Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 189

Kde se u nás vzaly Halladayovy turbíny

Za vrchol v konstrukci rotorů větrných mlýnů můžeme považovat Halladayovu turbínu. Vynalezl a sestrojil ji v roce 1854 severoamerický farmář a konstruktér Daniel Halladay. Větrné oběžné kolo turbíny bylo opatřeno několika sekcemi stavitelných žaluzií, které nastavovala středově ovládaná táhla.

Fotogalerie (5)
Mlýn s Halladayovou turbínou nad obcí Miroslav na Znojemsku (detail z pohlednice ze sbírky Stanislava Práta)

Atypický rotor Halladayovy turbíny se zcela funkční regulací je dodnes patrný na větrném mlýně v Ruprechtově na Drahanské vrchovině. Halladayovu turbínu se zde podařilo rekonstruovat v letech 1994‑1995 doslova z trosek. Majitel mlýna k obnově využil dochované staré fotografie a odbornou pomoc pracovníků brněnského Technického muzea. Turbína má průměr 10 m, hmotnost 2 tuny a otáčí se ve výšce 16 m. Je zajímavé, že v blízkém okolí – v obcích Sivice a Tvarožná – existují záznamy o dalších nedochovaných turbínách tohoto typu. Podobná turbína poháněla také větrný mlýn u Miroslavi na Znojemsku. O její „objev“ se postaral nález historické pohlednice a další dobová, dokonce datovaná fotografie; ta potvrzuje existenci další dosud neznámé Halladayovy turbíny u Podivína na Břeclavsku.

Evropský unikát

Je zajímavé, že nikde jinde v Evropě není turbína tohoto typu ani dochována, ani zdokumentována. U nás větrná čerpadla s těmito typy rotorů najdeme na historických fotografiích a pohlednicích Jemnice a bývalé elektrárny v obci Lešná na Zlínsku. Pro úplnost – repliky Halladayovy turbíny byly na Moravě instalovány jako pohyblivé poutače u benzinové pumpy u Znojma a donedávna i u nákupního areálu u Olomouce. Funkční model tohoto typu větrného rotoru, na němž je patrný i způsob regulace lopatek umístěných na obvodu větrného kola v centrálně ovládaných sekcích, je vystaven v expozici obnovitelných zdrojů energie v elektrárně Hučák v Hradci Králové.

Jak se u nás vzaly

Kde se u nás Halladayovy turbíny, vynalezené v Americe, vzaly? Historici spekulují, že myšlenku mohl na Moravu přivézt původní majitel větrného mlýna v Ruprechtově, který nějakou dobu v Americe žil. Trochu jiný výklad nabízí zprávička z „Národních listů“, otištěná v Praze 11. září 1877, referující o příběhu z výstavy v Praze:

„Větrný motor Halladayův na výstavišti, který mimo firmu Freidlander a Frank vystavovala také zdejší firma Umrath a spol., byl příčinou bouřlivé scény na místě výstavním. Prvnější závod zastupuje amerikánskou továrnu v Rakousku výhradně. Umrath a spol. však zaopatřili si nějakým způsobem a vystavil ho též. Červenobíle natřená kola otáčela se vesele vy výši, když tu pan Freidlander s úřadními zřízenci dostaví se a káže p. Umrathovi, aby motor ihned odstranil. Pan Umrath se vzpírá. Tu právě když u vchodu výstaviště zazní při slavnostním zahájení výstavy hymna rakouská, vystoupí p. Friedlaner po žebříku k osudnému kolu a několika mohutnými ranami kladivem uráží – a to vším právem – část stroje, takže tento ihned se zastavil.“

Jak je vidět, pramenem poznání historie větrných motorů může být i náhodně objevená více než 130 let stará a typicky bulvární zprávička.

Koč Břetislav
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 11 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Irský matematik a fyzik George Gabriel Stokes

Světlo je jeden z nejúžasnějších přírodních jevů a pro život člověka má zásadní význam. Je pro nás nejen hlavním prostředkem poznávání světa a vesmíru, ale i zdrojem emocí, je obdivováno a zkoumáno uměním i vědou. Optika, nauka o světle, je vlastně nejstarší částí fyziky.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail