Co je zvláštního na oceánech
Asi 70 procent zemského povrchu je pokryto vodou, přesto oceány zůstávají pro vědce z velké části záhadou. O povrchu Měsíce se ví více než o hlubinách oceánu.
Jadernou energii lze využít mnoha způsoby. Dnes vyvolává vášnivé diskuze především polemika o jaderných elektrárnách, v nedávné minulosti se však hlavní pozornost upírala na jaderné zbraně. Energie pocházející z nitra atomu stále zůstává pro řadu lidí nepřijatelná. Pokud se ukrývá v termonukleární hlavici, pak je rozhořčení samozřejmě na místě.
Válečné použití jaderných zbraní na konci druhé světové války stále vrhá stín nejen na jadernou energii, ale také na vše, co s ní souvisí. Nesmíme však zapomínat na to, že vývoj těchto zbraní paradoxně přinesl i řadu pozitivních poznatků. Projekt Manhattan, na jehož konci stály první jaderné bomby, způsobil ve čtyřicátých letech minulého století nebývalý rozvoj jaderných věd a materiálového inženýrství. Pod tlakem okolností tak lidé během pár roků získali znalosti, které by za normálních podmínek přicházely mnohem pozvolněji.
Pokud vás zajímá historie vzniku a vývoje jaderných zbraní, pak určitě navštivte anglicky psanou stránku www.atomicarchive.com. V přehledné formě zde naleznete informace téměř o všem, co s tímto „výdobytkem“ moderní civilizace souvisí. Dočtete se o obtížích, které vznik těchto zbraní doprovázely a snadno si uděláte představu o monstrózním zbrojení během studené války. Můžete nahlédnout do útrob jaderných bomb a zjistit, co všechno se v nich skrývá. Nechybí ani podrobný popis následků jaderného výbuchu.
Samozřejmě, že text doprovází i řada obrázků, autentických fotografií a animací. Uvidíte záběry z utajených zkoušek jaderných bomb. Dozvíte se, jak funguje jaderná fúze nebo štěpení, co je to jaderná zima a jak by vypadal útok jadernou bombou na některou ze světových metropolí.
Především studenti ocení možnost rychle se zorientovat v éře jaderného výzkumu. Stránky totiž obsahují životopisy slavných vědců i chronologický přehled zásadních událostí nejen ve vývoji jaderných zbraní, ale v celé jaderné fyzice.
Jaderné zbraně určitě nejsou smysluplným využitím vědeckých poznatků. Ať už na ně pohlížíme se zvláštním úžasem nebo s obavami, zaslouží si naši pozornost. Právě pro svou nebezpečnost. Jak se říká, je dobré znát svého nepřítele, a proto lze návštěvu webu www.atomicarchive.com jen doporučit!
Asi 70 procent zemského povrchu je pokryto vodou, přesto oceány zůstávají pro vědce z velké části záhadou. O povrchu Měsíce se ví více než o hlubinách oceánu.
Létáme do vesmíru, hledáme cizí civilizace, a přitom na naší vlastní planetě jsou neprobádané říše, které se zdají být téměř mimozemské.
Společnost Westinghouse předvádí projekt malého modulárního reaktoru AP300. Je to zmenšená verze velkého osvědčeného reaktoru AP1000. Cílem společnosti je, aby první dodával energii do sítě během deseti let.
Od 22. do 30. dubna se ve Frýdštejně, vesničce nedaleko Jablonce nad Nisou, konalo jarní soustředění FYKOSu, které bylo tentokrát s vesmírnou tématikou. Tradičně nechyběl program odborný, ani legendový.
Značka Barum vznikla spojením názvů podniků Baťa, Rubena a Matador/Mitas. Před 75 lety bylo poprvé zaregistrováno dodnes používané logo značky Barum.
Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.