extrémně slunečné počasí.

Použité zdroje: http://www.eru.cz

Vývoj výroby elektrické energie v ČR [GWh]

	Jádro	Rozdíl oproti 2006	Fotovoltaika	Rozdíl oproti 2006
2006	26 046,5	0,0	0,2	0,0
2007	26 172,1	125,6	1,8	1,6
2008	26 551,0	504,5	12,9	12,7
2009	27 207,8	1 161,3	88,8	88,6
2010	27 998,2	1 951,7	615,7	615,5
2011	28 282,6	2 236,1	2 118,0	2 117,8

Energetika v České republice v roce 2011

	Instalovaný výkon 31. 12. [MW]	Výroba [GWh]	Podíl výroby [%]	Koeficient ročního využití *
Jaderné elektrárny	3 970,00	28 282,60	32,3	81 %
Vodní elektrárny	1 054,56	2 835,00	3,2	31 %
Větrné elektrárny	218,90	396,80	0,5	21 %
Sluneční elektrárny	1 970,97	2 118,00	2,4	12 %
Tepelné elektrárny	11 889,00	53 928,10	61,6	52 %
Celkem	20 250,00	87 560,60	100,	49 %

* Přibližný údaj.