Pohled zpátky: Cesta na Mars, 2020

Uplynulo již deset let od chvíle, kdy první lidé stanuli na povrchu Marsu – rudé planety, planety boha války a jak jsme jí ještě v průběhu tisíciletí říkali. Je tedy na čase emoce, které se tehdy okolo ní rozpoutaly, odložit do popelnice* a ohlédnout se zpátky, po tak dlouhém odstupu střízlivě a v klidu.

Keith Vandermeer, Vladimír Sokolov, Alice Scussy a Trevor Boucher – čtyři lidé, jedna dvoumiliardtina lidské populace, podnikli výpravu, na které se podílela přímo či nepřímo, výrobou nebo částí svých daní, jedna čtvrtina jejich méně šťastných spoluobyvatelů Země. Od doby výstavby egyptských pyramid žádné jiné lidské snažení nemělo tak gigantický rozsah, tak ohromující (ne)poměr mezi počtem těch, kteří pracovali, a počtem těch, kteří výsledků jejich práce použili. Jenže přirovnání k pyramidám – v době přípravy mise na Mars tak časté – se ukázalo být jenom emocionálním argumentem, zakrývajícím skutečnou podstatu. Protože tam, kam proudí zakázky, proudí i zisky a startem mise by tento zdroj vyschl. „Nezaměstnané“ firmy prostřednictvím ekologických organizací organizovaly protesty a ty druhé pracovaly tak usilovně, že pro samé vylepšování byl start osmnáctkrát odložen. Od té doby se dvě třetiny kosmického průmyslu zpětně adaptovaly na „civilní“ výrobu, vnesly do ní mnohé technologie a návyky, které byly nezbytné pro výrobu složitého a přitom dostatečně spolehlivého zařízení, které mělo pracovat dlouhou dobu s minimální údržbou a bez možnosti větších oprav. A, jak se ukázalo, tak i pracovalo. Byly to totiž právě požadavky kosmického průmyslu, které například podpořily rozvoj supravodičů, bez nichž si dnes neumíme představit naši energetickou a komunikační síť. Palivové články jsou dalším takovým výstupem, výrazně potlačily ropnou krizi a bez nich si už dnes neumíme představit automobily stejně jako mobilní telefony či výrobu elektrické energie, v níž se staly ekonomickým soupeřem energie z jádra. S cestou na Mars souvisejí dokonce i takové prozaické, ale od určitého věku velmi oceňované maličkosti, jako jsou dokonalé zubní implantáty a protézy ze superkeramitu ochraňujícího kosmickou loď před nárazy mikrometeorů, či z estetických důvodů nepříliš zmiňované inkontinenční pomůcky. Možná i vy máte doma zarámovaný kýčovitý snímek kosmonautů na pozadí zapadajícího Slunce na Marsu. Vše ostatní, co tato výprava získala, mohly obstarat automatické sondy. Stejně kvalitně. Mnohem levněji. *) Záměrně zde používám tento archaický termín, odložit emoce do recyklačního modulu znamená dostat je brzy zase zpátky, přetvořené, ale zachovávající jejich atomární podstatu.