Uhlík C 14
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Kdo by neznal Jana Ámose Komenského a jeho průkopnický nápad s metodou „Škola hrou“? Jeho vzdělávací metoda nalezla ohlas také u autorů mnoha webových stránek a s několika zahraničními jsme se seznámili už v předchozích dílech.
Dnes si podrobněji prohlédneme jednu z mála českých s adresou http://kdf.mff.cuni.cz/piskac . Má titul „Školská fyzika převážně vážně“ a jedná se o velmi inspirující materiál, vytvořený středoškolským kantorem z brněnského gymnázia. Je zaměřena na praktickou aplikaci „školy hrou“ ve výuce fyziky, zejména na základní škole a v nižších ročnících víceletého gymnázia. Autor ji rozdělil do 10 kapitol, věnovaných experimentům s využitím jednoduchých pomůcek, vytvořených vlastníma rukama.
Experimenty: tato kapitola je převzata z dřívější verze stránek ( http://www.jaroska.cz ) a desítky původních pokusů jsou zde doplněny řadou dalších námětů. Už nemusíte „vyrábět“ náboj ebonitovou tyčí a liščí kožešinou, ale stačí “škrtnout“ upraveným piezoelektrickým zapalovačem plynu. Vyřazená disketová nebo CD mechanika neskončí v popelnici, ale stane se zdrojem řady zajímavých pokusů. Každý pokus je podrobně popsán nejen po stránce technické, ale je připojeno i vysvětlení jeho fyzikální podstaty.
Jak na to: spousta praktických kutilských rad, které se uplatní nejen při výrobě učebních pomůcek.
Vědecké hračky: toto téma je velmi populární na zahraničních stránkách a autor se z nich nechal inspirovat. Důležité však je, že všechny uvedené náměty jsou skutečně ověřené, doplněné obvykle sérií názorných fotografií. Napadlo by vás třeba, že zákony optiky se dají demonstrovat pomocí obyčejné potravinářské želatiny a laserového ukazovátka?
Na stránce pochopitelně nechybí ani rozsáhlý seznam fyzikálních odkazů a ukázky fyzikální tvořivosti autorových žáků. Z nich je zřejmé, že fyzika na gymnáziu „Jaroška“ nepatří k nejnudnějším předmětům...
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.