Data z mizejícího ledovce
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Jadernou energii lze využít mnoha způsoby. Dnes vyvolává vášnivé diskuze především polemika o jaderných elektrárnách, v nedávné minulosti se však hlavní pozornost upírala na jaderné zbraně. Energie pocházející z nitra atomu stále zůstává pro řadu lidí nepřijatelná. Pokud se ukrývá v termonukleární hlavici, pak je rozhořčení samozřejmě na místě.
Válečné použití jaderných zbraní na konci druhé světové války stále vrhá stín nejen na jadernou energii, ale také na vše, co s ní souvisí. Nesmíme však zapomínat na to, že vývoj těchto zbraní paradoxně přinesl i řadu pozitivních poznatků. Projekt Manhattan, na jehož konci stály první jaderné bomby, způsobil ve čtyřicátých letech minulého století nebývalý rozvoj jaderných věd a materiálového inženýrství. Pod tlakem okolností tak lidé během pár roků získali znalosti, které by za normálních podmínek přicházely mnohem pozvolněji.
Pokud vás zajímá historie vzniku a vývoje jaderných zbraní, pak určitě navštivte anglicky psanou stránku www.atomicarchive.com. V přehledné formě zde naleznete informace téměř o všem, co s tímto „výdobytkem“ moderní civilizace souvisí. Dočtete se o obtížích, které vznik těchto zbraní doprovázely a snadno si uděláte představu o monstrózním zbrojení během studené války. Můžete nahlédnout do útrob jaderných bomb a zjistit, co všechno se v nich skrývá. Nechybí ani podrobný popis následků jaderného výbuchu.
Samozřejmě, že text doprovází i řada obrázků, autentických fotografií a animací. Uvidíte záběry z utajených zkoušek jaderných bomb. Dozvíte se, jak funguje jaderná fúze nebo štěpení, co je to jaderná zima a jak by vypadal útok jadernou bombou na některou ze světových metropolí.
Především studenti ocení možnost rychle se zorientovat v éře jaderného výzkumu. Stránky totiž obsahují životopisy slavných vědců i chronologický přehled zásadních událostí nejen ve vývoji jaderných zbraní, ale v celé jaderné fyzice.
Jaderné zbraně určitě nejsou smysluplným využitím vědeckých poznatků. Ať už na ně pohlížíme se zvláštním úžasem nebo s obavami, zaslouží si naši pozornost. Právě pro svou nebezpečnost. Jak se říká, je dobré znát svého nepřítele, a proto lze návštěvu webu www.atomicarchive.com jen doporučit!
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.