Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 213

Půlstoletí vodní elektrárny Orlík

Akumulační a špičková vodní elektrárna Orlík i po půl století svého provozu zůstává rozměry i výkonem největším klasickým vodním zdrojem elektrické energie České republiky (větší je jen Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně). Chlubí se ve světě nejtenčí hrází i tím, že nejméně dvakrát zachránila Prahu a část Povltaví před pohromou stoleté i tisícileté povodně. Čtveřice jejích turbosoustrojí o celkovém výkonu 364 MW dodává ročně elektrizační síti okolo 400 GWh a energetice tak ušetří přibližně půl milionu tun uhlí, které by bylo třeba spálit k jejich výrobě v uhelných elektrárnách. Navíc dokáže svou schopností spuštění do 2 minut schopna odvrátit eventuální kritickou situaci v naší energetické sítí při výpadku jiného zdroje.

Fotogalerie (7)
Panely a monitory v místnosti dozorného na „zdigitalizovaném“ Orlíku

Budovatelé to neměli lehké

Stavbě vodního díla Orlík muselo v roce 1957 ustoupit hned několik vesnic, dvě desítky mlýnů a pil, unikátní řetězový most i údolní lesy v délce kolem 60 kilometrů. Stavba si vyžádala statické zabezpečení hradů Orlík a Zvíkov i kostela v Červené. V souvislosti se vznikem přehradního jezera vyrůstaly nové mosty a silnice. Na stavbě přehrady se celkem podílelo 1500 pracovníků pod vedením hlavního inženýra Aloise Krause. Historikové o něm uvádějí, že správnou pozici hráze zapuštěné do skalních stěn zaměřoval doslova po kolenou tak, aby zajistil maximální bezpečnost na svou dobu mimořádně velké a přitom tenké gravitační hráze. Výstavba spotřebovala více než milion kubických metrů betonu a 12 000 tun oceli. Pro přepravu materiálu byla zřízena železniční vlečka z Tochovic.

První turbosoustrojí bylo slavnostně spuštěno 22. prosince 1961, osm měsíců před plánovaným termínem dokončení. Plného výkonu 364 MW orlická elektrárna dosáhla 10. dubna 1962 spuštěním čtvrtého turbosoustrojí.

Elektrárna pod korunovými přelivy

Relativně štíhlá betonová gravitační hráz je dlouhá 450 m. Má dvě spodní výpusti o průměru 4 m a tři bezpečnostní přelivná pole široká 15 m. Pole jsou vybavena segmentovými uzávěry o výšce 8 m. Umístění haly elektrárny pod korunovými přelivy a rozvodny 110 kV přímo v objektu bylo v době stavby evropskou raritou. Toto řešení si vyžádalo mj. originální způsoby utěsnění stropů a složitou síť průsakových žlabů a kanálů.

Vodu přivádí do čtyř Kaplanových turbín vyrobených v ČKD‑Blansko čtveřice ocelových trub o průměru 6,25 m. Vtok je opatřen rychlouzávěry, hradly i mřížemi obsluhovanými jeřábem umístěným na kolejové dráze vedené po okraji koruny hráze. Původní čtveřice Kaplanových turbín měla desetilopatková kola o průměru 3,7 m. Kaplanovy turbíny v tomto provedení byly světovou raritou a jedna z nich byla vystavena před českoslovenksým pavilonem na EXPO 58 v Bruselu. Při pozdější rekonstrukci byly turbíny nahrazeny osmilopatkovými s vyšší hydraulickou účinností. Generátory nad nimi při 188 ot./min vytvářejí ve statorech elektrický proud s napětím 15 kV; to se transformuje v šesti jednofázových jednotkách na ochozu paty hráze na velmi vysoké napětí 220 kV.

O kvalitě hráze svědčí minimální průsak

Hráz byla stavěna z 33 postupně betonovaných monobloků. Dilatační spáry mezi nimi těsní speciální izolace z měděných plechů, ucpávek a asfaltu. Průsak vody kolísáním zadržené hladiny (od 45 do 74 m) se přísně hlídá v síti revizních chodeb, stejně jako dilatace monobloků. Dilataci měří tzv. deformery s přesností na tisícinu milimetru.

Roku 2002 zadržel Orlík tisíciletou vodu

Běžný roční průtok Orlíkem se pohybuje okolo 84 m3 /s. Podle inženýrských zvyklostí projekt elektrárny počítal se stoletou vodou odhadnutou hydrology na 2 050 m3 /s. Při nečekaně rozsáhlé povodni roku 2002 však dosáhl přítok do téměř plné nádrže 3 900 m3 /s. I po otevření všech výpustných otvorů a turbín stoupla hladina o 1,57 m nad maximální přípustnou kótu a masy vod se řítily po přepadech do vývaru. Tímto způsobem hráz zpomalila více než tisíciletou povodňovou vlnu o 17 hodin, což umožnilo Praze a dalším městům po proudu Vltavy připravit se na nejhorší. Na samotné přehradě a elektrárně si však povodeň vybrala svou daň a na 16 měsíců ji vyřadila z provozu.

Škody byly veliké – byly zatopeny nízko položené strojovny i vnitřní vybavení hráze včetně měřicích systémů. Došlo k poškození břehových opevnění pod přehradou a k drastické destrukci betonového vývaru. Betonové dno bylo podemleto a vytvořily se v něm několikametrové kaverny.

Jak se říká, všechno zlé je pro něco dobré, a tak i povodeň měla svou „světlejší“ stránku. V rámci odstraňování škod se uskutečnila rekonstrukce turbogenerátorů TG2 a TG3 a modernizace statorů spojená s výměnou vinutí. Zdokonalily se transformátory a řídicí centrum elektrárny bylo plně digitalizováno. To vše umožnilo zřídit bezobslužný provoz soustrojí, který dálkově řídí dispečink ČEZ ve Štěchovicích.

Lodní výtah má zpoždění

Vodní dílo mělo být původně vybaveno lodním zdvihadlem pro lodě široké do 6 m o výtlaku do 300 t. Takové zdvihací zařízení by umožnilo atraktivní plavby větších rekreačních a výletních lodí mezi Budějovicemi a Prahou. Dráha dlouhá 190 m ve sklonu 22 stupňů však dosud nebyla zcela dokončena a výtah supluje kolejový lanový výtah pro čluny jen do výtlaku 3500 kg.

Legendární hráz vlivem počasí omšela. Špinavá nazelenalá voda pod hrází, vysloužilé hausboty na březích, málo kvalitní kempy, nedostatek hotelů a chybějící přístav pro sportovní vyžití volají po revitalizaci turisticky atraktivní lokality. Nápravy se dožadují i starostové obcí v okolí a připravili pro ni revitalizační plán. Ten počítá s finanční pomocí z fondů EU. Věřme, že se ji podaří získat.

Fotoarchiv autora a Siemens AG.


Gravitační betonová hráz vodní elektrárny Orlík svou výškou 90,5 m zadržuje 720 mil. krychlových metrů vody. Jezero o ploše 27,3 km2 se roztáhlo 68 km nahoru po Vltavě, 22 km zasahuje do Otavy a 7 km do Lužnice. Hráz i strojovnu v provozu si jednotlivci i skupiny zájemců mohou prohlédnout v průběhu hodinové exkurze s průvodcem, a to v letních měsících (červenec‑září) každou sobotu a neděli odpoledne. Vstupné je pro dospělé 60 Kč, pro děti 30 Kč. Prohlídku je třeba rezervovat na tel. 737506950, nebo e‑mailem na: pisecko@email.cz.

Jan Tůma
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Autonomní létající záchranka

Uprostřed celosvětové pandemie COVID-19 začal pracovat tým složený z produktového designéra, strojního inženýra a lékařky na řešení rychlého a bezpečného transportu ...

25 let Dlouhých strání

Za 25 let provozu vyrobila největší česká přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně v Jeseníkách spolu s doplňkovou malou vodní elektrárnou v hrázi její ...

Semafor pro tokamak ITER

ITER bude prvním fúzním zařízením v měřítku reaktoru. Bude mít samozřejmě také velín, který si ve složitosti nezadá s běžnou jadernou elektrárnou.

Roboti a technologické trendy ve vzdělávání

Technologie hrají rok od roku výraznější roli nejen v průmyslu, ale i ve vzdělávání. Robotika je žhavým tématem současnosti. Hraje velkou roli při automatizaci v průmyslu, ve výzkumu, ...

Vytvořen nejlehčí známý izotop uranu

Vědci vytvořili nový izotop uranu, který je vůbec nejlehčí ze všech známých. Objev by mohl odhalit více o částicích alfa, které vyletují při rozpadu určitých radioaktivních izotopů.

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail