Dovoz energií je Achillovou patou Evropy
„Bez energetické bezpečnosti není žádná bezpečnost,“ takto shrnuje Dr. William Gillett, ředitel energetického programu EASAC, zprávu Zabezpečení udržitelných energetických zásob.
Na letošní dovolené jsem zažil poměrně zajímavou shodu náhod.
Náš syn Lukáš má už asi rok zájem o minerály, polodrahokamy, ale také o zkameněliny. Náhodou jsme se dozvěděli, že pod Kozákovem bydlí člověk, který vlastní malý lom, ve kterém je možné hledat minerály. Vyrazili jsme tam a skutečně jsme nějaké malé "pecky" našli a nechali si je rozřezat. Za několik dnů jsme náhodou jeli mezi pískovcové skály. Lukáš v nějaké příručce vyčetl, že pískovec se hodí k jemnému broušení a hlazení kamenů. Náhodně vybraný asi půlkilový kousek pískovce si vzal s sebou domů. Při pokusech o leštění polodrahokamů zjistil, že to není příliš vhodný postup. Na kusu pískovce si však náhodou povšiml, že je tam nějaká tvrdší "pecka". Pomyslel si že se jedná o další polodrahokam. Pomalu začal "objekt" opatrně ze všech stran uvolňovat z pískovce. Po několika desítkách minut bylo jasné, že se jedná o zkamenělinu. Dokonce se ji podařilo uvolnit bez poškození. Podle klíče jsme pak určili, že se jedná o ramenonožce (viz obrázek).
A tak jsem si náhodou uvědomil, co má astronomie s paleontologií společného. Je to Náhoda! Ale tentokrát nikoliv v pozitivním smyslu, ale jako selektivní pravidlo pro výběr objektů, které astronomie nebo paleontologie zkoumá. Tak například, proces vzniku fosílie je do jisté míry náhodný, ne každého živočicha nebo rostlinu mohla potkat "ta čest". To znamená, že i kdybychom (v limitním případě!) dokázali objevit úplně všechny zkameněliny na celém světě, nemůžeme si na základě jejich zkoumání udělat ucelený obrázek o vývoji života na Zemi. Pořád nebudeme mít jistotu, že nám něco podstatného neuniklo, protože prostě shodou okolností nevznikla patřičná fosílie. Zde vidíme skutečnou paralelu s observační astronomií, kde místo procesu fosilizace potřebujeme proces vyzařování "nějakého" záření, jinak se o objektu nic nedozvíme. Ne všechny astronomické objekty potkalo to štěstí, to už víme. Přece jen je v astronomii situace trošku odlišná, jako stébla se astronomové chytají gravitace, jediné skutečně univerzální interakce ve vesmíru. Může nám mnohdy říci, že tam ještě "něco" je. Zatím však povahu onoho "něčeho" neznáme.
Druhá velká Náhoda přichází při vlastním nalézání objektů, paleontolog stejně jako astronom má řadu postupů, jak systematicky hledat nové objekty svého zájmu. Je to ale opět jen dílo náhody, pokud nějaké nalezne. Nikdy nebude (na rozdíl od chemika) jásat nad tím, že jeho "periodická tabulka zkamenělin" nebo "seznam všech astronomických objektů" je úplný.
Když jsem si převedl souhru náhod zažitých během letošní dovolené do řeči čísel, dá se srovnat třeba s výhrou prvního pořadí ve Sportce. Pravda, vnější efekt je rozdílný, ale pocit určité výhry, který možná motivuje
astronomy i paleontology v jejich bádání, je docela příjemný.
„Bez energetické bezpečnosti není žádná bezpečnost,“ takto shrnuje Dr. William Gillett, ředitel energetického programu EASAC, zprávu Zabezpečení udržitelných energetických zásob.
Návštěvníkům horní nádrže vodní přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně se v druhé polovině května a první půli června naskytla neobvyklá příležitost ...
Na 170 videí s pokusy poslali do fyzikální soutěže „Vím proč“ studenti z celé České republiky. V náročné konkurenci letos u odborné poroty uspěli hlavně ti, kdo vsadili ...
Historicky první palivové soubory od společnosti Westinghouse dorazily do Jaderné elektrárny Dukovany 16. června. Následují po dodávkách do Temelína.
Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.