Rozhovory

Článků v rubrice: 35

Nejtěžší je neusnout

Rozhovor s vítězem letošního ročníku Soutěže vědeckých a technických projektů středoškolské mládeže Odřejem Pejchou.

Fotogalerie (2)
Ilustrační foto

Kde studujete a kdy vás napadlo přihlásit se do soutěže?

Od září jsem studentem maturitního ročníku šestiletého Gymnázia Slovanské náměstí v Brně.
Soutěže jsem se zúčastnil už podruhé, loni mi účast doporučila třídní profesorka, po druhé jsem se přihlásil proto, že se mi líbilo setkávat se s lidmi, kteří se zabývají podobnými věcmi jako já.

Vyhrál jste první místo. Jaký projekt jste na letošní soutěži představil?

Můj projekt jménem "Co se děje s AY Draconis?" se zabývá proměnnou hvězdou v souhvězdí Draka, která se jmenuje AY Draconis. Proměnné hvězdy jsou stálice, které mění svoji jasnost. Příčiny tohoto jevu mohou být různé, od geometrických jevů jako jsou zákryty, rotace eliptické hvězdy, tmavší nebo světlejší skvrny na povrchu hvězdy až po explozivní jevy končící někdy zničením celé hvězdy. AY Draconis ale patří mezi tzv. pulzující proměnné hvězdy, které svoji jasnost mění díky změnám své povrchové teploty a svých rozměrů.
Změny jasnosti AY Draconis jsou poměrně výrazné - v maximu je její jasnost 250krát větší než v minimu, jeden cyklus trvá asi
260 dnů. Zajímavé ale je, že podle pozorování německých astronomů z šedesátých let dvacátého století vychází amplituda světelných změn mnohem menší. Zřejmě se tedy amplituda světelných změn od té doby zvětšila. Bohužel mezi šedesátými lety a nedávnou minulostí nejsou žádná pozorování.

Je pozorování hvězd pro amatéra náročné? Musel jste některé pomůcky sám vyrábět?

Nejsem moc manuálně zručný, takže jsem používal zakoupený zrcadlový dalekohled o průměru primárního zrcadla 25 cm pro vizuální pozorování a pak také 40cm dalekohled s CCD kamerou na brněnské hvězdárně. "Vlastnoručně" jsem vytvářel některé programy použité k analýze dat. Vlastně se dá říct, že jsem strávil více času před obrazovkou než u dalekohledu. Vlastní pozorování očima jsem prováděl na balkóně panelového domu na brněnském sídlišti a měření pomocí CCD kamery na brněnské hvězdárně. Je třeba přiznat, že moje pozorování tvoří spíš menší část celkového objemu dat.

Co bylo při pozorování nejtěžší?

Při samotném pozorování bylo nejtěžší neusnout. Ale teď vážně, hodně problémů mi způsobil převod měření na mezinárodní standardní systém. Každá soustava - dalekohled, CCD kamera a fotometrické filtry - má totiž jinou spektrální propustnost, takže aby bylo možné porovnávat data získaná na různých observatoří, je nutno zavést nějaký standard.

Budete ve studiu hvězd pokračovat?

Rád bych astronomii studoval i na vysoké škole a nějaká zahraniční stáž v budoucnu by nebyla špatná. Ale stále nejsem pevně rozhodnut.

Tereza Krobová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Vyřeší největší problém větrných elektráren pojišťovny?

Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail