Rozhovory

Článků v rubrice: 35

Nový předseda Učené společnosti

Doktor Jiří Grygar, člen redakční rady Třetího pólu, se stal novým předsedou Učené společnosti. Za všechny naše čtenáře mu ze srdce blahopřejeme a hned jsme mu položili několik otázek.

Fotogalerie (1)
Ondřej Grepl

Co je to Učená společnost?
Jde o občanské sdružení českých badatelů ze všech oblastí přírodních i společenských věd, které se hlásí k tradici a cílům učených společností, jež vznikaly v českých zemích již od poloviny 18. století. První z nich byla založena v Olomouci již r. 1746 pod latinským názvem Societas eruditorum incognitorum jako vůbec první učená společnost v tehdejší Rakousko-Uherské monarchii, ale dlouho nepřežila. Další Soukromá učená společnost vznikla v Praze r. 1771. Do řad Královské české společnosti nauk postupně patřily mj. takové osobnosti jako lingvisté Josef Dobrovský a Josef Jungmann, matematik Bernard Bolzano, historik František Palacký, fyzik Christian Doppler a jako její poslední předseda další matematik Bohumil Bydžovský. Podobně jako sesterská Česká akademie věd a umění (založená z iniciativy mecenáše Josefa Hlávky r. 1891 ještě pod patronací císaře Františka Josefa I.) byly totiž obě instituce zrušeny komunistickým režimem r. 1952. Přerušená dějinná tradice byla fakticky obnovena až ustavením současné Učené společnosti České republiky ze společné iniciativy prof. Otto Wichterleho a prof. Rudolfa Zahradníka v květnu 1994. Ustavující zasedání Společnosti se konalo ve Vlasteneckém sále Karolina v Praze, tedy v téže místnosti, kterou někdejší České společnosti nauk přiřkl k jednáním císař Josef II.

Jak se stát jejím členem?
Členové jsou přibíráni každoročně na valných shromážděních stávajících členů na základě náročného důvěrného výběrového řízení a dvoukolových tajných voleb.

Jakou vyvíjí činnost?
Od samého počátku se členové Učené společnosti snaží, aby jejich činnost přinášela prospěch těm, kdo usilují o povznesení vzdělanosti a vědění v našem národě. Podrobnosti obsahuje internetová stránka: http://www.learned.cz
Od r. 1998 pořádáme každoročně v budově Akademie věd v Praze dvě prestižní vědecké přednášky (v dubnu a listopadu), na které zveme hlavně studenty středních či vysokých škol, ale i další zájemce. Tyto přednášky předních členů Učené společnosti mají naprosto výjimečnou úroveň a přednáškový sál praská pokaždé ve švech.
Již od r. 1996 se nám daří – přirozeně též zásluhou osvícených mecenášů – udělovat prestižní ceny za významné vědecké práce nečlenů Učené společnosti v kategoriích vědeckých pracovníků a mladých vědeckých pracovníků (do 35 let). Porozumění mecenášů pak umožnilo od r. 1998 udělovat ceny také středoškolským studentům, kteří se věnují s mimořádným úspěchem odborné činnosti, nezřídka na vynikající vědecké úrovni. Jsem přesvědčen, že právě tito studenti se vědě už nikdy neodcizí a za nějakých deset či patnáct roků budou oporou budoucí české i světové vědy a jednou i našimi nástupci, kteří povznesou prestiž Učené společnosti v očích domácí i světové veřejnosti.
S předsedou Učené společnosti rozmlouvala KD

Karla Dubská
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Sloupový nástroj aneb 600 tun ve středu tokamakové jámy ITER

Impozantní nástroj tvořený rovným kmenem a větvemi z něho vyrůstajícími, neboli 600tunovým sloupem s devíti radiálními rameny, vyroste příští rok ve středu jámy tokamaku ITER. Během montáže v jámě bude podepírat, vyrovnávat a stabilizovat podsestavy vakuové nádoby, jakmile budou spojeny a svařeny.

Československo – země radia

Letos si připomínáme 100 let od založení Státního ústavu radiologického a 70 let od vzniku Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.

Centrální solenoid ITER

Který magnet tokamaku je nejdůležitější? Bez magnetů toroidálního pole vám plazma uteče na stěny komory, bez magnetů pole poloidálního nedosáhnete potřebného tvaru plazmového provazce, bez magnetů centrálního solenoidu nebude žádné plazma…Stop!

Dolivo - Dobrovolskij a počátky přenosu elektrické energie

Před sto lety zemřel dnes již málo známý ruský fyzik, elektrotechnik a vynálezce M. O. Dolivo-Dobrovolskij. Jako jeden z prvních fyziků a techniků teoreticky i prakticky odhalil možnosti využití trojfázového střídavého proudu.

Výletů do vesmíru se nebojíme, ale auto si raději budeme řídit sami

Mladí by chtěli profitovat z vědeckého pokroku okamžitě, starší generace se dívá spíše na jeho pozitivní vliv do budoucna, vyplývá z průzkumu 3M o postojích veřejnosti k vědě (State of Science Index).

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail