Reportáže, cestování

Článků v rubrice: 85

O náhodě

Na letošní dovolené jsem zažil poměrně zajímavou shodu náhod.

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

Náš syn Lukáš má už asi rok zájem o minerály, polodrahokamy, ale také o zkameněliny. Náhodou jsme se dozvěděli, že pod Kozákovem bydlí člověk, který vlastní malý lom, ve kterém je možné hledat minerály. Vyrazili jsme tam a skutečně jsme nějaké malé "pecky" našli a nechali si je rozřezat. Za několik dnů jsme náhodou jeli mezi pískovcové skály. Lukáš v nějaké příručce vyčetl, že pískovec se hodí k jemnému broušení a hlazení kamenů. Náhodně vybraný asi půlkilový kousek pískovce si vzal s sebou domů. Při pokusech o leštění polodrahokamů zjistil, že to není příliš vhodný postup. Na kusu pískovce si však náhodou povšiml, že je tam nějaká tvrdší "pecka". Pomyslel si že se jedná o další polodrahokam. Pomalu začal "objekt" opatrně ze všech stran uvolňovat z pískovce. Po několika desítkách minut bylo jasné, že se jedná o zkamenělinu. Dokonce se ji podařilo uvolnit bez poškození. Podle klíče jsme pak určili, že se jedná o ramenonožce (viz obrázek).
A tak jsem si náhodou uvědomil, co má astronomie s paleontologií společného. Je to Náhoda! Ale tentokrát nikoliv v pozitivním smyslu, ale jako selektivní pravidlo pro výběr objektů, které astronomie nebo paleontologie zkoumá. Tak například, proces vzniku fosílie je do jisté míry náhodný, ne každého živočicha nebo rostlinu mohla potkat "ta čest". To znamená, že i kdybychom (v limitním případě!) dokázali objevit úplně všechny zkameněliny na celém světě, nemůžeme si na základě jejich zkoumání udělat ucelený obrázek o vývoji života na Zemi. Pořád nebudeme mít jistotu, že nám něco podstatného neuniklo, protože prostě shodou okolností nevznikla patřičná fosílie. Zde vidíme skutečnou paralelu s observační astronomií, kde místo procesu fosilizace potřebujeme proces vyzařování "nějakého" záření, jinak se o objektu nic nedozvíme. Ne všechny astronomické objekty potkalo to štěstí, to už víme. Přece jen je v astronomii situace trošku odlišná, jako stébla se astronomové chytají gravitace, jediné skutečně univerzální interakce ve vesmíru. Může nám mnohdy říci, že tam ještě "něco" je. Zatím však povahu onoho "něčeho" neznáme.
Druhá velká Náhoda přichází při vlastním nalézání objektů, paleontolog stejně jako astronom má řadu postupů, jak systematicky hledat nové objekty svého zájmu. Je to ale opět jen dílo náhody, pokud nějaké nalezne. Nikdy nebude (na rozdíl od chemika) jásat nad tím, že jeho "periodická tabulka zkamenělin" nebo "seznam všech astronomických objektů" je úplný.
Když jsem si převedl souhru náhod zažitých během letošní dovolené do řeči čísel, dá se srovnat třeba s výhrou prvního pořadí ve Sportce. Pravda, vnější efekt je rozdílný, ale pocit určité výhry, který možná motivuje
astronomy i paleontology v jejich bádání, je docela příjemný.

Tomáš Gráf
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Vylepšování Jaderné elektrárny Temelín

Od 13. března do 11. května 2020 byl první temelínský blok v plánované odstávce pro výměnu paliva. Technici však vždy odstávku využijí také k dalším činnostem - k důkladným kontrolám a modernizacím. Temelín vyrábí elektřinu pro pětinu České republiky už 19 let!

Jak funguje produkce radionuklidů pro medicínu v době koronakrize

Nemocnice na celém světě řeší nejen COVID-19, ale i běžný provoz (i když mnohde v omezené míře). Moderní medicínu si neumíme představit bez nukleární medicíny a jejích pomocníků - radionuklidů. Produkce radionuklidů pro medicínu tedy musí pokračovat i v době pandemické krize.

Hledání hmotnosti neutrina

Částice, o níž se kdysi předpokládalo, že je nehmotná, hmotnost má. Je pravděpodobně 500 000 krát menší než elektron, případně ještě menší. Nový horní limit hmotnosti neutrina je 1,1 elektronvoltu. (Elektronvolt je kinetická energie, kterou získá elektron urychlený ve vakuu napětím jednoho voltu.

Kuriózní pojídání arsenu

Určité empirické zkušenosti s jedovatými látkami pocházejí již z doby prehistorické, ale první písemné zmínky o nich najdeme ve starém Egyptě. Vražedné a sebevražedné prostředky se těšily velké pozornosti také v antickém Řecku a Římě, avšak svého vrcholu dosáhlo travičství až v době renezance.

Zadrátovaný ITER

14. dubna 2020 uplynulo 40 let od havárie Apolla 13. Kosmonauti tehdy na Měsíc nevystoupili, „pouze“ ho s vypětím všech sil obletěli. Jejich šťastný návrat na Zemi sledoval s rozechvěním celý svět.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail