Od čtenářů

Článků v rubrice: 14

Cesta na východ

Možnosti cestovat, seznamovat se, poznávat metody, přístupy k řešení a osobité pracovní postupy, jsou jedním ze základních kroků ve vědeckém vývoji studentů i mladých vědeckých pracovníků na celém světě. Zkušenosti nabité na prestižních západních univerzitách či výzkumných ústavech, jako jsou CERN či Los Alamos National Laboratory jsou nedocenitelné. Je tedy dobře, že počet mladých lidí studujících či pracujících na Západě roste - málokdo si ovšem uvědomuje, že možnosti sbírat vědecké zkušenosti jsou i na opačné světové straně - na východě.

Fotogalerie (5)
Logo Spojeného ústavu jad. výzkumů

Spojený ústav jaderných výzkumů

Spojený ústav jaderných výzkumů se nachází asi 120 km severně od osmimilionové ruské metropole Moskvy ve městě Dubna. Město samo leží na březích řeky Volhy, v rovinaté krajině poblíž hranic Moskevské oblasti s oblastí Tverskou a Jaroslavskou. Je to město velice mladé - ještě před šedesáti lety zde byla větší vesnice u Ivaňkovské přehrady, která byla známa hlavně jako rekreační místo moskevské honorace. Prakticky ihned po druhé světové válce zde pod vedením akademika Kurčatova, otce ruské jaderné bomby, začala výstavba největšího urychlovače té doby - fázotronu. Jeho provoz započal v roce 1949 a od té doby se také začíná rozrůstat vlastní město Dubna. V polovině padesátých let se Dubna jako jeden z málo ruských ústavu (po vzoru CERN v Ženevě - založen 1954) začala otevírat světu a 26. března 1956 byla podepsána smlouva, která definuje tento ústav jako mezinárodní instituci s několika členskými zeměmi. První mezinárodní konference o urychlovačích v Rusku s účastí N. Bohra a F. Joliota, se konala právě v Dubně. Během let šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých se Dubna stále rozvíjela a dala světu množství objevů, experimentů, a vědci zde pracující získali mnoho cen a ocenění (I. M. Frank - Nobelova cena za fyziku). Velké množství vědeckých kapacit té doby (ze zemí východního bloku) strávilo alespoň nějaký čas na stáži v tomto ústavu.

Současná Dubna

Výzkum probíhající v současné době v SÚJV Dubna lze rozdělit na několik základních oblastí stejně jako samotný ústav. Ten se dělí podle zaměření na 9 pracovišť. V Laboratoři neutronové fyziky lze díky pulznímu jadernému reaktoru IBR-2 (nebo jeho menšímu bratru IBR-30), který díky speciálnímu režimu provozu - pulzům (jakýmsi regulovaným "mikrovýbuchům") lze použít jako zdroj neutronů s přesnými parametry a s jejich pomocí sledovat např. vlastnosti materiálů. Laboratoř jaderných reakcí je vybavena třemi cyklotrony U-200, U-400 a U-400x určenými k urychlování těžkých iontů. Je známa především objevy nových transuranových prvků. Prvek s protonovým číslem 105 je podle svému místa objevu nazván Dubnium. Nyní pracují v této laboratoři na syntéze prvků s protonovými čísly 114 a 118 (uran má 92). Laboratoř teoretické fyziky se zabývá základním teoretickým výzkumem fyziky a je prohlášena hlavně svým lidským potenciálem. Míst, kde na jednom místě pracuje několik desítek teoretických fyziků není mnoho. Laboratoře částicové fyziky, vysokých energií a jaderných problémů disponují několika urychlovači (synchrofázotron, fázotron a nuklotron) nabitých částic (většinou protonů, deuteronů a alfa částic) a probíhá v nich základní výzkum struktury hmoty. Výčet laboratoří doplňují pomocná střediska -Laboratoř informačních technologií, Středisko radiačního a radiobiologického výzkumu a Univerzitní centrum, které poskytuje přednášky jak studentům pracujícím v ústavu na svých diplomových či doktorských pracích, tak ostatním pracovníkům ústavu, zajišťuje i jazykové kurzy.

Dubna mezinárodní

Možnosti získání mezinárodních kontaktů jsou vázány na vědeckou "společnost"
v SÚJV. Členskými státy jsou země bývalého Sovětského svazu (Arménie, Ázerbajdžán, Bělorusko, Gruzie, Kazachstán, Moldávie, Rusko, Ukrajina, Uzbekistán), země východní a střední Evropy (Bulharsko, Česká republika, Polsko, Rumunsko, Slovensko) a další země bývalého "východního bloku" (Kuba, KLDR, Mongolsko, Vietnam). Přidruženými členy jsou Německo, Maďarsko a Itálie. Experimentů v Dubně se však účastní i množství dalších západních odborníků, pro které jsou lákadlem buď experimentální zařízení, finanční přístupnost nebo prostě právní omezení bránicí provedení jaderných experimentů v jejich zemích. Poslední důvod lze částečně chápat jako známou benevolenci ruských úřadů k radioaktivitě, dostupnost všech možných radioaktivních izotopů a celkově vstřícnější legislativu. Tyto experimenty jsou zároveň potřebnou finanční injekcí pro ruské vědce a experimentální zařízení. Bohužel jsou experimenty často komplikovány špatným stavem zařízení, problémy s jinými ruskými partnery či typickým ruským pracovním přístupem. I tak zde například ve spolupráci s německými výzkumnými ústavy a univerzitami probíhají experimenty v oblasti transmutace vyhořelého jaderného paliva, kterých se účastní i čeští vědci. Spotřebované jaderné palivo obsahuje množství vysoce radioaktivních a toxických látek, jejichž poločasy rozpadu jsou v oblasti několika desítek tisíc let. Spolu s množstvím plutonia nahromaděným v programu vývoje jaderných zbraní představují vysoké riziko pro naši i příští generace. Jednou z možností jak se s tímto problémem vypořádat je uskladnit je v hlubinných úložištích. Jinou možností je využít je jako další zdroj energie právě pomocí transmutačních technologií. Pomocí této nové technologie by bylo možno využít energii skrývající se v jádrech atomů vyhořelého paliva a zároveň transmutací dlouho žijících izotopů na izotopy s poločasem rozpadu maximálně stovky let, vhodně tak snížit dobu nutnou
k uskladnění této nebezpečné suroviny. Intenzivní vývoj v této oblasti probíhá ve Spojených státech, Japonsku, Francii, Švédsku, ale i v České republice a Rusku.

Dubna kulturní

Vědecký pobyt v Dubně lze skloubit i s poznáváním kultury a přírody, které i po 80 letech komunistických represí stále mají co říci. Moskevské či Petrohradské galerie a muzea, množství církevních památek tzv. Zlatého kruhu kolem Moskvy, památky z dob Kyjevské a Novgorodské Rusi stojí za zhlédnutí. Tyto památky jsou nyní intenzivně opravovány, nicméně na každé z nich je vidět, že financí opravdu není na zbyt. Ještě hůře je na tom příroda, k níž mají Rusové opravdu osobitý přístup a slovo ekologie zde neznamená nic; malý, pozitivní posun je přece jenom vidět. Příroda je tu raněná, ale krásná, a odlehlé části Ruska skrývají místa, kam ještě lidská noha ani nevkročila.

Karel Katovský
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Seminář Chemie na ČVUT – výuka i špičková věda

Nové léky využitelné v boji s rakovinou, přepracování použitého jaderného paliva, vytvoření pevnějších stavebních materiálů či likvidace kůrovce elektrickým proudem – to jsou jen některé z vědeckých úkolů z oblasti chemie, na kterých pracují vědci Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT).

Energetika by měla respektovat fyzikální zákony, ne politická rozhodnutí

Německo ročně spotřebuje 2500 terawatthodin energie. Ve větrných a solárních elektrárnách ale vyrobí za rok jen 180 TWh, což pokrývá sotva sedm procent spotřeby. Mezi těmito dvěma čísly je obrovská propast. Německo, díky politickým rozhodnutím posledních let, čelí vážnému problému.

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail