Fúzní omyly….
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Českých internetových stránek věnovaných popularizaci energetiky a fyziky není nadbytek. Proto je dobré obracet se na stránky zahraniční, kde je paleta širší. Chce to jenom maličkost – umět aspoň trochu anglicky, německy nebo francouzsky...
Jedna ze sekcí amerického Enviromental Education Center je věnována radioaktivnímu záření. Na adrese http://www.epa.gov/radiation/ najdeme srozumitelně zpracovaný materiál o vzniku a vlastnostech různých druhů záření (Understanding Radiation), odkaz Becoming Aware nás zavede k přehledu webových stránek věnovaných zdrojům záření. Ochraně před radioaktivním zářením je věnován oddíl Protecting, kde je i formulář pro interaktivní výpočet dávky záření. Dozvíme se i o problematice jaderných odpadů, jejich recyklaci a likvidaci. V sekci Perspectives stojí za „prolistování“ také odkaz Students&Teachers.
Mendělejevovu tabulku najdeme na českém i zahraničním webu v mnoha variantách. Americká stránka http://ie.lbl.gov/education/isotopes.htm je užitečná pro ty, kteří potřebují detailní informace o stabilních i radioaktivních izotopech všech prvků. Na dílčí stránce http://ie.lbl.gov/education/glossary/glossaryf.htm je rozsáhlý slovník „jaderných“ pojmů, některá hesla jsou doplněna názornými animacemi, objasňujícími například průběh jaderných reakcí nebo vznik různých druhů záření.
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Infocentra Skupiny ČEZ zvou veřejnost k objevování fascinujícího světa energetiky celoročně. Prázdniny však dětem zpestřuje oblíbená soutěž, letos s podtitulem „Elektřina krok za krokem“.
Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila.
Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat ...
Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.