Naši pradědečkové tuhle větu měli doslova pod kůží. Autobusy, tramvaje, metro, vlaky, letadla – vždy a všude je čekala kontrola, zda mají zakoupenou tu správnou jízdenku, zda si zaplatili za možnost strávit kus svého života v kovové schránce, pohybující se světem. A když to nebyla jízdenka, byla to myšlenka na to, jestli je v nádrži dost benzínu, v akumulátoru dost energie.
Fotogalerie (1)
Statistici měli jako u všeho možného i zde odpověď na otázku, kolik času lidé strávili cestováním, přemisťováním z místa na místo. Sedmnáct procent života – celou jednu jeho šestinu – lidé zkonzumovali něčím, co samo o sobě nepřinášelo jakýkoliv pozitivní přínos ke kvalitě jejich života.
Samozřejmě nemluvím o tom, co lidé mohli najít tam, kam dorazili. Mluvím o čase, který strávili přesuny. Fantazie spisovatelů sci‑fi sice zpracovala různé varianty přesunu červími dírami, portály a kdoví čím ještě. Ale používali je jen jako zpestřující prostředek pro přenos děje na jiné místo, o dalších důsledcích moc nepřemýšleli.
Vynález teleportu nedávno oslavil padesáté výročí, ale skutečné rozšíření tohoto zařízení se stalo realitou až po objevu technologie permanentních prostorových bypassů, které bez výdeje energie – a tedy doslova a do písmene zadarmo – udržovaly spojení mezi jednotlivými teleporty. Okamžitě se začaly projevovat nové možnosti této technologie. Připomíná to prastarý vynález mobilních telefonů, nikdo z vědců ani umělců nedokázal předvídat, jak tento malý přístroj změní zvyky a životní styl i těch nejobyčejnějších lidí.
Čas, ušetřený cestováním, pro každého člověka více než sto tisíc hodin, o které si může jakoby prodloužit
život, přidat k němu nějakých dvanáct či ještě více let – to ve skutečnosti je jen třešnička na dortu časově bezztrátového cestování.
Sociální inženýři snad celé století vymýšleli, jak odstranit nezaměstnanost – a najednou se tu objevilo cosi, co ji tak nějak odbouralo samo od sebe. Mobilita pracovní síly bylo kdysi zaříkadlo, kterým se zaštiťovali politici a hlavně podnikatelé. Dnes můžete bydlet v horách v dřevěné chalupě z osmnáctého století a přitom každý rok střídat místo, kde pracujete. Každý z nás si může vybrat prostředí, které mu vyhovuje, stejně jako si může vybrat práci, která ho baví. A kde je, na tom nezáleží.
Asi byste nevěřili, že ještě před čtyřiceti lety přírodovědci byli ohroženým druhem – zájem o studia biologie a zoologie byl minimální právě i proto, že kvalitní vědecká práce v těchto oborech vyžadovala neustálé cestování po světě. Najednou se ale vědcům otevřela možnost obden střídat laboratoř a terén a nové objevy se začaly hrnout a valit a novináři, vždy vděční za poutavá témata, udělali pro tyto obory tak intenzivní promo akce, že přetlak zájemců o studia přírodovědných oborů byl větší, než o studium práv.
Přelidnění atraktivních míst, které zpočátku vyvolávalo protesty a snahy regulovat cestování teleporty, rychle skončilo. Kdo jednou pobyl na Velikonočním ostrově nebo na Bali spolu s dalším půlmilionem návštěvníků, si příští návštěvu dlouho rozmýšlel. Registrace DNA uživatelů teleportačních služeb znepříjemnila cestování zločincům a i nevelké vstupné, které se začalo vybírat od návštěvníků (na rozdíl od těch, kteří přicházeli tvořit hodnoty), zase posloužilo jako další zdroj pro zvelebování mnoha míst světa.
(Psáno v Anchorage a Kapském Městě, srpen 2073.)
Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.
Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.
Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.
Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.
Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
